Článek
Jezdecká cesta je jednou z nejkrásnějších, která přechází Jizerské hory. Najdete ji v jižní části tohoto pohoří a její vznik souvisí s historií využívání hor. Nechal ji postavit Josef Riedel roku 1828 “přes tři horské hřbety, aby mohl jezdit na koni ze své sklárny v Josefově Dole-Antonínově přímo do své nové huti na Jizerce.
Lidská přítomnost v pohraničních horách byla vždy vázána na využívání přírodních zdrojů. Ať už to bylo pastevectví na horských stráních, pěstování toho mála, co hory daly, hledání a prodej drahých kamenů (pro které si skutečně přijížděli tajemní Vlachové, tj. italští obchodníci). Nejvíc ale nejsevernější české prostředí proměnily sklárny, které se doslova stěhovaly za zdroji. Voda z horských bystřin a především zdánlivě nekonečné zásoby dřeva, které pece polykaly.
plot vily v Josefově dole
Na libereckém panství pracovala první sklárna již na konci 16. století. Roku 1598 požádal huťmistr Peter Wander jeho majitele Melchiora z Redernu o povolení stavby hutě v Jizerských horách. Když dne 25. září 1602 Wander od vdovy Kateřiny z Redernu koupil pozemky, na nichž stála sklárna i s okolím, poprvé se ve smlouvě objevuje jméno osady „Friedrichswalde“, tedy Bedřichov. Název byl patrně zvolen na počest nejstaršího syna Melchiora a Kateřiny z Redernu Friedricha.
Dnešní Bedřichov je zejména o víkendech počtem návštěvníků srovnatelný s Václavským náměstím a proto se podíváme na jinou část jižního podhůři Jizerských hor. V Josefově Dole dodnes je malinkaté nádražíčko, kam zajíždí vlak ze Smržovky. Je to doslova konec světa, kde, nebýt sklárny, by patně ani tak velká obec nikdy nevznikla. Sklárna je dnes předělaná na sportovní centrum a je v ní i skvělá lezecká stěna. Od nádraží ale také začíná cesta, po které se dnes vydáme.Stoupá napřed mezi domy jako asfaltová silnička až k lesu, kde se od ní odpojí napřed cesta Jedlovým dolem (říčka Jedlová zde vytváří krásné vodopády, které doporučuji k návštěvě v kterémkoliv ročním období) a o kus výš tzv. Mořská cesta, které se budeme věnovat někdy příště. Jezdecká cesta Josefa Riedela stoupá vytrvale dál severními svahy Mariánské hory (874 m n. m.) a Bučiny (868 m n. m.), až se dostane na mýtinu, kde stojí Mariánskéhorské boudy.
Mariánskohorské Boudy - nové informační centrum AOPK
Mariánskohorské boudy - Společnost přátel přírody Čmelák
Těchto pár chaloupek má svůj původ jako pastevecká osada pravděpodobně už od roku 1705. Dnes zde najdeme nové a hezky upravené informační centrum a expozici AOPK (má otevřeno od května do října) a také dům Společnosti přátel přírody Čmelák, který je možné pronajmout. Nenajdete zde moderní inženýrské sítě. Svítí se petrolejkami a voda je ze studánky před domem.
Protržená přehrada
Malý kousek za boudami se cesta stáčí do údolí Bílé Desné a obchází velkým obloukem místo, kde se během prvních let první světové války rozkládala menší přehrada. Tu zde dnes nenajdete, zbyla z ní pobořená hráz a věž uprostřed zkázy. Protržená přehrada 18. září 1916 způsobila pod horami mnoho zmaru, přinesla smrt a zkázu do už tak válkou pochroumané země. Dnes je to oblíbené turistické místo. Najdete zde samoobslužný bar a také vchod (zamřížovaný) do podzemní štoly, která měla odvádět z Bílé Desné přebytečnou vodu do vedlejšího údolí. Štola je dnes nejvzácnějším zimovištěm netopýrů v Jizerských horách.
Od Protržené přehrady se Jezdecká cesta mírně přehoupne přes vrch Hrázný a klesá do údolí Černé Desné. Zde byla rovněž ve válečných letech dokončena přehrada, větší sestra té zničené. Po katastrofě na Bílé Desné byla vypuštěna a důkladně zrekonstruována, aby se podobná tragédie nemohla opakovat. Dnes je zásobárnou pitné vody pro Jablonec nad Nisou a přilehlou aglomeraci, takže v ní platí přísný zákaz koupání a jiné rekreace a je obkroužena ochranným pásmem.
Vlašský hřeben
Od Souše, jak se tato přehrada jmenuje, stoupá Jezdecká cesta na Vlašský hřeben. Ten stále nese jméno po dávných prospektorech. V zimě se po něm prohání stovky a tisíce běžkařů. I po Jezdecké cestě se můžete na běžkách projet; v zimním období je využívána jako spojka mezi hlavními tratěmi jizerskohorské běžecké magistrály.
Vlašský hřeben
Na vršku Vlaškého hřebene Jezdecká cesta dosahuje kóty 950 m n. m. a kromě pomníku odvážným jizerskohorským lesníkům zde najdete komorní výhled na přehradu a jižní úbočí. Stromy jsou menší a je jich tu méně; nahoře většinou hodně fouká a tušíte, že počasí se může velmi rychle změnit, jak to už v horách chodí.
Bunkr CH3/10/A - 160
Začnete proto poslední klesání této krásné cesty, které vás dovede na križovatku s Promenádní cestou. Přímo na této křižovatce, zvané Bunkr, najdete jeden z objektů ŘOP, konkrétně Bunkr CH3/10/A-160. Nemá dveře, je volně přístupný. Pokud jej budete navštěvovat, neničit a neznečišťovat je ta správná varianta.
Jizerka
Za bunkrem se cesta ještě párkrát stočí a vyběhne z lesa, kde se otevře překrásné panorama nejkrásnější osady, Jizerky. Přímo před vámi leží nová Riedlova huť (ta starší je dnes v rozvalinách asi o tři sta metrů více vpravo), Panský dům a mírně vpravo pod kopcem Bukovcem také Pyramida. Nejvděčnější cíle turistů v téhle části hor. Bohužel, mnozí dnes dojedou až na Jizerku autem. Pokud jste sem po Jezdecké cestě došli nebo dojeli (na kole či na běžkách) vlastními silami, máte plusové body.
Zdroje:
NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. Vydání čtvrté, ve Vestri první. Ilustroval Milan JANÁČEK. Liberec: Vestri, 2007. ISBN 978-80-903029-6-9.
https://www.msb-jablonec.cz/assets/veda_a_vyzkum/2021/jost-novy-historie-sklarstvi-na-jizerce.pdf
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-v-jizerskych-horach-otevreli-nove-infocentrum-turiste-tu-najdou-odpocinek-i-expozici-o-prirode-40582656
https://jizerskehory.aopk.gov.cz/-/otvirame-marianskohorske-boudy-informaci-stredisko
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Sou%C5%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Protr%C5%BEen%C3%A1_p%C5%99ehrada
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/protrzena-prehrada-v-jizerskych-horach
https://www.cmelak.cz/
