Článek
Akce byla úspěšná, dotyčné obce zůstaly v protektorátu a Češi se nemuseli vystěhovat. Ale děda na to doplatil, Němci ho za to zavřeli na 4 a půl roku do koncentráku Buchenwald. Vrátil se z koncentráku až v r. 1944, jak říkal „gesund und faberhaft schlang“ (zdravý a úžasně štíhlý) - s nemastnou dietou vyléčenou slezinou a úžasně štíhlý. Moc si toho ale neužil, za odpor proti režimu ho pro změnu zavřeli komunisti a musel před nimi z Hranic utéct na „moravskou Sibiř“ k Vítkovu. V Hranicích by ho s největší pravděpodobností komunisti zabili. Babička, sama na obchod, domácnost a tři dospívající děti, se přitom udřela a zemřela v r. 1946.
Takže, Češi se tehdy po anexi pohraničního území (Sudet) po Mnichovu 1938 a okupaci zbytku v r. 1939 ze Sudet vystěhovat museli a mělo to charakter vyhnání z jejich domovů. Vše probíhalo v režimu německým státem řízeného nacionálního fanatismu. Tento hitlerovský státní nacionální fanatismus byl pak po porážce Německa spouštěčem podobně fanaticky motivovaých, ale spontáních a státem neřízených „odvetných“ akcí na německém obyvatelstvu.
