Článek
Ruská invaze na Ukrajinu vypukla již před čtyřmi roky. Britský deník The Guardian přinesl rozsáhlý článek mapující vývoj událostí před jejím začátkem. Přinášíme z něj hlavní body.
Na základě více než stovky rozhovorů s důstojníky tajných služeb a činiteli západních států, z něj vyplývá, že tajné služby USA a Velké Británie byly o tom, že Rusko chystá plnohodnotný útok s cílem zmocnit se Kyjeva již v průběhu 2021. Evropští spojenci, stejně jako ukrajinské vedení, však jejich varování nebrali vážně ještě ani v průběhu února 2026.
V jednom bodu se však i tajné služby USA a Velké Británie mýlili. Předpokládali, že v případě invaze Rusko svých cílů dosáhne.
Putin se rozhodl zahájit invazi během epidemie covidu
Západní analytici se podle článku domnívají, že Vladimir Putin učinil konečné rozhodnutí o invazi již v roce 2020. V té době si zajistil setrvání u moci i po roce 2024 pomocí ústavních dodatků.
Poté co do Ruska dorazil COVID-19 se Putin izoloval, během tohoto období měl hodně číst o ruské historii a přemýšlet o svém místě v ní.
Zároveň byly v roce 2020 v Bělorusku brutálně potlačeny protesty proti Alexandru Lukašenkovi a v Rusku došlo k otrávení opozičního vězněného předáka Alexeje Navalnyho. Všechny tyto nesourodé události přesvědčily Putina, aby se pokusil upevnit svou moc a realizovat své velmocenské ambice.
Ředitel CIA letěl do Moskvy Putina varovat, ten ho nepřijal
V první polovině roku 2021 Putin několikrát otestoval reakci Západu pomocí vojenských cvičení a v září 2021 začalo Rusko opět zvyšovat svou vojenskou přítomnost poblíž hranic s Ukrajinou a v Bělorusku.
Spojené státy měly v tuto chvíli obdržet nové zpravodajské informace podle nichž Putin tentokrát zamýšlel v podstatě celou Ukrajinu obsadit, dobýt Kyjev a nastolit tam loutkový režim.
V listopadu Biden vyslal do Moskvy ředitele CIA Williama Burnse. Ten se měl setkat s Putinem a říct mu něco jako: „Víme, co plánujete udělat, a varujeme vás, že pokud to uděláte, následky budou katastrofální,“ uvádí The Guardian.
Putin však zůstal ve své rezidenci v Soči a s Burnsem se osobně nesetkal. Ředitel CIA se musel spokojit s telefonátem. Po jeho návrtatu do Washingtononu, se prezident Biden zeptal Burnse, zda Putin plánuje zahájit útok na Ukrajinu. Burns odpověděl kladně.
Nedůvěra Evropanů ke zprávám amerických a britských zpravodajských služeb
Krátce po Burnsově cestě odcestovala ředitelka americké Národní zpravodajské služby Avril Hainesová na Bidenův popud do Bruselu a uspořádala briefing pro šéfy zpravodajských služeb NATO. Podělila se o některé americké zpravodajské informace a také o klíčový závěr, že Rusko připravuje plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Její závěr podpořil i Richard Moore, šéf britské MI6.
Jejich evropští kolegové však toto varování přivítali se značnou skepsí a to s několika důvodů. Prvním z nich byla určitá nedůvěra k hodnověrnosti zpráv amerických a britských zpravodajských služeb. Američané a Britové nezveřejnili zdroje svých zpravodajských informací, aby je neohrozili.
Všichni si ještě pamatovali, jak v roce 2003 USA při ospravedlňování invaze do Iráku citovaly množství zpravodajských informací o tom, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení – a později se ukázalo, že všechny tyto informace byly nepravdivé.
Duhým důvodem byla skutečnost, že Evropané byli zvyklí vnímat Putina jako racionálního hráče a jen těžko si dokázali představit, že by byl ochotný se kvůli Ukrajině fakticky rozejít se Západem. Francouzská a německá rozvědka se domnívala, že hromadění ruských vojsk na ukrajinských hranicích je blaf, jehož cílem je vyvinout tlak na Ukrajinu a Západ a posílit ruskou vyjednávací pozici.
Na přelomu roku měli Američané přesný plán invaze
Podobnou pozici měl v tu dobu i Kyjev. Britský ministr obrany Ben Wallace navštívil prezidenta Volodymyra Zelenského a prohlásil, že již nelze pochybovat o tom, že se připravuje ruská invaze , Zelenskyj to však odmítl jako nadsázku.
Mezi prosincem 2021 a lednem 2022 obdržely americké a britské zpravodajské služby podrobné informace o plánované invazi. Tyto informace byly založeny především na satelitních snímcích pozic ruských vojsk poblíž ukrajinských hranic, ale i ze zachycené komunikace v generálním štábu.
Další nepřímé potvrzení pravděpodobně obdržely od informátorů v Kremlu. Téměř nikdo tam nebyl zasvěcen do Putinových plánů, ale bylo těžké si nevšimnout, že prezident trávil s armádou spoustu času a zjevně se na něco připravoval.
V lednu už Američané a Britové věděli, že Rusko připravuje invazi z několika směrů, včetně Běloruska. Věděli, že dojde k výsadku na letišti Hostomel, které mělo sloužit jako odrazový můstek pro rychlé převzetí Kyjeva. Věděli také, že do Kyjeva budou nasazeny speciální jednotky, aby hned na začátku invaze zavraždily Zelenského.
Poslední Bidenův telefonát Putinovi
Burns přijel do Kyjeva, aby Zelenského znovu varoval, ale ten varování opět odmítl. Obával se, že reakce v podobě vyhlášení mobilizace by bralo Rusko jako provokaci a způsobilo paniku mezi ukrajinským obyvatelstvem.
Do poloviny února evakuovaly USA, Velká Británie a několik dalších zemí svá velvyslanectví z Kyjeva. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz odcestovali do Moskvy v naději, že Putina od útoku odradí. 12. února měl Biden s Putinem svůj poslední telefonát. Americký prezident se v něm přesvědčil, že ruský vůdce se již rozhodl a o jakákoli jednání nemá vůbec žádný zájem.
V zoufalé snaze přesvědčit Zelenského se Bidenova administrativa pokusila napřímo varovat vojenské vedení Ukrajiny, včetně Hlavního zpravodajského ředitelství. Tam byla varování brána mnohem vážněji, ale k zahájení vojenských příprav bylo zapotřebí politického schválení – a to mohl zajistit pouze Zelenskyj.
Začátek invaze
21. února 2022 se konalo zasedání Bezpečnostní rady Ruska během kterého se jednalo o uznání separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky jako součásti Ruska. Následujícího dne se sešla Bezpečnostní rada Ukrajiny. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužný během ní trval na vyhlášení stanného práva, ale Zelenskyj prosadil jen vyhlášení výjimečného stavu.
Pravděpodobně očekával, že ruské jednotky vstoupí do Donbasu a tím to bude vše. Ukrajinský prezident byl však téhož dne informován, že v Kyjevě je již několik skupin určených k jeho atentátu. 23. února americké, britské a polské zpravodajské služby potvrdily, že rozkaz k zahájení invaze již byl vydán.
Invaze začala v noci 24. února. Nejvyšší rada se narychlo sešla a vyhlásila stanné právo. Zelenskyj strávil většinu prvního dne invaze telefonováním západním vůdcům, počínaje britským premiérem Borisem Johnsonem se žádostí, aby kontaktovali Putina a přesvědčili ho, aby zastavil válku. Zároveň odmítl opustit zemi, jak mu nabízeli Američané.
Přestože americké tajné služby přesně odhadly ruské záměry, v jednom se i s většinou dalších západních představitelů spletli. Přecenily jeho schopnosti a podcenily schopnost Ukrajiny odolat. Očekávaly, že Kyjev padne velmi rychle. Ukrajinská armáda však i přes svou nepřipravenost na samém začátku invaze dokázala zmařit výsadek na letiště Hostomel a hlavní město ubránit.
