Článek
Zatímco však upozorňuje na nedostatky státních institucí, o fungování její vlastní organizace toho veřejnost ví překvapivě málo. Zakladatelský tým prošel personálními změnami, otázky vyvolává prezentovaná odbornost i transparentnost fungování spolku. Ve vedení dnes po jejím boku stojí také Pavel Koutný.
Z koučky se stala odborná garantka
Ještě před několika lety vystupovala Monika Kolbanová především jako koučka a mentorka žen, které zažily domácí násilí. Dnes ji můžeme vidět v televizních reportážích, slyšet v rozhlase nebo sledovat její vystoupení na jednáních věnovaných opatrovnickému soudnictví.
Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Lidé s osobní zkušeností mohou do veřejné debaty přinášet poznatky, které odborníkům i politikům někdy unikají.
U Moniky Růt je ale zajímavé sledovat, jak se postupně proměňuje způsob, jakým svou roli představuje.
Na stránkách spolku Maják pro Tebe se označuje za certifikovanou koučku, mentorku a mediátorku. V kontaktní sekci je uvedena dokonce jako odborná garantka pro oblast domácího násilí a systémových změn.
Co přesně ji k takové odborné garanci opravňuje?
Z veřejně dostupných životopisných informací zatím není možné ověřit psychologické nebo právnické vzdělání. Maják také na svém webu jednoznačně nevysvětluje, na základě jakých kvalifikačních kritérií byla tato role stanovena.
To ještě neznamená, že Kolbanová nemá potřebné zkušenosti. Označení odborný garant ale přirozeně vzbuzuje očekávání určitého profesního zázemí, zvlášť když se organizace věnuje násilí, psychickému zdraví a komplikovaným soudním sporům o děti.
Její osobní příběh přitom zůstává ústřední součástí veřejné prezentace. Mluví o dlouhých letech v násilném manželství, odchodu do azylového domu i o cestě k vlastnímu zotavení.
Takové svědectví má své místo. Je však rozdíl mezi tím, když člověk sdílí vlastní zkušenost, a situací, kdy vystupuje jako odborná autorita při hodnocení fungování justice nebo postupů sociálních pracovníků.
A právě tuto hranici by měl Maják veřejnosti srozumitelně vysvětlit.
Rychlý vzestup, neklidné personální zázemí
Spolek Maják pro Tebe vznikl v roce 2025. Do veřejného rejstříku byl zapsán 22. července. Na neziskovou organizaci s tak krátkou historií získal nezanedbatelný mediální a společenský prostor.
Jeho představitelé se účastnili parlamentních jednání, organizovali akce a vystupovali proti některým změnám v rozvodové legislativě. Sama Kolbanová se v roce 2026 objevila také na jednáních s představiteli ministerstev.
Když se ale podíváme na vývoj vedení spolku, objeví se méně přehledný obrázek.
Jednou ze zakládajících osobností byla Kateřina Horsinková. Zastávala funkci místopředsedkyně, podílela se na komunikaci a fundraisingu. Podle rejstříku její členství ve výboru skončilo 8. července 2026.
Do srpna byla z veřejného rejstříku vymazána.
Proč se jedna ze zakladatelek rozhodla odejít, případně za jakých okolností její působení skončilo, nelze z dostupných výpisů zjistit.
V původním týmu působil také Milan Petra. Ten byl veřejně prezentován jako jeden ze zástupců spolku a v září 2025 vystupoval při debatě v Senátu.
Podle dříve publikovaných informací později spolupráci ukončil a kritizoval přístup organizace k odlišným názorům. Přesný obsah a okolnosti jeho veřejného vyjádření je ovšem potřeba doložit původním záznamem.
Personální odchody nejsou v neziskových organizacích ničím výjimečným. Někdy za nimi stojí pracovní neshody, jindy zcela osobní důvody.
Pokud se ale organizace současně prezentuje jako hlas důvěry, porozumění a otevřené komunikace, je legitimní zajímat se také o to, jak tyto principy uplatňuje uvnitř vlastního týmu.
Pavel Koutný: od fotografa k místopředsedovi
Zajímavou postavou ve vedení Majáku je Pavel Koutný.
Jeho jméno se v souvislosti se spolkem objevovalo ještě předtím, než získal oficiální funkci. Například při charitativní akci Znovu zářím v září 2025 byl prezentován jako fotograf, který měl vybraným rodičům bezplatně poskytnout profesionální snímky.
O necelý rok později, 14. července 2026, se stal místopředsedou spolku. Do rejstříku byla jeho funkce zapsána v září.
Koutný tak dnes není pouze člověkem, který Majáku příležitostně pomáhá. Je členem jeho statutárního orgánu a podílí se na odpovědnosti za jeho fungování.
O jeho konkrétní náplni práce, kompetencích a rozhodovací roli však veřejné informace mnoho neříkají.
Jak se podílí na řízení organizace? Má na starosti některý z programů, hospodaření nebo komunikaci s institucemi? A jakou odpovědnost převzal za transparentnost spolku po svém nástupu?
Na takové otázky by mělo být vedení schopné odpovědět.
Koutného nelze bez důkazů spojovat s případnými problémy z období před jeho nástupem. Jeho současná funkce však znamená, že otázky ohledně dalšího fungování Majáku už nesměřují jen na Kolbanovou.
Kdo hlídá peníze a jaké má Maják skutečné výsledky?
Vedle personálního zázemí stojí za pozornost také hospodaření.
Ve sbírce listin jsou dohledatelné především stanovy, zápisy z členských schůzí a rozhodnutí vedení. V dosud prověřených přehledech se nepodařilo najít zveřejněnou účetní závěrku ani ucelenou výroční zprávu o činnosti spolku.
Samotná absence těchto dokumentů ovšem ještě nemusí znamenat nesplnění zákonných povinností. Jde o mladou organizaci a záleží také na lhůtách, které pro ni platí.
Přesto by veřejné shrnutí přijatých darů, výdajů a dosažených výsledků přispělo k její důvěryhodnosti.
Zvlášť pokud organizace žádá veřejnost o podporu a současně usiluje o změny systému.
Samostatnou kapitolou je starší projekt knihy Maják k Tvému JÁ.
Kolbanová na její vydání založila v září 2024 sbírku na platformě Donio. Cílem bylo získat 80 tisíc korun. Projekt přilákal sedmnáct přispěvatelů, stránka však dnes uvádí vybranou částku nula korun.
Jak přesně k tomuto výsledku došlo, z dostupného souhrnu nevyplývá. Kampaň navíc předcházela vzniku spolku, a nelze ji proto bez dalších důkazů považovat za součást jeho hospodaření.
Zůstává ale otázka, zda kniha vznikla, byla vydána nebo se od původního záměru ustoupilo.
Když do veřejného prostoru vstupuje jen část příběhu
Maják pravidelně zveřejňuje příběhy rodičů, kteří popisují domácí násilí, problematický postup úřadů nebo obtížná opatrovnická řízení.
Některá zveřejněná svědectví jsou velmi emotivní. Hovoří o dětech, které se bojí rodiče, o konfliktech při předávání nebo o údajně nesprávných rozhodnutích soudů.
Taková témata pochopitelně vyvolávají silné reakce.
Zároveň však jde o situace, v nichž může být mimořádně obtížné ověřit všechna tvrzení. Opatrovnické spisy nejsou veřejné a druhý rodič často nemá možnost, případně z důvodu ochrany dítěte nechce, veřejně reagovat.
Právě proto je důležité vědět, jak Maják s těmito příběhy pracuje.
Ověřuje jejich obsah z nezávislých podkladů? Rozlišuje mezi tím, co rodič tvrdí, a tím, co potvrdil soud nebo jiná příslušná instituce? Jak chrání soukromí dětí? A podle jakého klíče rozhoduje, které příběhy zveřejní?
Na webu spolku se také objevují iniciativy zaměřené na podporu rodičů při jednání s institucemi. U podobných služeb je důležité, aby bylo zřejmé, kdo je poskytuje, jakou má kvalifikaci a kde končí podpůrná činnost a začíná odborné poradenství.
Nejde o drobnosti. Veřejně publikovaný příběh rodinného konfliktu může ovlivnit pověst konkrétních lidí, tlak na instituce i samotné dítě.
Organizace, která se rozhodne tyto příběhy aktivně zveřejňovat, proto nese odpovědnost nejen za jejich dosah, ale také za způsob jejich prezentace.
Odpovědnost začíná u vlastního vedení
Monika Růt dokázala vybudovat projekt, který se během krátké doby dostal do celostátního prostoru. Otevírá témata, která mohou být pro řadu rodin bolestná a obtížně řešitelná.
Tento úspěch jí nikdo nemusí upírat.
Mediální viditelnost ale není totéž co odborná autorita. A osobní zkušenost sama o sobě nezaručuje, že organizace postupuje transparentně, vyváženě a profesionálně.
Maják žádá větší odpovědnost soudů, sociálních pracovníků a politiků. Je tedy rozumné očekávat, že podobně otevřený přístup bude mít i ke kritickým otázkám směřujícím na vlastní vedení.
Monika Kolbanová jako předsedkyně a Pavel Koutný jako místopředseda mají možnost veřejně vysvětlit, kdo garantuje odbornou úroveň práce, jak se rozhoduje o zveřejňovaných případech, jaké jsou skutečné výsledky poskytované pomoci a jak spolek hospodaří.
Odpovědi na tyto otázky jsou důležitější než samotný počet televizních vystoupení nebo schůzek s politiky.
Maják má podle svého názvu pomáhat lidem najít cestu v obtížných situacích. Aby mu však bylo možné důvěřovat, musí být vidět nejen světlo, které obrací na ostatní, ale také to, co se odehrává uvnitř samotné organizace.
