Článek
Život
Herečka Mary Louise Streep se narodila 22. června 1949 v New Jersey. Přezdívku Meryl si vysloužila od svého otce. Ujalo se to tak, že to sama používá dodnes. Na střední škole v Bernardsville byla roztleskávačkou a v jednom roce i královnou krásy. Je to americká divadelní, filmová a televizní herečka. Ale nemuselo tomu tak být. Meryl chtěla být původně právničkou, ale v den zkoušek zaspala. A tak se rozhodla pro herectví. Vystudovala bakalářský obor drama a kostýmní návrhářství na Vassar College a magisterský titul v oboru drama na univerzitě Yale. Navíc byla hostující studentkou na Dartmouth College, kde získala čestný doktorát umění. Během letních prázdnin při studiích se věnovala zájezdovému divadelnímu souboru Green Mountain Guild a pracovala také jako servírka. Po studiích se přestěhovala do New Yorku. Tam působila v Public Theatre a také na mimo broadwayských scénách.
Dokáže nacítit role velmi věrohodně. Meryl to prostě věříte a nedokážete se od filmu odtrhnout. Sama si o pojetí rolí rozhoduje a s nikým se neradí. Je známá svou prací s přízvukem. Pro své role se naučila třeba dánský, polský, německý nebo italský. V rolích jí pomáhá i zpěv, který v mládí studovala. Na kontě má přes sto ocenění a další nominace. Úspěšná kariéra jí zajistila tři Oscary z 21 nominací, osm cen z nominací na Zlatý glóbus a dvě z cen Emmy. Merylin hlas uslyšíte v animovaném seriálu Simpsonovi, kde mluví dceru reverenda Timothyho Lovejoye. Namluvila také spoustu knih, včetně těch dětských.
Meryl byla zasnoubená s kolegou Johnem Cazalem, který zemřel v roce 1978 na rakovinu kostí. Ve stejném roce se vdala za sochaře Dona Gummera, se kterým se po 45 letech rozhodli ukončit manželství po dlouhém odloučení. Spolu mají čtyři děti, které se věnují také uměleckému světu herectví a muzikantství. Těší se zatím z pěti vnoučat.
Meryl je zapřisáhlou odpůrkyní diet, ale kvůli roli ve filmu Mama Mia! zhubla 10 kilo. Nesnáší plastické operace. Má vybočenou nosní přepážku, ale odmítá její operaci. Myslí si, že nos je na ní jediný zajímavý. Nemá ráda ani přehnané odhalování před kamerou a nemá problém roli odmítnout. Ze svých filmů nejvíce miluje Sophiinu volbu a Vzpomínky na Afriku. Z knih má nejradši Malé ženy.
Herecká kariéra
Meryl debutovala divadelní komickou hrou Trelawny of the Wells v roce 1975. V tom roce hrála v dalších pěti divadelních rolích. Divadlo miluje a původně neměla ani ambice hrát ve filmu. I přes úspěšné filmové role se stále vracela k divadelním představení.
Svou první cenu Emmy získala za roli v televizní minisérii Holocaust v roce 1978. Tuto roli vzala jen z finančních důvodů, ale seriál ji dostal do povědomí široké veřejnosti. První filmovou rolí byl celovečerní film Julia, kde si zahrála malou roli po boku Jane Fondy. Později přišla její první nominace na Oscara za roli ve filmu Lovec jelenů po boku Roberta De Nira. Tam hrála jen kvůli Johnovi Cazalovi, se kterým měla v té době vztah. Po tomto filmu začalo pro Meryl nejúspěšnější období. Šla z role do role a sbírala ocenění. Zlatý glóbus a Oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli dostala za film Kramerová vs. Kramer po boku Dustina Hoffmana. Zde se zasloužila o přepracování scénáře, protože podle ní scénář dělal ženu opouštějící muže příliš zlou.
Oscar za nejlepší herečku Meryl čekal v Sophiině volbě, kde předvedla skvělý polský přízvuk v angličtině. Sama tam mluvila i německy a polsky. Ve filmu byla její neslavnější scéna, kdy si měla vybrat mezi svými dvěma dětmi, které umře plynem a druhé půjde do pracovního tábora. Tuto scénu natočila na jeden záběr a odmítla ji přetáčet, protože to pro ni podle očekávání bylo emotivně vyčerpávající. Filmový kritik Roger Ebert o jejím podání řekl: „Streepová hraje brooklynské scény s okouzlujícím polsko-americkým přízvukem (má první přízvuk, který jsem kdy chtěl obejmout) a přehrává flashbacky s německými a polskými titulky. Je stěží emoce, které se Streep v tomto filmu nedotkne, a přesto si nikdy neuvědomujeme její napjatost, je to jeden z nejúžasnějších a přitom jeden z nejneovlivněnějších a nejpřirozenějších hereckých výkonů, jaké si dokážu představit.“
Nelze opomenout také cenu za nejlepší herecký výkon na filmovém festivalu v Cannes za roli Lindy Chamberlainové ve filmu Výkřik ve tmě. V té době jejími nejvýdělečnějšími filmy byly Vzpomínky na Afriku, Smrt jí sluší a Madisonské mosty. Na přelomu tisíciletí jí další nominaci zajistil film Hudba mého srdce. Pro tento film se učila na housle šest hodin denně po dobu osmi týdnů. Následovala hlavní role v Ďábel nosí Pradu, ze které si odnesla ikonické sluneční brýle a později je použila v Mamma Mia!. Tam všechny písně zazpívala sama a naživo. I bláznivé cesty autem odřídila sama. Byl to v té době Merylin nejvýdělečnější film. Svého třetího Oscara dostala za Margaret Thatcherovou v životopisném filmu Železná lady.
Od roku 2020 si zahrála ve filmové adaptaci muzikálu The Prom, Nechte je všechny mluvit, K zemi hleď! a spoustě dalších.
Roli Mary Louise v seriálu Sedmilhářky napsala autorka knihy Liane Moriarty přímo pro Meryl. Toužila, aby si ji herečka zahrála. Ta roli bez výhrad přijala ještě před přečtením scénáře. Další televizní seriál byl Jen vraždy v budově, kde hrála Lorettu Durkin. A získala za ni Zlatý glóbus.
Meryl si v několika filmech zahrála i se svou skutečnou dcerou Grace. Bylo to třeba ve filmu Dům duchů nebo Síla života.
Herečka si zahrála ve více než 60 filmech, 10 seriálech, 55 divadelních inscenacích a 14 divadelních čteních. Namluvila 64 filmů a dokumentů a 48 výukových videí.
Merylino dílo je neskutečné a právem je označena za nejlepší herečku své doby. Můžeme se na ni těšit v pokračování Ďábel nosí Pradu po boku Emily Blunt. A věřím, že to není poslední role, kde ji můžeme vidět.
Citace Rogera Eberta: https://books.google.cz/books?id=1X3LXeDLKwoC&pg=PA222&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
