Anonymní hrdinové: Rodina Moravcova se obětovala za operaci Anthropoid

Marie Moravcová, rozená Krčilová se narodila 25. 08. 1898 na Žižkově u Prahy. Již v roce 1918 se provdala za Aloise Moravce a později vstoupila do Československého červeného kříže, jako pomocnice uskupení Dobrovolných sester. V roce 1938 pomáhala vystěhovanému československému obyvatelstvu a poté co byl červený kříž nacisty rozpuštěn, vstoupila s bývalou předsedkyní Annou Šrámkovou do aktivního odboje. K tomu ostatně měla zřejmě rodinné předpoklady, protože do odbojové činnosti se měla zapojit i její mladší sestra, Karolína Sabina Králová. Celá rodina byla křesťanského vyznání, stali se dokonce členy Církve československé. V roce 1942 se Alois stal členem rady starších pražské žižkovské náboženské obce, přičemž Marie byla jednou ze zakládajících členek sociálního odboru.

Marie a Alois měli dva syny a to Vlastimila a Miroslava. Starší Miroslav v roce 1939 odchází do československé zahraniční armády a od roku 1943 lítá jako pilot u 310. českosloslovenské perutě RAF. Své rodiče a bratra se mu sice podařilo přežít, ale pouze o dva roky. Zahynul v roce 1944 při návratu z krytí invazního předmostí v Normandii, dne 7. 6. 1944. Je pohřben na hřbitově v Chichesteru, ve Velké Británii. Mladší syn Vlastimil, kterému nikdo neřekl jinak než „Aťa“, vystudoval obchodní gymnázium a v době atentátu byl jedním z aktivních kurýrů pro parašutisty, připravující se na atentát na Heydricha. Jeho osudem bylo kruté mučení gestapem, v rámci prvních dní výslechů, kdy nacisté shromažďovali informace o atentátnících.

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce říšského protektora, fakticky den po jeho příjezdu do Prahy a to 28. 9. 1941, nastala doba teroru a represí českého národa. Nejprve byli ten samý den popraveni dva čelní představitelé zemské odbojové organizace Obrana národa, armádní generál Josef Bílý a velitel zemského velitelství Čechy divizní generál Hugo Vojta. Ještě den předtím, tj. 27.9. ihned po příjezdu do Prahy, byl v předpokoji kanceláře K.H. Franka zatčen ministerský předseda Alois Eliáš. Na toho postupně shromažďovalo materiál gestapo již od konce července a Eliáš byl po příjezdu Heydricha ve zrychleném řízení 1. 10. 1941, odsouzen k trestu smrti. Heydrich ve svém projevu 2. 10. 1941, vůči porobenému národu dal jasně najevo, jaký je účel jeho jmenování do funkce. Rozbil tak i poslední optimistické představy o tom, jak hodlá vůči protektorátním občanům a zejména židům a dalším „rasově nepřizpůsobivým“ přistupovat.

Edvard Beneš mezitím v zahraničí bojuje o oduznání Mnichovské dohody a zařazení Československa mezi státy, které aktivně vystupují proti okupačním nacistickým silám. Jeho pozice je v tomto případě nezáviděníhodná, protože exilová vláda v Londýně se začíná dostávat na poslední místo mezi zástupci okupovaných států, které přispívaly aktivním odbojem k porážce hitlerovského Německa. Všeobecné mínění vládních činitelů je, že je zapotřebí rozhodná odbojová akce mezinárodního přesahu. Plánovaná akce získala název Anthropoid a k jejímu provedení byli vybrání rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda v kooperaci s britskou SOE (Oddělení pro zvláštní operace - zvláštní sekce britské zpravodajské služby MI6 - pozn. autora). Operace měla být pokud možno provedena co nejrychleji a jako první datum bylo staveno 28. 10. 1941, na výročí založení Československa. Samotné vysazení obou parašutistů bylo plánováno na začátek října, nicméně zranění rotného Svodody při výcviku a nahrazení Janem Kubišem, celou operaci zdrželo. Jan Kubiš nejprve musel absolvovat zdokonalovací vzdušný a střelecký výcvik a měly mu být vystaveny falešné protektorátní doklady.

Vzhledem ke zničení protektorátní vysílačky Sparta I  a ztrátě spojení s domácím odbojem, ale také neúspěchu operace Percentage (Tato operace měla obnovit spojení mezi odbojem a exilovou vládou v Londýně - pozn. autora), bylo v mezidobí příprav operace Anthropoid životně důležité, spojit se s protektorátními odbojovými buňkami. K tomu měl posloužit paralelní program Silver , který měl být stejně jako Anthropoid a Out Distance součástí paravýsadků na území protektorátu. Mezitím se Kubiš s Gabčíkem podrobují náročnému výcviku SOE, nejprve ve Skotsku a poté zpět v Londýně. Oba také 1. 12. 1941, podepsali následující prohlášení:

„Můj úkol tkví v zásadě v tom, že společně s jiným příslušníkem československé armády budu odeslán do vlasti, abych v čase, na místě a v situaci, která se podle našeho zjištění na místě a za daných okolností bude zdát nejvýhodnější, provedl nějakou sabotážní, nebo teroristickou akci, tak účinnou, aby měla patřičný ohlas jak doma, tak za hranicemi Československé republiky. Učiním podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vše, abych tento úkol, k jehož provedení jsem se dobrovolně přihlásil, úspěšně splnil.“

Dne 29. 12. 1941, byl desant Anthropoid vysazen na území protektorátu a to u obce Nehvizdy u Čelákovic. Po navázání kontaktu s odbojovou organizací Jindra, se oba přesunuli do Prahy. Velkou roli v přípravě konspiračních bytů i přípravě na následný atentát, sehrála mimo představitele Jindry, Jana Zelenky-Hajského, právě rodina Marie a Aloise Moravcových. Ti byli s parašutisty z desantu Anthropoid od začátku v kontaktu a oba také ve svém bytě ubytovali.

Gabčík s Kubišem začali ihned s plánováním atentátu, sledováním tras i zvyklostí Heydricha. Ten svou měrou přispěl ke konečné podobě plánu tím, že se přestěhoval ze svého dosavadního sídla na Pražském hradě, do vily v Panenských Březanech. Pro útok si nakonec parašutisté vybrali pravou zatáčku mezi Kirchmayerovou ulicí a ulicí V Holešovičkách pod Vychovatelnou v Kobylisích, kudy Heydrichovo auto každý den projíždělo cestou na Pražský hrad a kde musel jeho řidič, SS-Oberscharführer Johannes Klein, výrazně zpomalit. To se také Heydrichovi stalo 27. 5. 1942 osudným. Gabčíkovo samopal STEN sice v důležitou chvíli selhává, nicméně Kubišem hozená bomba nakonec kýžený výsledek zajistí. Heydrich na následky atentátu umírá 4. 6. 1942. Všichni parašutisté pobývající v Praze, tj. Josef Bublík, Josef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc a Josef Valčík byli přesunuti do kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde nalezli dočasné bezpečí a úkryt. Co ale nevěděli a s čím zřejmě nepočítali, že se 16. 6. 1942 dobrovolně přihlásí na pražskou úřadovnu pražského gestapa jeden z členů desantu Out Distance, Karel Čurda. Čurda sice neznal aktuální místo pobytu parašutistů, nicméně znal záchytné adresy a především kontakty. A to nejenom v Praze, ale i v Pardubicích nebo Plzni. Do té chvíle naprosto zoufalé gestapo, mělo najednou mnoho potenciálních míst a osob k výslechu a mučení. Jako první se dostala na řadu právě rodina Moravcových. Marie Moravcová věděla, že by následovalo kruté mučení a proto ze strachu, že by něco prozradila, raději ukončila svůj život kapslí cyankáli, kterou si opatřila několik dní předtím. Gestapo tedy odvedlo jen jejího manžela Aloise. Syn „Aťa“ v inkriminovaný den nebyl v Praze a vrátil se až na popud fingovaného telegramu, který mu zaslalo gestapo. Toho gestapo krutě několik hodin mučilo a podlehl až teprve ve chvíli, kdy mu ukázali mrtvolu jeho maminky. Nejenom, že byl nucen prozradit úkryt, ale po urputném boji mezi nacisty a parašutisty, musel ještě před kostelem sv. Cyrila a Metoděje identifikovat jejich těla. Nakonec byl se svým otcem poslán do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl v roce 1942 zastřelen.

Rodina Moravcova, stejně jako další nejbližší spolupracovníci parašutistů, se zásadní měrou podíleli na úspěchu celé akce. Nejenom materiálním zázemím, ale také svou zpravodajskou a kurýrní činností. Bez přímého zapojení těchto lidí do celé operace, by Gabčík s Kubišem nebyli schopní akci naplánovat, natož úspěšně provést. To vše dělali i když si už dobře uvědomovali, že je s největší pravděpodobností čeká smrt. Dosah a důležitost atentátu na Heydricha zapříčinil odvolání Mnichovské dohody ze strany Velké Británie a Francie a především označil nás jako zemi, která se aktivním odbojem podílí na boji proti nacistickému Německu.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/moravcove-jako-symbol-okupace-150093

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/marie-moravcova-teta-odboj-hrdinka-anthropoid-naciste.A200722_135327_domaci_aug

https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Anthropoid

https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Moravcov%C3%A1

https://www.army.cz/assets/files/9952/atentat_cz.pdf