Argentinosaurus byl těžší než Boeing 737 aneb Zajímavý výsledek nového výzkumu

Největší dosud známý suchozemský živočich všech dob, pozdně křídový titanosaur Argentinosaurus huinculensis, se stal námětem již mnoha článků. Protože však byla nedávno publikována nová vědecká studie, která přichází se zatím nejpřesnějším odhadem hmotnosti tohoto rekordmana mezi pevninskými obratlovci, dovolím si opět tuto zajímavou problematiku oživit. Rozpětí odhadů hmotnosti argentinosaura na základě velikosti jeho izolovaných kostí bylo v průběhu doby (tedy od roku 1993, kdy byl formálně popsán) skutečně obrovské – činilo asi 56 až 119 tun, tedy rozdíl více než dvojnásobný. V poslední době se přitom pravděpodobnější odhady pohybovaly v rozmezí 72 až 96 tun, což je ale stále příliš velký rozptyl.1

Co tedy přinesla nového vědecká studie z října roku 2020, pod kterou je podepsána dvojice badatelů Nicolás Campione a David C. Evans?2 Zejména jde o zpřesnění odhadů a uvedení dvou nejpřesnějších a nejlépe ověřených metod pro odhad hmotnosti dinosaurů do většího souladu. Autoři studie podrobně analyzovali výsledky a metodiku dvou nejlepších postupů, což je odhad na základě obvodu či průměru stehenní kosti daného živočicha a následně také odhad na základě trojrozměrného virtuálního modelu daného tvora. Přitom zjistili, že obě metody poskytují poměrně přesné a důvěryhodné výsledky, musíme je ale umět správně využívat.

Ideální je pak použít při odhadu obě metody současně (je-li to vzhledem k dochovanému kosternímu materiálu možné), přičemž získané výsledky mohou být matematicky sladěny tak, aby poskytly co možná nejpřesnější údaj. Ten samozřejmě nemusí být zcela správný, protože množství neznámých se zkrátka nedá odstranit (neznáme například přesný objem svaloviny a jiných měkkých částí těla dinosauřích gigantů), ale v rámci možného se již tímto způsobem značně blížíme skutečnosti. Campione a Evans věří, že by tímto způsobem mohly být do budoucna odstraněny nesmyslné rozptyly odhadů, lišící se v některých případech i o celé stovky procent.

Autoři mimochodem uvádějí jako zajímavý příklad brachiosaurida druhu Giraffatitan brancai, jehož obří kostru vysokou přes 13 metrů mohou obdivovat návštěvníci Přírodovědného muzea v Berlíně už od první poloviny minulého století. Odhady hmotnosti tohoto sauropoda měly v průběhu doby neuvěřitelné rozpětí zhruba 15 až 100 tun!3

Ale konečně již ke slibovanému údaji pro argentinosaura, který je stále největším známým dinosaurem (nepočítáme-li značně kontroverzní taxony, jako je severoamerický Maraapunisaurus fragillimus4 nebo indický Bruhathkayosaurus matleyi5). V jakémsi sjednoceném rámci odhadů za využití stovek údajů ze studií publikovaných mezi roky 1905 až 2020 vytvořili autoři rozsáhlou databázi, jíž mohli statisticky analyzovat. Mimo jiné tak získali i zajímavé údaje o jistých dobových trendech v odhadu velikosti dinosaurů, ty nás ale nyní tolik nezajímají.

Jaká je tedy odhadovaná hmotnost argentinosaura v jejich podání? Zatímco hmotnost nejlehčího ze zahrnutých dinosaurů, malého rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi, byla u obou odhadů téměř stejná (82,6 oproti 83,1 kg), u druhu Argentinosaurus huinculensis už byl rozptyl podstatně větší. Průměrná hodnota z výsledků obou druhů odhadů činila přesně 94 717 a 75 077 kilogramů, což představuje „zanedbatelný“ rozdíl 19 640 kg, neboli bezmála 20 tun. Průměr z obou zprůměrovaných výsledků pak vychází jako 84 897 kg, neboli necelých 85 metrických tun.

A právě s tímto údajem můžeme s trochou tolerance operovat jako se zatím nejpřesnějším odhadem hmotnosti argentinosaura na základě dosud dostupných údajů. Pokud tedy dospělý jedinec druhu A. huinculensis dosahoval této hmotnosti, jak si vede v porovnání s jinými neživými objekty a živočichy? Začněme největší známou velrybou a zároveň nejtěžším známým obratlovcem všech dob, kolosálním kytovcem plejtvákem obrovským (Balaenoptera musculus).6

Nejvyšší hmotností odhad pro tohoto obřího vodního savce činí 199 metrických tun7, ačkoliv se může jednat o značně nadsazený údaj. Pokud by byl reálný, pak by takto obří samice plejtváka obrovského vážila 2,3krát víc než argentinosaurus. Průměrná hmotnost samic největší (antarktické) populace těchto velryb však činí „jen“ 118 tun8, což je zhruba 1,4krát více než u zmíněného sauropodního dinosaura. 85 metrických tun (přesněji pak 85 139 kg) je údajná maximální vzletová hmotnost dopravního letadla Boeing 737 Next Generation (verze 900)9, u starších verzí je pak nižší – argentinosaurus je tedy těžší než tyto impozantní létající stroje.

Výčet můžeme doplnit také konstatováním, že obří dinosaurus (počítáme-li jeho hmotnosti jako rovných 85 000 kg) byl asi 7,5krát těžší než autobus městské hromadné dopravy typu Irisbus Citelis 12M (pohotovostní hmotnost kolem 11 200 kg)10, dále 14krát těžší než průměrně velký samec největšího současného suchozemského živočicha slona afrického11 a konečně asi 80krát těžší než běžný menší osobní automobil, jako je například Škoda Fabia12. Průměrná hmotnost českých mužů činila k roku 2010 údajně asi 83,6 kg13, což znamená, že do hmotnosti tohoto dinosaura by se jich vešlo asi 1017. U českých žen to pak bylo 69,2 kg14, což odpovídá asi 1228 dobrovolnicím, které by vyvážily jednoho argentinosaura.

A malá perlička na závěr – nejmenším plně dospělým vědě známým dinosaurem byl zřejmě čínský teropod Microraptor zhaoianus, u něhož je hmotnost odhadována na 0,434 kg.15 To by ovšem znamenalo, že hmotnostní rozdíl mezi největším a nejmenším známým (neptačím) dinosaurem je sotva představitelný – dlouhokrký obr z Argentiny byl zhruba 196 000krát těžší. A pokud započítáme i nejmenšího známého dinosaura vůbec – tedy současného kolibříka druhu kalypta nejmenší (Mellisuga helenae) o hmotnosti kolem 2,6 gramu (u samiček, které jsou větší)16 - pak je argentinosaurus téměř 3,3milionkrát těžší! Není příroda jednoduše úžasná?

---------

Prameny:

1 González Riga, B. J.; et al. (2016). A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot. Scientific Reports. 6: 19165.

2 Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews.

3 Taylor, M. P. (2009). A Re-evaluation of Brachiosaurus altithorax Riggs 1903 (Dinosauria, Sauropod) and its generic separation fromGiraffatitan brancai (Janensch 1914). Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 787–806.

4 Carpenter, K. (2018). Maraapunisaurus fragillimus, N.G. (formerly Amphicoelias fragillimus), a basal Rebbachisaurid from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Colorado. Geology of the Intermountain West. 5: 227–244.

5 Galton, P. M.; Ayyasami, K. (2017). Purported latest bone of a plated dinosaur (Ornithischia: Stegosauria), a „dermal plate“ from the Maastrichtian (Upper Cretaceous) of southern India“. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen. 285 (1): 91–96.

6 Mizroch, S. A.; Rice, D. W.; Breiwick, J. M. (1984). The blue whale, Balaenoptera musculus. Marine Fisheries Review. 46: 15–19.

7 McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. PeerJ. 3: e715.

8 Lockyer, C. (1976). Body weights of some species of large whales. J. Cons. Int. Explor. Mer. 36 (3): 259–273.

9 Brady, C. (2016). The Boeing 737 Technical Guide. ISBN 978-1447532736.

10 Viz odkaz https://www.iveco.com/…tml

11 Larramendi, A. (2016). Shoulder height, body mass and shape of proboscideans. Acta Palaeontologica Polonica. 61 (3): 537–574.

12 Viz odkaz https://www.skoda-auto.com/…bia

13 Viz odkaz https://uzis.cz/…pdf

14 Viz odkaz https://uzis.cz/…pdf

15 Benson, R. B.; et al. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48.

16 Dalsgaard, B.; et al. (2009). Plant-hummingbird interactions in the West Indies: Floral specialisation gradients associated with environment and hummingbird size. Oecologia. 159 (4): 757–66.

---------