Glosa: Je Česká televize vůbec veřejnoprávní médium?

Upřímné říkám, že si nemyslím, že by to bylo čistě o osobě Součka jako takového, byť je poměrně kontroverzní. Je to o celkovém nastavení našeho největšího veřejnoprávního média jako takového. Skutečně může jeho reputaci jeden takový Souček ohrozit? Odpověď se nabízí sama - pokud by to médium bylo čisté jako křišťál, tak určitě ne. Ono ovšem jako křišťál čisté není, což ukázaly už poslední kauzy lídrů Reportérů ČT nebo 168 hodin. Wollner a Fridrichová přitom mohou být jen špičky ledovce, který se ve svých základech začíná hroutit. Nápadně to tam může působit např. v případě Marka Wollnera, který se chystá vydat svou knihu, kde se jistě bude obsáhle věnovat svému působení v České televizi. Na to okamžitě reagoval Jan Souček, že pokud se tak stane a součástí knihy bude dehonestace kolegů z ČT, zveřejní Souček Wollnerův vyšetřovací protokol. Ten byl přitom obviněn především ze sexuální obtěžování. Když pomineme Wollnerovu kauzu jako takovou, tak by se v knize mělo objevit i jméno bývalého ředitele, Petra Dvořáka. Ten byl přitom dle Wollnera odstraněn stejně jako on, nečistým způsobem. Wollner chce také vysvětlit svou kauzu a poukázat na spojitost lidí, kteří proti němu vypovídali, s ředitelem Janem Součkem. Jak se to vlastně říká? Na každém šprochu pravdy trochu. Ale bez jakýchkoliv vtipných pořekadel - Wollnerova kniha může jistě vytáhnout pár uhnilých kostlivců ze skříně ČT a jejího současného ředitele, kterého to evidentně nenechává chladným.

Druhou kauzou, ve které Jan Souček znatelně figuruje, je pak zrušení pořadu 168 hodin. Myslím, že ač jsme byli, či nebyli fanoušci tohoto pořadu, tak zrušení nepochopil téměř nikdo, možná jen samotný ředitel Souček. „Stošedesátosmička“ byla pořadovou stálící veřejnoprávního média po dlouhých 18 let. Úctyhodný výkon na pořad kritické žurnalistiky. Fridrichová se pak nebála obout do morku kostí politiků či lobbistů, neziskových organizací či podniků a subjektů. Jednotlivé kauzy pak překládala s novinářskou přesností a faktograficky tak, aby se z pořadu nestal bulvární formát podobný např. Máte slovo Michaely Jílkové. I taková stálice ovšem neustála tlak managementu ČT. Vágní slova o určitých citlivých dílech pořadu, které nebyly editorsky dobře zmenežované, nebo o ohrožení morálního obrazu ČT z důsledků bulvárních přestřelek mezi Fridrichovou a Wollnerem, o validitě takového postupu a konání rozhodně nepřesvědčila. Ba naopak. Ředitel Souček nedokázal vyvrátit argument Fridrichové, že veškeré epizody musí projít schválením šéfredaktorem Michalem Kubalem a i jeho zástupkyní pro publicistiku, Anetou Slopovou. V důsledku těchto vágních (ne)vysvětlení se pak nabízí jako nepravděpodobnější vysvětlení Nory Fridrichové, že skutečně „Stošedesátosmička“ skončila na politickou objednávku. Nebála se totiž poukazovat na „průšvihy“ nejenom opozičních politiků jako je Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, ale i vládních politiků z řad uskupení SPOLU. A to už se přece jen možná trochu nehodilo.

Jak by řekl David Duchovny jako agent Fox Mulder, v oblíbeném seriálu Akta X. Ať pravda ovšem leží kdekoliv, pravděpodobně není hezká a mnoha lidem z řad politiků a nepolitiků se nebude líbit, protože možná prokáže naprosto jednoduchou a signifikantní věc - Česká televize není nezávislé a veřejnoprávní médium. Aspoň ne úplně. Dosti pravděpodobné je, že v České republice totiž bohužel není nezávislá a nestranná jediná instituce a o to více ta, která ovlivňuje veřejné dění a názory několika milionů lidí. A to už je přece masa voličů do pranice, kterou stojí za to, ovlivňovat.

Zdroje:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-reditel-ct-a-byvaly-sefreporter-si-vyhrozuji-zverejnovanim-detailu-249943

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-fridrichova-o-konci-168-hodin-kritizovane-reportaze-mely-politicky-podtext-257592