Článek
Jak možná sami tušíte, i autor článku osobně byl silnou náklonností k dávnému pravěku zasažen již v dětském věku a tento zájem jej na rozdíl od většiny ostatních (s mírnými výkyvy) dodnes neopustil. Dětští psychologové prý mají pro tento fenomén vlastní označení, které zní prostě: „dinosauří období“. To postihuje zejména chlapce, ale i mnohé dívky, ve věku zhruba od 3 do 10 let. Osobně už dlouhá léta čekám na článek nebo odbornou studii, která se této problematice bude podrobněji věnovat, až donedávna se ale tyto naděje nenaplnily.
Teprve na sklonku roku 2017 se u příležitosti publikování knihy amerického paleontologa Kennetha Lacovary Why Dinosaurs Matter? ("Proč na dinosaurech záleží?") začaly objevovat články věnující se zájmu dětí o dinosaury – snažily se tento fenomén vysvětlit a zároveň přicházely s příjemným závěrem, že zájem o dinosaury je pro rozvíjející se mozek dětí tím největším dobrodiním! Zájem o pravěk a specificky dinosaury není ničím neobvyklým. Pokud jste se vy sami v dětství nenechali dinosaury fascinovat, pak určitě alespoň víte o někom, kdo ano. Osobně znám mnoho takových dětí ze svých veřejných přednášek nebo paleontologického kroužku, který jsem několik let vedl na základní škole.
Takové děti si bez problémů pamatují desítky dinosauřích rodových jmen (a to i takových, jako je Micropachycephalosaurus!) a o svých oblíbencích vědí takříkajíc první poslední. Nepochybují už o tom, že ptáci jsou poslední žijící dinosauři a dobře znají například i rozdíl mezi ptakopánvými a plazopánvými dinosaury nebo mezi triasem, jurou a křídou. Tento zájem údajně začíná zejména mezi 2. a 6. rokem věku dítěte. Dinosauři jsou přitom dlouhodobě nejpopulárnější volbou dětí hned po dopravních prostředcích (letadlech, vlacích a autech).1
A zatímco nejde vůbec o nic nového, protože první vlnu zájmu o dinosaury můžeme vysledovat již do poloviny 19. století2, rozdíl je především v počtu známých dinosaurů. Například moje generace dospívající na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí mohla tehdy známých zhruba 400 druhů ještě jakž takž pojmout, dnešní děti už mají co do činění s téměř čtyřnásobkem tohoto počtu. Jen v roce 2010 bylo popsáno přes 60 nových rodů druhohorních „neptačích“ dinosaurů3 a třeba loňský rok 2022 přinesl dalších 36 nových druhů (ačkoliv přinejmenším dva pravděpodobně nebudou formálně platné)4.
Lebka tyranosaura MOR 008. Není divu, že dinosauři mají moc fascinovat i dospělé, ještě mnohem víc ale obvykle zaujmou děti. Ilustrace Jiří Hajný.
Již zmíněný paleontolog Kenneth Lacovara vysvětluje, že důvodem oblíbenosti dinosaurů u dětí může být jednoduchý fakt – první kontakt s atraktivním tajemstvím, možnost stát se „expertem“ v oboru, o kterém neví skoro nic ani okolní dospělé autority – od rodičů přes pana doktora až po vychovatelky nebo učitele. Zatímco rodič dokáže vyjmenovat sotva tři jména dinosaurů (a často ještě špatně), už čtyřleté děti jich znají třeba dvacet. A to jim dává velkou sebedůvěru a pocit jisté výjimečnosti. Už jedna vědecká studie z roku 2008 prokázala, že intenzivní zájem o nějakou konkrétní problematiku (například dinosaury), otevírá dětem možnost shromáždit množství znalostí a zároveň jakousi výdrž v jejich získávání, schopnost učit se a udržet lépe a dlouhodobě pozornost.5
Zároveň se takové děti dokážou ve stále se navyšujícím množství informací lépe orientovat než jejich vrstevníci bez podobného zájmu. Fakt, že děti s takto intenzivním zájem jsou obvykle nadprůměrně inteligentní (což však může být v průběhu času spíše důsledek než předpoklad onoho zájmu), je ověřen již několika vědeckými pracemi z posledních desetiletí. Zřejmě přitom není náhoda, že věkové rozpětí pro utvoření si intenzivního zájmu u dětí se prolíná s obdobím největšího vzepětí a intenzifikace dětské imaginace při hře (zhruba mezi 3. a 5. rokem věku).6
Také zájem o dinosaury je v tomto věku jistou formou hry – má podobu pokládání otázek, hledání odpovědí a zdokonalování se ve znalostech. Děti sahající rodičům sotva do pasu jsou fascinovány představou zvířat, vysokých jako několikapodlažní dům7 a chtějí si ověřit, zda něco takového opravdu reálně existovalo. A od toho se všechno další odvíjí. Dinosauři jsou zkrátka atraktivní branou k získávání poznávacích schopností a dovedností spojených s učením a pamětí. A i když intenzivní zájem vydrží dětem v průměru jen šest měsíců až tři roky8, stačí to k tomu, aby získaly skvělý vklad do budoucího učení a dalších schopností a kompetencí, které mohou uplatnit i ve své dospělé kariéře.
Takže, co z výše uvedeného vyplývá? Pokud se vaše děti zajímají o dinosaury, podporujte je v tom. Je to pro ně i pro vás jen a jen dobře.
---------
Odkazy:
---------
1) Viz odkaz: http://www.faculty.virginia.edu/childstudycenter/Planes%20trains%20and%20automobiles.pdf
2) Delair, J. B.; Sarjeant, W. A. S. (2002). The earliest discoveries of dinosaurs: the records re-examined. Proceedings of the Geologists' Association. 113: 185–197.
5) Viz odkaz: http://www3.nd.edu/~kkelley/publications/articles/Alexander_Johnson_Leibham_Kelley_CD_2008.pdf
7) Wedel, Mathew J.; Cifelli, R. L.; Sanders, R. K. (2000). Sauroposeidon proteles, a new sauropod from the Early Cretaceous of Oklahoma (PDF). Journal of Vertebrate Paleontology. 20 (1): 109–114.
