Článek
Svět řemeslných minipivovarů
Není to ještě tak dávno, kdy jsem také patřil do skupiny standardních konzumentů průmyslových piv a nepřišlo mi na tom nic divného. Pivo jsem vlastně dokázal rozeznat snad jen podle značky, stupňovitosti a barvy. Nicméně před dvěma lety se mi úplnou náhodou otevřel svět řemeslných pivovarů, a tím se otevřely i zcela nové chuťové vjemy a prožitky. Nejenom, že jsem začal v daleko větší míře ochutnávat svrchně kvašená piva (IPA, ALE, NEIPA..), ale také mi byl vysvětlen hlavní rozdíl mezi řemeslnou a průmyslovou výrobou. Především, všechna piva z minipivovarů jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Filtrace za pomocí křemelinových filtrů odstraňuje zbytky kvasinek a mikročástic a pivu se tak výrazně zvyšuje jeho celková trvanlivost, na úkor živé a plné chuti. Pasterizace je naproti tomu proces, kdy se pomocí pasterizátorů na krátkou chvíli prudce zvyšuje teplota (až 70 °C), což má za následek další likvidaci živých procesů. Pivo se tak v podstatě stává sanitovaným nápojem. Minipivovary nicméně tyto technologické postupy neuplatňují a zachovávají tak pivu jeho přirozenou chuť a složení. A tímto způsobem se pivo vařilo několik století, než došlo k technologickým a procesním změnám, především se vznikem prvních velkých průmyslových pivovarů - prvním takovým byl americký Budweiser, který vznikl v roce 1876. Ve stejném roce vydal Louis Pasteur své přelomové dílo „Studie o pivu“, kde právě popisuje základní principy filtrace a pasterizace.
Nějaká ta koruna navíc
Řemeslná piva samozřejmě nemají pro standardního spotřebitele jenom pozitiva. Nevýhodou je krátká trvanlivost, zde záleží na samotném pivovaru a jeho dalších interních procesech, nicméně standardní minimální trvanlivost u ležáků je cca jeden měsíc. To je ovšem minimální trvanlivost, kterou se výrobce z hlediska legislativy kryje. Zde je potřeba neplést s údajem „spotřebujte do“, který nám skutečně určuje, kdy už může být potravina zdravotně závadná. Dalším negativem je zcela jistě cena - ta se pohybuje od cca 55 kč do 85 za točený půllitr, ale záleží na lokalitě, pivovaru a druhu piva. To už jsou ovšem ceny, které jsou pro standardního pijana piva málokdy přijatelné. Jistě, ceny piva se zvýšením DPH rostly v České republice plošně, nicméně stále je pro spoustu konzumentů zásadní, když si mohou místo craftového piva za 55 kč dát „Géčko desítku“ za 35 kč.
A proč si vlastně připlatit? Může znít ta zásadní otázka. Když pominu výše zmíněné argumenty o kvalitě piva nepasterizovaného a nefiltrovaného, určitě to bude aspekt jedinečných a nezvyklých kombinací. Standardní situací je dnes u craftového piva používat a kombinovat americké či australské a novozélandské chmely. K těm se u průmyslového piva skutečně nedostanete. Dále se můžete dostat k naprosto raritním druhům jako např. „NEIPA“ - New England Indian Pale Ale - pivo s výraznými ovocnými tóny, mléčně kalné a přesto značně šťavnaté ve své chuti. Poprvé toto pivo ovšem nebylo vyrobeno v Anglii jako napovídá název, ale ve Vermontu v USA. Dalším takovým raritním druhem piva může být tzv. „kyseláč“ - pivo, kde by za předpokladu správného technologického postupu měla vzniknout rovnováha mezi sladkostí a kyselostí, s ovocnými tóny a příjemnou osvěžující chutí. Právě díky osvěžujícímu aspektu se z kyseláčů stává vítaný společník pro různé masové a tučné chody. Pivo je také specifické svou dlouho dobou zrání, a to i z důvodu, že se do sladiny přidávají laktobacily.
Za zkoušku nic nedáš
Mně osobně svět craftových piv natolik uchvátil, že jsem si z toho ke svému hlavnímu zaměstnání vytvořil vedlejší podnikatelskou činnost. Upřímně a narovinu říkám, že prostředí piva je vysoce návykové. Nejenom, že drtivá většina majitelů minipivovarů je příjemná a ochotná i k takovým pidiodběratelům, jako jsem já, ale také neustále narážíte na nové chuťové zážitky a téměř vždy mě něco dokáže v příjemném smyslu slova překvapit. Nehledě na to, že v současné době je oficiálně vedeno téměř 600 pivovarů, takže ať bydlíte v kterémkoliv koutě naší malé země, je více než pravděpodobné, že v okruhu 40 km na nějaký ten minipivovar narazíte. Takže už stačí jen udělat ten krok do neznáma a nebát se ochutnat něco nového. V nejhorším případě zkrátka jednou utratíte vyšší částku za pivo.
Zdroj: na základě rešerše z webů Domácí pivotéka, Pivko domů a Pivotéka u Šviháka
https://beerweb.cz/novinky/neipa-new-englad-ipa
