Hlavní obsah
Lidé a společnost

Chrabří obránci kasáren: Vojáci v Místku se v roce 1939 postavili německé okupační armádě

Foto: Donald Judge/CC BY 2.0/Wikipedia.org

Pomník obránců v Místku

Bývalá textilní továrna a později tzv. Czajankova kasárna se stala místem jediného otevřeného odporu při obsazování druhé republiky. Plukovníku Paulu Stoewerovi se postavil kapitán Karel Pavlík a 4 roty československých vojáků.

Článek

Noc všech nocí

Ano, je noc z 14. na 15. března a německá okupační armáda v čele s jednotkami Wermachtu a SS, se právě připravuje splnit rozkaz k obsazení Československa. Jakmile Emil Hácha podléhá Hitlerovo tlaku a je podepsán souhlas, německá armáda se dává do pohybu. Jelikož plánem bylo rychlé zabrání území a v případě Těšínského Slezska a přilehlých částí Moravy o to dříve, aby se případně zamezilo jakékoliv akci ze strany Polska, vyrazily první jednotky do tohoto regionu už 14. března navečer, cca po 17 hodině. Samotná kasárna, kterou československá armáda odkoupila v roce 1933, byla situována na kraj města Místek a poblíž mostu přes řeku Ostravici, který tehdy ještě oddělená města Frýdek a Místek spojoval.

V kasárnách se nacházel III. prapor, který zde měl alokovanou 9., 10., 11. pěší rotu a 12. kulometnou. Té velel kapitán Karel Pavlík. Díky Mnichovské dohodě v roce 1938 a odtržení Sudet od zbytku republiky, probíhaly i různé lokalizační změny v rámci armády. To způsobilo, že vojáci v Czajankových kasárnách byli ve větší míře nováčci, kteří neměli dokončený ani základní výcvik. Výjimku tvořili důstojníci a samozřejmě velitel celého praporu, podplukovník Štěpina, jehož přímým nadřízeným byl plukovník Eliáš. Kasárna v té době nedisponovala ani potřebným materiálním vybavením, vojáci měli k dispozici pouze pušky a dva lehké kulomety. Munice byla pro potřeby cvičných střeleb v omezené míře. Veškeré těžké zbraně byly převezeny do nedalekého muničního skladu.

Přestože byl již 14. března vydán rozkaz na případné německé vojáky nestřílet, aby se vyhnulo krveprolití a především se počkalo na jednání Háchy v Berlíně, tak podplukovník Štěpina svým důstojníkům zprávu nestihl předat. Než se mu to podařilo, dostala se kolona plukovníka Stoewera k první předsunuté hlídce z kasáren. Tam došlo ke konfliktu mezi strážným a německým důstojníkem, který skončil střelbou a smrtí důstojníka Wermachtu.

Toho bohdá nebude, aby Češi z boje utíkali

Na 300 obránců se rozhodlo postavit asi 1200 vojákům Wermachtu a při počátečním překvapení, utrpěli Němci těžké ztráty. Poté co bylo nasazeno těžké vozidlo a protitankové dělo, začal odpor obránců slábnout. V té době také přichází rozkaz podplukovníka Štěpiny složit zbraně a začíná vyjednávání o kapitulaci, kterým je pověřen poručík Karel Martínek. I přesto, že se naši vojáci nakonec vzdali, Němci měli kromě až 18 mrtvých, dalších desítky z boje zraněných. Zajímavostí je, že byť střet trval něco málo přes 30 minut, tak i ve chvíli, kdy obráncům došla munici se nehodlali vzdát a začali na Němce pálit slepými náboji. Na straně obránců byli pouze zranění.

Někteří z obránců, jako právě Martínek či velitel Pavlík se ovšem s okupací nehodlali smířit a zapojili se do protinacistického odboje. Konkrétně Karel Pavlík nejprve v odbojové organizaci „Má vlast“, poté v zemské odbojové organizaci „Obrana národa“. Fungoval v rámci odboje až do roku 1942 a byl i jedním ze spolupracovníků člena „Tří králů“ štábního kapitána Václava Morávka. Byť byl v roce 1942 zrazen konfidentem gestapa a mučen, nepodvolil se a nakonec byl poslán do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byl popraven 26. ledna 1943. Poručík Karel Martínek se stal jedním ze zakladatelů diverzní skupiny „Bílá lvice“ a měl na svědomí několik bombových útoků na železnici. Válku přežil ve vězení, nicméně v roce 1949 byl novým komunistickým režimem zatčen, jakožto „potenciální člen protirežimního odboje“. Demokracie se už bohužel nedožil a v roce 1975 umírá na leukemii.

Vzpomínku na hrdinství našich vojáků připomíná nejenom pomníček na místě s informační tabulí, ale taktéž každoročně pořádaný pietní akt, ve kterém město Frýdek-Místek bitvu rekonstruuje.

Zdroje:

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/bitva-o-czajankova-kasarna-14-brezna-1939.A190313_123904_vojenstvi_erp

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_o_Czajankova_kas%C3%A1rna

https://valecnehroby.army.cz/aktuality/bitva-o-czajankova-kasarna

https://zoom.iprima.cz/valky/czajankova-kasarna-102929

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/rok-1939-frydecko-mistecka-posadka-bojovala-s-nemci-pak-dostala-rozkaz-kapitulovat-101562

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz