Článek
Název jezera vznikl ze staročeského slova mlaka – močál nebo bažina.
Jezero leží v nadmořské výšce 1096 metrů na severním svahu hory Debrník. Jeho rozloha je necelých 2,8 hektaru a obvod je 870 metrů. Laka je nejmělčím šumavským jezerem se svou průměrnou hloubkou 1,4 metru, maximální hloubka je potom necelé 4 metry. Jezerní stěna je pozvolná.
Zajímavostí je, že dno jezera Laka tvoří vrstva rašeliny, běžně totiž mají ledovcová jezera kamenné dno. Z jezera teče Jezerní potok, který dříve pomáhal k pohonu brusů skláren.
Jezero Laka má uprostřed plovoucí ostrůvky, na kterých roste třeba záběhlík bahenní, tuřice šedavá i borůvčí. V okolí se přirozeně vyskytuje vrba ušatá, žebrovice různolistá, rosnatka okrouhlolistá nebo kokořík přeslenitý. Jezero postupně zarůstá a pravděpodobně se z něj za hodně dlouhou dobu stane močál.
K jezeru se dostaneme několika cestami. My měli kočárek, a proto jsme šli z Nové Hůrky po modré přes zaniklou osadu Hůrka, kde bývala sklářská huť, kostel, hostinec, mlýn a domky. Dnes je v Hůrce jen kaple a základy skláren. Tato trasa má asi 4 kilometry. V zimě slouží i pro běžkaře.
