Článek
Výsledky voleb nakonec ukázaly, že voliči nejsou spokojeni s realizací vládní politiky. Nejhůře dopadly výsledky pro Piráty, kdy si asi premiér uvědomil, že už je ve vládě nepotřebuje, že díky jejím výsledkům nemohou strany a hnutí krajských koalic využít jejich „zvolené“ zastupitele do koalic a početně tak převýšit tvořící se krajské koalice hnutí ANO. Bylo zřejmé, že předvolební kampaň nesla velice jasně a srozumitelně vládní kritiku za zpožďování programu digitalizace stavebního řízení, které měl ve své gesci ministr a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Předseda vlády tedy musel jednat a jednal přesně tak, jak by jednal každý politolog, tedy odvoláním onoho ministra z funkce. Premiér však pozapomněl na politickou zodpovědnost uvedeného rozhodnutí. Politická zodpovědnost však tkvěla v získání souhlasného stanoviska od celé koalice. Ano, premiér chtěl potvrzení jeho rozhodnutí o odvolání ministra Bartoše získat na takovémto koaličním dohadovacím řízení, které bylo na odpoledne inkriminovaného dne jím zorganizováno. Potud vše v pořádku s politickou odpovědností premiéra. Ale protože však došlo po osobním rozhovoru premiéra s ministrem Bartošem k hrubé politické chybě, která spočívá v telefonickém oznámení Ivanu Bartošovi, že končí ve vládě, což navrhne prezidentovi republiky s odvoláním k 30.09.2024. Všechno ostatní tedy není relevantní. V celém procesu odvolávání ministra z koaliční vlády je uvedené rozhodnutí neprofesionální a nepolitické. Premiér je z pozice své funkce především politik, který může umně využívat své znalosti politologie, ale nemůže politologii vyměnit za politiku.
Politologické předpoklady však u Petra Fialy jasně vítězí nad jeho znalostmi politiky a proto i současná vládní pětikoalice jasně a stabilně zajišťovala vládnutí v ČR, ale utíkalo ji to nejdůležitější, což je plnění vládního programu, kde digitalizace stavebního řízení a dalších důležitých digitalizačních programů nebylo ze strany vlády plněno. Premiér Fiala však nechtěl křehkou vládní koalici narušit tím, že by od všech zástupců K5 žádal souhlas s ukončením Ivana Bartoše na uvedeném vládním postu. Proto nejdůležitější akt svévolně přeskočil a primitivně telefonicky řekl Ivanovi, že ve vládě končí. Premiérovo rozhodnutí však bylo velmi pokrytecké, jelikož zajisté měl poznatky, že spolučlen dvoukoalice PirStanu vicepremier Vít Rakušan nebude s navrhovaným řešením souhlasit a dojde tedy po nezdařilých volbách k dalšímu nezdařilému vládnímu kroku, což by byla zřejmá vládní krize, která by fakticky mohla vyústit ukončením vlády koalice a uspořádáním parlamentních voleb.
Z uvedeného by si měli vzít ponaučení i všichni voliči. Volme do budoucna takové strany a hnutí, které budou mít ve svých týmech takové osobnosti, které svými znalostmi a zkušenostmi budou především politiky, kteří znají svoje přednosti a budou je ze všech sil využívat ve prospěch svých voličů, tedy všech občanů.
Současný premiér Petr Fiala předvedl, že jeho znalosti politologie stačili k sestavení pětikoaliční vlády, k jejímu klidnému setrvání ve svých pozicích, ale neumožnilo mu to vládnutí, které si představovali jeho voliči především z řad členů ODS. Realizace jeho politiky přinesla jen potíže a neřešené problémy, které se dnes v plné nahotě ukazují v řešení neplnění vládního úkolu na poli digitalizace stavebního řízení. Obdobně lze tak hodnotit jeho výsledky v oblasti školství, zdravotnictví a v celé škále neřešených problémů, které negativně dopadají na všechny vrstvy obyvatel. Snížení životní úrovně obyvatel a vládní podpora nerealistické politiky Evropské Unie ukazují, že jsme si jako voliči v parlamentních volbách nevybrali dobře. Ale musíme věřit, že období volebních výsledků v roce 2025 ukáže, že jsme poučeni, a že tedy obdobnou vládu Petra Fialy již nechceme.
Premiér nemusí být vždy uhlazený, hezky mluvit, ale musí umět politicky vládnout a to u pana premiéra Petra Fialy nelze ani v náznaku říci. Již dnes je jasné, že nejvíce bodů z dnešní vládní šlamastiky obdrží umírnění Starostové.
