Napětí v Hnanicích: Místo piva luxus, místo strachu víno

Po idylické zastávce na vinici Šobes, kde slunce hřálo a víno tančilo na jazyku, jsme se s nadějí vydali dál. Cíl cesty? Pivovar v Hnanicích (adresa: nám. sv. Wolfganga 97, Hnanice). V online světě hlásali: „Otevřeno!“ S vidinou oroseného půllitru, zasloužené odměny pro žíznivého cyklistu, jsme šlapali do pedálů.

Jenže to, co nás čekalo v Hnanicích, byla zrada té nejhorší pivní kalibru. Místo pulzující hospody, kde by nám do rukou tiskli chladné pivo, se před námi tyčila zamčená brána a ticho. Zavřeno! Falešný slib piva je pro duši cyklisty facka, která bolí víc než jakýkoliv kopec.

Naše zklamání potvrdil místní rodák, jehož hlas rezonoval únavou člověka, který tuto hlášku opakuje už posté: „Zavřeno. Oni to tu otevírají tak nějak… když si vzpomenou.“ Arogance online inzerce versus tvrdá realita venkova.

Ale cyklistická žízeň je silnější než zmar. Po chvíli spekulací se v místním probudil spasitel: „Pivko chcete ochutnat? Jeďte tam a tam, mají vlastní restauraci!“

Naděje se vrátila. Pedály se znovu roztočily, tentokrát s jasnějším cílem. Zrada byla překonána, a to vše díky tipu od místního. Nyní už jen zbývalo dojet k cíli a konečně si vychutnat ten slíbený, poctivý doušek.

Cíl, který nám místní rodák prozradil, se ukázal být luxusní Hotel Vinice Hnanice (adresa: Hnanice 132), pyšnící se čtyřmi hvězdami a patřící k největším vinařstvím znojemské oblasti. „Tady přece nemůžu skončit jen u piva. Za každou cenu si musím dát i jejich víno!“

A tak tam stojíme – dva cyklisté, kteří vypadali, jako by utekli ze závodu bez cíle, a voněli jako jeho ztracená depo. Vešli jsme. Osloveni ředitelkou, s pocitem studu, jsem se omluvil: „Vím, že tu nejspíš kazím estetiku interiéru, ale rádi bychom ochutnali vaše pivo. Táhneme se až od Vranovské přehrady. Můžeme?“ Ředitelka nás uklidnila způsobem, jako by špinaví cyklisté byli běžnou součástí hotelové kultury, a s úsměvem, který zboural všechny naše zábrany, pronesla:

„Kola dejte přede mě. Já je pohlídám. Aspoň je tu veselo.“ To byla naprostá bomba!

Vystoupali jsme do restaurace. V restauraci na nás nejdřív zírali, pak se zasmáli — takovým tím stylem, který říká: ‚Tohle v marketingovém plánu 4* hotelu fakt nebylo.“ — ale nakonec nás obsloužili. S pocitem, že kazíme charakter společnosti, jsem si objednal pivo (lehce nahořklé, dokonalé!) a radši jsem poprosil o zahrádku: „Věřte mi, uděláte tím radost i klimatizaci.“

Sedět na zahrádce luxusního hotelu v propoceném dresu a pít pivo, které chutnalo jako záchrana, mě přimělo přemýšlet o tom místě. Tento areál s vinicemi a čtyřmi hvězdami stojí na místě, kde dříve stála rota pohraniční stráže „Devět mlýnů“. Z místa, kde se kdysi hlídala Železná opona a nesmělo se ani nadechnout bez povolení, je dnes centrum radosti, vína a pohostinnosti. Zdejší historie je tichá připomínka toho, jak se i ty nejtemnější symboly uzávěry mohou proměnit ve svobodné požitky.

Kolem čtvrté hodiny jsme si objednali skvělou vepřovou panenku. Když přišla panenka a k ní víno, pochopil jsem, že gastronomické osvícení je skutečné a přichází se servírkou. A že to chutná překvapivě draze. Netušil jsem, že existuje víno, které dokáže z vepřové panenky udělat skoro náboženský zážitek. Od té doby jsem si řekl: Pokaždé, když budu moci, dám si víno. Víno nemůže nic pokazit, jen a jen polepšit.

Po krásné večeři jsme vyrazili směr Znojmo.

Náš epos dnešního putování končil, ale stihli jsme ještě sklípky v Chvalovice – místo, kde se čas zpomalí a počet deci naopak dramaticky zrychlí.

Po sprše jsme konečně začali připomínat lidi, a tak jsme vyrazili do Pivnice Šnek (adresa: Zelenářská 1, Znojmo) — místa, které se už jménem tváří, že tam bude sranda.

Po hodině pohody přijela policie. Prý se chtěl někdo prát – a tipli jsme si, že to nebyl nikdo z nás dvou polosmrťáků po celodenním šlapání. My jsme si mezitím v klidu povídali — takže nejspíš jiný stůl a to jsme zde jen tři. Holt policie, asi jiná liga. „Zde je klid, my se zde bavíme!“ zasmáli jsme se. Po delší době jsme se rozešli domů a šli spát.

____________________________________

Pokud se vám líbil tento článek o cyklistice, klikněte na Sledovat pro další dobrodružné příběhy z kola.

Chcete-li podpořit mou práci a budoucí cesty, můžete mi pomoci s financováním nového vybavení na kolo a cestovních nákladů. Velmi si vážím každého příspěvku a děkuji za vaši neustálou podporu!