Článek
Původní německý název rašeliniště byl Bähringer Haad neboli Perninské vřesoviště. Vzniklo před dvanácti tisíci lety a rozkládá se na ploše okolo sto hektarů.
V průběhu 18. a 19. století docházelo k lokální těžbě tzv. borkováním, kdy se z rašeliny vyrýpávaly bloky, které se sušily a využívaly na palivo. Devastující byla až průmyslová velkoplošná těžba v 50. letech 20. století. Tímto způsobem se zničily tři čtvrtiny plochy rašeliniště, protože muselo být odvodňováno pro snadnější přístup těžké techniky. Rašelina se takto těžila nešetrným frézováním a využita byla pro lázeňství a zahradničení. V této době se těžilo 9 000 tun rašeliny ročně a od roku 1995 to bylo až 45 000 tun ročně. To rašeliniště velmi poškodilo a vznikla z něj spíše měsíční krajina, protože těžba probíhala až na dno do sedmi metrů hloubky, kde rašelina neměla prostor pro regeneraci. Z rašeliniště se po těchto těžebních pracích zachovalo jen asi dvacet procent.
Perninské rašeliniště prochází největší revitalizací v Krušnohoří. Od roku 2006 byly vysazeny rašelinné kleče a pomalu se obnovuje zavodněním, vznikem tůní a několika valů. Od roku 2018 začala úplná obnova rašeliniště, kdy se budovaly hráze pro zadržování srážek, přepážky v odvodňovacích kanálech, staré tůně byly pročištěny a vzniklo i několik nových. Můžete tady vidět růst klikvu bahenní, kyhanku sivolistou, všivec mokřadní, rosnatku okrouhlolistou, ostřici chudokvětou nebo plavuň pučivou. Ve vzduchu poletuje mnoho i vzácných druhů motýlů, zejména vymírající žluťásek borůvkový. Z ptáků je patrný výskyt vzácného tetřívka obecného nebo kulíška nejmenšího. Hojně tady žije zmije obecná, skokan hnědý, čolek horský a ještěrka obecná.
Částí Perninského rašeliniště vede naučná stezka po povalovém chodníku s pozorovací věží a molem nad vodní hladinou. Stezka od parkoviště je bezbariérová a je svou délkou kolem 300 metrů pohodlná i pro malé děti.
Zdroj: https://krusnohorsko.com/perninske-raseliniste/
