Článek
Pojďme si to trochu shrnout…
1. Petr Pavel ukázal kdo skutečně je Petr Kolář
Je potřeba Petru Pavlovi poděkovat už jen za to, že nám odkryl svého tzv. „přítele po boku“ Petra Koláře. Ten je totiž kromě již zmiňovaného označení uveden pouze v panelu zahraničních konzultantů, jako jeden z mnoha. Nejsem si úplně jist, jestli by takový muž měl řešit obsazení jednotlivých ministerstev v rámci sestavení nové vlády. To se přiznám, že mi úplně do definice „zahraniční konzultant“ nezapadá. Nejenom tedy, že není v žádném pracovně-právním vztahu směrem k Hradu a prezidentovi republiky, nemá tento člověk ještě potřebná bezpečnostní oprávnění a prověrku. Proč to zmiňuji? Protože přesně tato kontroverze díky přímému vlivu na Miloše Zemana, byly vyčítána jeho poradci, Martinovi Nejedlému. Většinová část společnosti, která toto kritizovala u Martina Nejedlého, ovšem dnes v případě Petra Koláře taktně mlčí.
2. Petr Pavel ukázal, že je lídrem opozice
Myslím, že v předpokladu, že by prezident měl být nadstranický, nejsem sám. Měl by tak být jakýmsi mediátorem a protiváhou parlamentu České republiky, především poslanecké sněmovně. Svým jasným vystupováním proti aktuální vládě, nedodržení ústavních zvyklosti jmenování Filipa Turka do pozice ministra životního prostředí, se ovšem zařadil do neformální pozice lídra aktuálních opozičních stran. Demonstruje tím tak nejen svou neobjektivnost, ale i premisu, že by měl prezidentem všech občanů této země.
3. Petr Pavel ukázal, že je pokrytec bez sebereflexe
Není třeba dále opakovat komunistickou minulost Petra Pavla, ani jeho schvalování okupace v ručně psaném životopise z roku 1987. Našinec by tedy čekal, že takový člověk nebude v prvé řadě poukazovat na morální přečiny a etiku, když sám má poměrně zásadní škraloupy z minulosti. Přesto, se Petr Pavel staví do role mravokárce, který bude zlobivým politikům protiústavně nastavovat morální hranice. A to za podpory opozičních stran, které ve stejném případě v roce 2021, kritizovaly nejmenování Jana Lipavského. Dokonce prezidentskou kancelář „vydírali“ stejným způsobem, jako Petr Macinka.
4. Petr Pavel ukázal prohnilost české společnosti
Petru Pavlovi se povedlo, co zřejmě vůbec nezamýšlel. Svým zvolením a následným chováním odkryl a ukázal, jaký je skutečný hodnotový stav české společnosti. Ukázal, že stačí být mediálním projektem a produktem s velkou lobistickou podporou, byť s naprosto zavrženíhodnou minulostí, ale národ si vás zvolí. Reklama, úsměvy, televize a Masaryk z Temu je na světě. Pak už ani nevadí, že jeho chování je protiústavní, což třeba u Zemana vadilo. Vůbec nevadí, že se jasně straní jedné části politického spektra a jedné části společnosti. Vůbec nevadí, že v minulosti aktivně kvůli kariéře spolupracoval s totalitním režimem. Vše je odpuštěno. Přitom stačilo, aby si národ místo dvou bolševických prominentů do druhého kola zvolil někoho z dvojice Hilšer-Fischer a mohli jsme se s minulostí srovnat. Takhle máme bolševického prezidenta, premiéra či ministra kultury. Vyrovnání s minulostí neproběhlo a drží se nás dál.
