Článek
Začátky dolu Serra Pelada sahají do roku 1979, kdy bylo na pozemku místního statkáře Genésia da Silvy nalezeno zlato. V počátcích se zde při povrchové těžbě dalo narazit na zlaté valouny o neuvěřitelné váze až 6,8 kilogramu. Tento objev přilákal desetitisíce zlatokopů, kteří doufali, že uniknou bídě a chudobě.
Zpočátku měli zlatokopové štěstí. Da Silva, který neměl možnosti, jak proud chudých a všehoschopných hledačů regulovat, se spokojil s tím, že nově příchozím dodával potraviny, čistou vodu a pracovní pomůcky, ovšem s vysokou přirážkou. Jeho čas se však chýlil ke konci, když si major brazilské armády Rodrigues de Moura uvědomil, že o bohatství oblasti se dělí až příliš mnoho lidí. S pomocí samopalů a kulometů místo jednoduše znárodnil a stal se hlavním pánem oblasti.
Vláda na správu dolu rezignovala
Da Silva, přezdívaný „Císař Amazonie“, těžbu racionalizoval tím, že ji rozdělil do obdélníků 2×3 metry, z nichž pronajímatelé platili každý den pronájem. Den odpočinku nepřipadal v úvahu, protože v takovém případě by sousedé poddolovali jejich pozemek, což by vedlo k propadnutí půdy. Důl rostl až do hloubky 400 metrů.
Po brazilských volbách byl da Silva odvolán, ale nadále jako šedá eminence řídil velkou část oblasti a bohatl. Nová vláda zjistila, že organizovaný chaos v dole je bez násilí nezměnitelný, a tak situaci akceptovala. Oblast oplotila a nechala hlídat armádou, přičemž vstoupit mohli jen licencovaní horníci.
Neuvěřitelné bohatství i místo nejvíce vražd
Bohatství v dole stále bylo. Když zde vystupovala místní brazilská hvězdička, s hrůzou utekla z pódia poté, co na ni horníci začali házet kamení, které bylo ve skutečnosti zlaté. Za jediný den si vydělala víc než za celý život. Jistý Ind zde během jednoho měsíce vytěžil 411 kilogramů zlata, ale do půl roka byl zpátky v díře poté, co vše utratil za letadla, auta, ženy a zábavu.
Těžba probíhala za použití jedovaté rtuti, což vedlo k častým smrtelným pádům ze stometrových výšek. Měsíčně zde docházelo ke 40-60 vraždám, což činilo Serra Pelada v době své slávy nejnebezpečnějším místem na světě. Vraždy se evidovaly, ale nevyšetřovaly.
Důl se uzavřel v roce 1986 kvůli spodní vodě, kterou nešlo odčerpat. Pod touto vodou stále čeká odhadem 20-50 tun zlata.
Zdroje: