Článek
Dozvuky předchozích krizí
Předně a hned na začátku svého textu píši, že tato úvaha nemá jakkoliv relativizovat či obhajovat dění a řádění psychopata z prosince 2023. Patřím k těm, kteří ho nechtějí ani jmenovat, proto zde jeho jméno i vzhledem k pietě k obětem a pozůstalým, v celém článku nezazní. Výstupem by mělo být zamyšlení nad tím, jaké jsou důsledky posledních let a to z hlediska dopadu na psychický vývoj dětí a mladých lidí obecně. Myslím, že můžeme naprosto seriózně říci, že s výjimkou vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, nečelila česká společnost větší krizi a emoční a sociální erozi. Situace začala s pandemií Covidu-19, která sama o sobě pošramotila základy demokratických principů a krizového a politického rozhodování. Karanténa, diskriminace byznysu a obchodu, umělců a všeho s tím spojeného, prošla více či méně bez výraznějšího protestu celé společnosti, protože se vše dělalo za hesla a principu zdraví a ochrany života. Co na tom, že stát v čele s ministerstvem zdravotnictví prohrál na desítky soudů, které posléze vyhodnotily opatření jako protizákonná. Ani zde jsme jako společnost výraznějším způsobem nereagovali.
Co je ovšem důležitější, vytvořil se politický a mocenský predecent, který umožňuje za předpokladu těchto „vyšších hodnot“, omezit samou podstatou lidského práva a svobod v civilizovaných společnostech - práva pohybu, shromažďování, apod. Co je nejméně podstatné, utrpělo ovšem i právo na vzdělání. Naše školy byly nejdéle zavřené v celé Evropě. Dopady na děti byly dle odborníků evidentní.
Špetka zdravého rozumu
Ve světle pozdějšího vychladnutí emocí a na základě tvrdých dat se ukázalo to, co všichni hysterici a obránci lockdownů nechtěli vidět ani slyšet - a to především to, že v rámci covidových opatření zvítězil švédský přístup vrchního epidemiologa Anderse Tegnella. Švédsko nezavíralo restaurace, obchody a další podnikání a vyhnulo se tak „covidovým“ reparacím. Co ovšem bude mít dlouhodobě pozitivnější dopad je, že narozdíl od zbytku Evropy drasticky neomezilo výuku, čímž neupoutalo děti k závislosti na internetu a rodiče netransformovalo do role zástupných učitelů, jako tomu bylo např. v České republice. Na počet nadúmrtí pak státy jako Francie či Německo měly vůči Švédsku dvojnásobek, Česká republika dokonce čtyřnásobek.
A to se v tomto případě bavíme pouze o důsledky opatření Covidu-19. Netřeba připomínat, že v podstatě okamžitě na uvolnění covidových opatření navázala válka na Ukrajině, která společnost opět knockautovala do úzkosti, deprese, strachu a blbé nálady.
Obecně a střízlivým pohledem se podívejme, jaká panuje ve společnosti nálada. Jak se chováme v pracovních, ale i jiných kolektivech. Jak je společnost rozštěpená na základě kulturních, sociálních, ale především politických otázek. A potom si položme otázku, jaký tento vývoj bude mít dlouhodobý dopad na psychiku nejenom společnosti jako celku, ale i dospívání mladých lidí, jejichž názory a postoje se teprve v hrubých rysech utvářejí. Pro to, co se stalo na filozofické fakultě neexistuje jakákoliv omluva, nicméně není od věci se podívat, jak dnešní mladí vnímají své místo ve světě. Stoupající trend vývoje deprese u mladých lidí totiž ukazuje, že někde problém bude. V těchto číslech, kdy téměř desetina mladých udává svůj psychický stav jako příznaky těžké deprese, totiž možná můžeme najít způsob, jak případné znaky psychopatie a podobné poruchy prevenovat.
Anketa
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-stale-vice-mladych-lidi-se-potyka-s-priznaky-deprese-252311
https://www.echo24.cz/a/SwMrm/vyhralo-svedsko-tabulka-nadumrti-dokazuje-ze-lockdowny-byly-na-nic
https://cnn.iprima.cz/nezakonna-covidova-opatreni-stat-prohral-desitky-soudu-a-vyplatil-uz-pres-milion-korun-55944
