Článek
Historie a architektura
Hradiště Věnec, skryté v šumavském lese, ukrývá tajemství dávných civilizací. První obyvatelé tady zanechali stopy už v pozdní době kamenné. Později, v době halštatské a laténské, se z Věnce stalo významné opevněné sídlo. Od roku 1958 je toto místo chráněno jako kulturní památka.
Hradiště je opevněné a členité. Rozléhá se na osmi hektarech s celkovou délkou obvodu 1530 metrů. Osu prostorného trojdílného hradiště tvoří zřetelná skalní stěna o výšce až 15 metrů a v délce asi 270 m. Na ni z jižní strany navazuje menší akropole a první předhradí. Ze severní strany potom níže položené druhé předhradí. Nepravidelně půlkruhová akropole je obklopena stupňovitým kamenným valem o vnější výšce kolem 10 m. Ten se svými oběma konci připojuje ke skalní stěně. Jako i na dalších místech hradiště i tady opevnění využívá útvary skály a skupiny balvanů. Přístup do akropole byl na jižní straně branou s dovnitř zataženými křídly. Pod akropolí se nachází menší jihozápadní předhradí, jež akropoli z větší části obklopuje. Také předhradí bylo opevněno hradbou o délce asi 670 metrů, vysokou na vnější straně 4 až 5 metrů. Na západní straně bylo opevnění zřejmě zdvojeno. Celé předhradí má šířku okolo 70 m. Je ohraničeno nízkým kamenným valem o celkové délce asi 1150 m, který se na západní straně připojuje ke skalní stěně a na východní navazuje na opevnění prvního předhradí. Valové opevnění hradiště je na několika místech přerušené vstupy. Ty byly pravděpodobně vytvořené v pozdějších dobách, protože ty původní není možné bez archeologického výzkumu lokalizovat.
Archeologické nálezy
První zmínka o hradišti je v díle Království české od německého topografa a spisovatele Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1840. Na hradišti první archeologické nálezy získali v 19. století Jan Nepomuk Woldřich, který nakreslil první plán a Jan Vratislav Želízko. Ani jeden nezískal povolení k výkopům od tehdejšího majitele. Navázal na ně Bedřich Dubský, nejvýznamnější jihočeský archeolog, který získal většinu informací. V letech 1919 až 1921 sondoval na několika místech na akropoli i předhradích. Ve východní části akropole zachytil kulturní vrstvu se zbytky ohniště. Kromě zlomků keramiky nalezl také laténský bronzový opaskový řetěz. Další nálezy keramiky tady byly získané při opakovaných sběrech ve druhé polovině 20. století.
Hradiště je volně přístupné a v prostoru akropole je nyní turistické zázemí s lavičkami, ohništěm a malá studna.
Kudy k hradišti?
Stezka, po které Keltové putovali za obchodem a jinými potřebami spojovala i hradiště Věnec a vy si ji také můžete projít. 28 kilometrová stezka vás povede z Kubovy Hutě přes Boubína Mářský vrch až na Věnec. Další možnost je po modré turistické značce z obce Lčovice nebo po červené turistické značce z obce Zálezly.
Zdroj:
https://pamatkovykatalog.cz/vysinne-opevnene-sidliste-hradiste-venec-latenske-archeologicke-stopy-14578309
