Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Světový den vody, spoluprací k udržitelnosti aneb uznání českým vodařům

Foto: vodarenstvi.cz Marek Síbrt

Údolní nádrž Šance v Beskydech

Oslavy Světového dny vody jsou tady. Je co slavit? Jak je na tom s vodním režimem krajina? A v jakém stavu je vodárenství? Žijeme ještě ve vodním blahobytu? Nebuďme skromní a nebojme se pochválit.

Článek

Již ve středu 22. března slavíme Světový den vody! Letošním mottem je zrychlující se změna (accelerating change) s podtextem toho, že bychom měli spojit síly a díky spolupráci všech zúčastněných začít urychleně jednat a pracovat na tom, aby se hospodaření s vodou stalo udržitelné i pro budoucí generaci. Apel oslav vyzývá k tomu, abychom změnili a zefektivnili způsob, jak s vodou nakládáme a jak ji využíváme.

V tomto kontextu je třeba zmínit, že přes řadu lokálních problémů, období delšího sucha (například v letech 2015 a 2016), nebo naopak povodní (1997, 2002 a lokálních povodní s větší četností), žijeme ve šťastné části světa, kdy na rozdíl od zhruba miliardy lidí máme bezproblémový přístup k potřebnému množství kvalitní pitné vody prakticky v jakoukoliv denní dobu, jakémkoliv ročním období. Případné lokální problémy se vodárenským společnostem daří řešit operativně tak, že je v naprosté většině odběratelé nikdy sami nepocítí. Nemáme se za co stydět a neměli bychom se bát fungování vodárenského sektoru u nás pochválit.

To samozřejmě neznamená, že není na čem pracovat. Vodní režim v krajině jsme během uplynulých desetiletí či staletí, a nejvíce během budování komunistického ráje na zemi, změnili do takové míry, že je v řadě lokalit dlouhodobě neudržitelný a je nezbytné pracovat na tom, abychom mu dali podobu, která zajistí jeho odpovídající fungování do budoucna. A je skvělé, že řada projektů v této oblasti již probíhá, řada dalších se chystá a lhostejná k této problematice není kromě státních autorit, vodohospodářů ani občanská společnost, která dokáže být na lokálních úrovni účinným hybatelem a iniciátorem změn. Poučme se z minulých chyb a neopakujme je.

Vodárenské společnosti musíme pochválit za to, že dokáží zajistit přístup k v dominantní většině případů velmi kvalitní pitné vodě všem odběratelům spolehlivě v non stop režimu. A to přes náročná období delšího sucha, nebo naopak povodní, případně mimořádných situací, jako byla pandemická situace v uplynulých letech. Za toto nasazení, odbornou kompetenci, operativnost při řešení mimořádných situací a motivaci vidět ve své práci službu pro obyvatele si zaslouží všichni zainteresovaní respekt!

Ano, vodárenský sektor má také problémy, které je třeba řešit. Je velmi roztříštěný z hlediska vlastníků i provozovatelům infrastruktury, je striktně regulovaný řadou státních institucí, jejichž kompetence se někdy kříží, a systém cenotvorby, regulace, vlastnictví, odpovědností a kompetencí pak může působit pro veřejnost nepřehledně. To samo o sobě někdy vyvolává otázky nad tím, co je příčinou této komplikovanosti. Nic to nemění na tom, že při světovém a evropském srovnání se rozhodně nemáme za co stydět. Až na několik procent obyvatelstva jsme připojeni na veřejný vodovod, postupně se odkanalizovávají i menší sídla a roztříštěné lokality. Tam, kde není možné kanalizaci vybudovat, se hledají alternativní řešení v podobě domovních čistíren odpadních vod, které jsou často podporovány z řady evropských nebo státních zdrojů.
Řada projektů byla zahájena nebo se plánuje také v oblasti investic do propojování vodárenských soustav mezi mikroregiony, nebo regiony tak, aby byla zajištěna ještě větší spolehlivost a vzájemná zastupitelnost vodních zdrojů při neočekávaných událostech, o nichž jsme psali výše.

A přesto se u nás ceny za komplexní služby spočívající v dodávkách pitné vody a odvádění vody odpadní drží pod sociálně únosnou cenou, která byla definována 2 % příjmu domácnosti. A platí to i v současné turbulentní době, kdy nahoru vystřelily ceny energií a všech dalších vstupů, které jsou pro zajištění zmiňovaných služeb nezbytné a vodárenské společnosti je musí reflektovat. I proto meziročně ceny vody, ostatně jako prakticky všeho dalšího, vzrostly v dominantní většině lokalit více, než jsme byli zvyklí. Ale nesmíme zapomenout na budoucnost. Kvůli líbivosti a poplácávání po zádech, že by vodné a stočné jako jediné nereflektovalo současnou inflaci a zůstalo na stejné úrovni, nemůžeme zastavit investice do obnovy vodárenské infrastruktury. Tu musíme zanechat pro další desetiletí v odpovídajícím stavu. Voda, ale především další generace si to zaslouží!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám