Slavkovská výstava o vítězné bitvě malého velkého muže Napoleona Bonaparta

Před hlavní budovou mohutného kounického zámku ve Slavkově u Brna je stojí vlevo bývalá konírna. V ní se nachází exponáty nijak velká, ale zajímavá výstava s názvem Austerlitz 1805.

Expozice má dvě patra, horní se věnuje nejen bitvě, ale také jejím aktérům. Na velkoformátové obrazovce, která visí nad mapou vyznačující terén střetu armád, jdou záběry z akcí pořádaných každoročně na byvším bojišti. Útoky se střídají, pěchota v sevřených útvarech pochoduje vstříc smrti na obou stranách, do toho dělostřelectvo, jízda k tomu portréty hlavních aktérů bojujících stran.

Proti nim malý Korsičan, (asi 165 centimetrů), který uchvátil ve Francii moc a vydal se měnit Evropu podle svých představ. U Austerlitz měl namále, ale jeho muži dokázali na bojišti zázrak a zvítězili. Druhého prosince 1805 došlo v okolí kopce Žuráň ke střetu francouzské armády císaře Napoleona I. se spojeneckými vojsky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.

Napoleon tu měl ve štěrkovém lomu na západním úpatí žuráňského kopce 1. prosince hlavní stan, tady spal ve svém kočáře. O císaři bylo známo, že si vozí polní lůžko, chtěl spát jako jeho vojáci. Od rána ze Žuráně řídil bitvu. V půl deváté dal rozkaz k útoku na Pracké kopce. Z kopce uviděl legendární krvavý východ slunce: le soleil d'Austerlitz – slavkovské krvavé slunce.

Můžete si pokecat s císařem

Masakr vešel do dějin jako Bitva tří císařů. Na interaktivní výstavě si můžete s pomocí AI promluvit s Bonapartem a klást mu všeliké otázky. Nejen o bitvě, ale také o jeho soukromém životě, jeho portrét visí mezi oběma jeho manželkami, můžete se dozvědět o mezinárodní situaci v Evropě. Komunikace je možná ve více jazycích.

Výstava neoplývá množstvím připomínek z války, těžištěm je několik předmětů zapůjčených z Francie. Ty můžete vidět jen do konce roku, pak se musí vrátit - je tu Bonapartova lovecká puška, jeho toaletní cestovní souprava, zlatý orel 6. pluku, o kterého málem Francouzi přišli, šavle maršála Neye.

Ve spodním patře jsou modely uniforem armád, interaktivní hry, palné zbraně a další. Tudy vyjdete po prohlídce přes infocentrum do podzámčí.

Slavkov, nebo Austerlitz?

Na místě dnešního města původně stála osada Novosedlice. Postupem času se název v češtině proměnil na Slavkov (písemně doložený například v městském znaku z roku 1416).

Když se staří němečtí písaři pokoušeli přepsat původní název Novosedlice, slovo zkomolili. Přes tvary jako Nouzedeliz, Nausedlitz, Neusserlic a Nausterlitz vzniklo konečné Austerlitz.

Oba názvy tedy označovaly jedno a to samé město, pouze v jiných jazycích. Jako oficiální jediné jméno se Slavkov u Brna ustálilo po vzniku Československa a definitivním konci rakousko-uherské monarchie v roce 1918. V cizích jazycích (např. ve francouzštině či angličtině) se však kvůli historickému odkazu napoleonských válek dodnes používá označení Zámek Slavkov -Austerlitz.

Pro pár šilinků

Napoleon pozoroval bojiště z kopce Žuráň, ze kterého měl dokonalý přehled. Kopec je jedním z 29 zastavení naučné stezky po slavkovském bojišti. Byla tu velká měděná deska koncipovaná jako situační plán, bohužel se ji v roce 1995  podařilo pětici pachatelů ve věku 15-18 let ukrást a prodat v brněnské výkupně Sběrných surovin. Našla se rozřezaná ve sběrně v Rakousku. Už je tu nová, nekovová.

Na bodák a šavle tas!

V bitvě u Slavkova bojovalo kolem 160 000 vojáků, přičemž na obou stranách dohromady padlo přibližně 16 000 až 20 000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných, zajatých a nezvěstných však přesáhly 30 000 mužů. Francouzské síly čítaly 73 000 až 75 000 vojáků. Spojenci (Rusko a Rakousko) měli asi 85 000 až 90 000 vojáků (z toho přibližně 75 000 Rusů a 15 000 Rakušanů).

Ztráty a zranění se podle interpretací historiků liší. Mezi celkové ztráty se počítají mrtví, zranění, zajatí a nezvěstní.

Francouzská armáda měla asi 1300 až 1600 mrtvých, zraněných a nezvěstných asi 8500 až 9000.

Rusko-rakouská aliance měla asi 15 000 až 18 000 mrtvých, 27 000 až 30 000 zraněných a nezvěstných z toho 20 tisíc Rusů, zbytek byli Rakušani.

Hrdina?

Francouzský císař se utábořil na několik dnů na slavkovském zámku, zahájil tu mírová jednání a nakonec zde bylo podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. V zámku byl zřízen i lazaret.

Z balkonu slavkovského zámku pronesl památnou větu: Vojáci! Můj národ přivítá vás s radostí a stačí řeknete-li: byl jsem v bitvě u  Slavkova, aby se odpovědělo: hle, hrdina.

Ti mrtví to jistě ocenili.

Faksimile textu je ve sbírkách zámku.

www.zamek-slavkov.cz

www.tenkratveslavkove.cz

www.austerlitz.org/cz/bitva-u-slavkova

Výstava Austerlitz 1805, Slavkov

Vlastní