Článek
V mládí, na přelomu tisíciletí, jsem se snažil hodně cestovat, měl jsem zaměstnání u letecké společnosti, a to mi umožňovalo využívat levné letenky, takže pro mě a mé spolucestovatele bylo samozřejmostí nevyužívat služeb cestovních kanceláří, protože tam se bonus levných letenek využít nedal. Cestovali jsme jako „baťůžkáři“, spali třeba i pod širákem a standardní ubytování jsme si hledali až v místě, případně jsme využívali tenkrát novou vymoženost zvanou internet.
Postupem času přišli jiné starosti, jako rodina, děti, hypotéky, lepší i horší časy a na cestování nebyl buď čas a nebo prostředky, také jsme změnil zaměstnání a výhoda levných letenek byla pryč.
Uběhlo více než deset let od posledního leteckého zájezdu (tehdy s cestovkou, měli jsme malé děti), a tak jsme se v roce 2019 dospěli k závěru, že je čas opět vyrazit někam dál, konkrétně na Madeiru, a protože jsem už byl poněkud pohodlnější a také asi méně odvážnější než v mládí, zvolili jsme cestovní kancelář, která se o nás „postará“. Dovolená byla fajn, bydleli jsme v apartmánu o cca 20 m2 v centru Funchalu, stravu jsme placenou neměli, a tak jsme si buď vařili nebo občas zašli do restaurace, auto jsme půjčené neměli po ostrově jsme se pohybovali většinou linkovými autobusy nebo taxíky. Celkem jsme tam byli 11 nocí a vyšlo nás to komplet pro dva, včetně útraty v místě asi na 60 tis. Kč. Zdálo se mi to poměrně hodně, a tak jsem se začal více zajímat a hledat výhodnější varianty cestování.
V roce 2022 jsme se rozhodli na Madeiru vrátit, ale už bez cestovky, zcela podle našeho „scénáře“, tentokrát jsme vzali i dva naše čerstvě dospělé potomky. Cesta byla trochu komplikovanější, neletěli jsme přímo, ale přes Lisabon, kolem osmé večer jsme startovali z Prahy a něco málo po půlnoci naše letadlo přistálo na ostrově. Na letišti na nás čekal vůz s řidičem, který nás odvezl do ubytování, které bylo předem zajištěno přes nejmenovanou, ale známou ubytovací platformu.
Ubytovaní jsme byli v pěkném moderním, 120 m2 velkém bytě s dvěma ložnicemi i koupelnami, s velkým obývacím pokojem a plně vybavenou kuchyní s myčkou i pračkou, nechyběli dva balkóny z toho jeden velký s výhledem částečně na město, ale i na přírodu. Byt se nacházel v docházkové vzdálenosti od centra města. Auto jsme si půjčili v půjčovně přes ulici. Stravovali jsme se jako při předchozí návštěvě ostrova, buď jsme vařili, nebo restaurace. Pobyt trval také 11 dnů.
Teď ale to podstatné, nevím, zda je to z uvedeného textu zřejmé, ale druhý pobyt na Madeiře byl mnohem vyšším standardu ve čtyřech lidech a cena… také přibližně 60 tis. Kč.
Cest bez cestovních kanceláří jsme podnikli již mnoho, oblastí našeho zájmu jsou Kanárské ostrovy, Madeira a Azorské ostrovy, jsme přesvědčen, že je to vždy výhodnější, navíc se vyhýbáme ubytování v hotelových komplexech, volíme místa spíš stranou, radši v oblasti kde žijí místní. Standard ubytování nemáme nijak nízký, nesmí chybět vybavená kuchyně, pračka, TV, WIFI, zahrada nebo alespoň terasa… Pokud se dobře pamatuji, tak jen zřídka překročila cena ubytování pro dva 1 500 Kč za noc.
Co se týká samotné dopravy, snažíme se vyhnou nízkonákladovým leteckým společnostem, jsou totiž drahé, jen v rámci reklamy lákají na nízké ceny, ale ty při nákupu rostou s každou další odškrtnutou položkou při vyplňování rezervačního formuláře. Létáme s vlajkovými dopravci i ti nabízejí výhodné ceny s tím rozdílem, že tyto ceny bývají, pokud při rezervaci nezvolíte vyšší standard, většinou konečné.
Pro srovnání, přímo z Prahy na Kanárské ostrovy (obecně) přes 20 tis. zpáteční letenka pro 1 osobu, my nakupujeme za ceny v průměru poloviční. Nutno upozornit, že cestujeme bez odbaveného zavazadla.
Již dvakrát jsme byli na Azorských ostrovech, konkrétně na ostrove Sao Miguel, letos v září zvažujeme návštěvu dalšího ostrova souostroví. Než jsem začal psát tento článek, tak jsem se v rychlosti podíval na ceny zájezdů do této oblasti a spadla mi čelist… cena za týdenní pobyt s polopenzí pro jednoho přesahovala 50 tis. Kč. My s manželkou jsme v roce 2023 utratili za 14 dnů dohromady asi 60 tis., ale s úžasným ubytováním v zeleni a půjčeným autem.
Ceny rostou i zahraničí a nevyhýbá se to ani oblasti cestovního ruchu, ale protože cestování je naše vášeň, hledáme způsoby, jak hodně cestovat a neutratit mnoho, zatím se nám daří a zvládneme dvě cca dvoutýdenní výpravy do roka aniž bychom ruinovali rodinný rozpočet a to nejsme nijak zámožní, naše příjmy se pohybují spíše pod úrovní průměrné mzdy.
Pravdou je, že příprava takových cest je relativně časově náročná, hledání výhodných cen a ideálních kombinací, nesmí se na nic zapomenout, vše do sebe musí zapadat a samozřejmě v tom hraje roli i trocha štěstí, to, že letadlo bude na místě včas, že nám neuletí přípoj, že se nestaneme obětí „ubytovacích“ šmejdů atd. Problém může dělat i jazyková bariéra, ale dnes v době různých překladačů to není takové drama, má angličtina je poměrně tragická, ale zatím jsme vždy vše vykomunikovali bez větších obtíží.
Ze začátku jsem se bál organizovat tyto výlety, myslel jsem si, že něco pokazím, že to pak celé nevyjde, teď už takové nervy nemám, postupně se to však pro mě stává příjemná rutina, baví mě to. Pravda je, že teprve, když dorazíme do cíle cesty, tak se mi uleví a spadne ze mě určité napětí.
Mohu jen doporučit tuto formu cestování, zejména však pro ty, kteří rádi poznávají místa kam přijedou a nespokojí se pouze s povalováním na pláži. Když si budete vybírat místo kam chcete jet, budete se o něm snažit předem něco zjistit, vidět, jak vypadá a cesta bude mít hned jiný, širší rozměr, než instantní pobyt s cestovkou.
