Článek
Jednací řád není psaný pro 21. století. Jednací řád je relikt porevolučního optimismu devadesátek, kdy si všichni mysleli, že se zvládnou chovat gentlemansky a dodržovat nepsaná pravidla. No, tak nejsou. A je tedy potřeba ten zastaralý jednací řád konečně spálit a napsat znovu.
Rekordy v blábolení
Během tohoto volebního období sněmovna proseděla už přes 2234 hodin, z toho 600 hodin čistých obstrukcí. Nejsou to hodiny, během kterých se přijímají zákony, diskutuje o jejich změnách nebo o aktuálních geopolitických událostech. To jsou hodiny, kdy se blábolilo, kdy se recitoval volební program, kdy se točila videjka na sociální sítě.
Největšími představiteli tohoto blábolícího proudu jsou předsedové Andrej Babiš a Tomio Okamura. Druhý jmenovaný si dokonce vytvořil vlastní rekord – 11 hodin řečí v kuse. Jen proto, že může.
Sněmovna místo práce jen přešlapuje. Jednací dny běží, světlo svítí, platy se vyplácí – a to neberu jen poslance, ale veškerý aparát v pozadí. A republika stojí. Místo řešení problémů lidí a namísto řešení krizí, které se na nás souběžně řítí nebo je už žijeme, se tu hraje hra na výdrž. A ta hra je napsaná v pravidlech, která jsme si nedokázali opravit.
Pravidla, která chrání menšiny
Jasně, každý, kdo má menšinu, se obává, že když se změní pravidla, přijde o poslední možnost ovlivnit dění, být slyšet. Jenže dnešní jednací řád nechrání sněmovní menšinu, tj. opozici – chrání možnosti několika málo jedinců všem ostatním bránit pracovat. Kdo umí křičet déle a mluvit bez obsahu, ten má výhodu.
Je potřeba to celé nakopnout. Udělat pořádek. Zavést limity na řečnický čas. Omezit vystupování mimo pořad. Pracovat předvídatelně. Přenastavit prioritu z výdrže na výsledek.
Nechci zavírat opozici ústa. Svůj prostor bude mít dál, patří to k demokracii. Ale chci – a celá země to potřebuje – aby Sněmovna pracovala. Aby občané věděli, co se děje. Aby zákony prošly férovou debatou a došly k hlasování – ne aby se utopily v mracích nicneřikajících floskulí a keců.
Můžeme dál mít Sněmovnu, která je vyčpělou debatní soutěží pro věčné řečníky, nebo to celé postavíme na nohy a začneme znovu. Jednací řád je potřeba spálit, roztrhat, přepsat, a konečně začít dělat to, kvůli čemu byli politici zvoleni. Pracovat, projednávat a připravovat zákony ve výborech, a nikoliv poslouchat nekonečné mlácení prázdné slámy v jednacím sále.
