Bývalé evropské město kultury? Dnes český Bronx

Není to ani 10 let, co se Plzeň pyšnila titulem „Evropské hlavní město kultury“. Přes rok město nabídlo kolem 50 velkých kulturních akcí a na 600 menších. Město žilo světly, zábavou, ekonomika rostla a turismus přilákal do města více než 1,2 milionu milovníků kulturního a společenského vyžití. Jen „měkká část“ tohoto projektu vyšla na více než 18 milionů EUR a byla postavena infrastruktura za více než 60 milionů EUR. Navíc město i západočeský kraj zaznamenal dozvuky turismu i v následujících letech. Jedním z nejznatelnějších pozůstatků této události je dozajista například DEPO2015 - bývalý dopravní areál, ve kterém se kulturní akce v Plzni pořádají dodnes. Toť velmi zkráceně výčet toho pozitivního. Jak se ovšem prostým obyvatelům v Plzni žije v roce 2024?

Plzeň byla vždy vysoce průmyslové město, kde se koncentrovaly zóny spedičních, distribučních či výrobních firem, především z oblasti automotive. Není se proto čemu divit, že s legislativním uvolněním agenturního zaměstnávání, začali do města proudit nejenom pracovníci z jiných měst, ale i jiných zemí. To ovšem začalo přinášet podstatné sociální problémy, protože pracovní agentury ve své podstatě za agenturní zaměstnance nenesou jakoukoliv odpovědnost. Nejenom, že své pracovníky do firem přidělují a drží tak pevnou ruku nad pracovním kalendářem a z velké části i nad mírou výdělku, ale také své zaměstnance poměrně často ubytovávají. Při ukončení smluvního vztahu tedy teoreticky, ale i fakticky, může takový zaměstnanec přijít nejenom o zaměstnání, ale i ubytování. To v případě zahraničních pracovníků nesčetněkrát znamená, že se bez financí ani nemohou dostat zpět do své rodné země a stanou se z nich tedy lidé na ulici. Ostatně problematice agenturního zaměstnávaní, zastřených a nelegálních pracovních agentur a zaměstnávání cizinců jako levné pracovní síly se již věnovaly Seznam Zprávy.

Takoví lidé se pak ovšem dostanou do místních bezdomoveckých komunit, kde rychle propadnou alkoholu a drogám. Ovšem původce tohoto problému - tedy pracovní agentura, žádnou odpovědnost za tento důsledek a stav ze své podstaty nenese byť je toho hlavní příčinou.

Vůbec nechci podceňovat svéprávnost zaměstnanců, protože spousta lidí by jistě správně namítla - „Hele, ale na tohle přece měli myslet předem. Měli si najít vlastní ubytování, pořádně si pročíst smlouvu, kterou podepisují a tak podobně.“ Určitě ano, ale primární problémem je fakt, že zkrátka zákoník práce agenturní zaměstnávání efektivně nereguluje, čímž vytvoří prostor pro nelegální zaměstnávání, ubytovávání ale především zcela beztrestné vykořisťování těchto lidí, kteří svou důvěru pracovním agenturám svěří. A jaký je výsledek a současný stav?

Z města, kam kdysi jezdili turisté za kulturou, se stala líheň bezdomovectví, závislých na alkoholu a těžkých drogách, ohrožující nejenom případnými nemocemi a hygienou, ale taktéž zvýšenou agresivitou vůči ostatním obyvatelům, kteří se jim připletou do cesty. Jsou části Plzně, které toto přímo demonstrují - „Pavlačák na Jateční ulici“, bývalý autosalon Carimex, hlavní nádraží či některé části Skvrňan. A mohl bych směle pokračovat přes bývalé lázně, nebo periferie bezdomovců na okraji města. Radnice se tváří, že má připraveno mnoho akčních plánů (pravdou je, že na hlavním nádraží vznikla služebna policie), přesto se od roku 2018, kdy se díky petici a otevřenému dopisu na město Plzeň problematika řešila nejvíce, situace jen zhoršuje. A zlepšení je bohužel pro obyvatele města v nedohlednu.