Článek
V souvislosti s rodící se novou vládou rezonují společností některá témata, která byla diskutována i v předvolebním boji, školství nevyjímaje. A pokud se nám vznikající vláda po cestě na Hrad nevybourá, zcela jistě najdeme v programovém prohlášení mnoho slibů ohledně školství. Problémů existuje určitě více než bylo v polistopadové éře ministrů, a že jich tedy bylo!
Jedním z největších omylů moderního školství je inkluze. Ne ani tak samotná myšlenka, která je samozřejmě úctyhodná a vypadá hezky na papíře neziskových organizací a je chválena evropskými komisaři, ale především její provedení. Berte následující věty s nadsázkou, ale v zoologické zahradě také nemůžete do jednoho výběhu nacpat lva, antilopu, mambu, ledního medvěda a tučňáka. Proč ne? Protože potřebují naprosto odlišné podmínky k přežití a navíc by se vzájemně zničili. Ani dokonalý chovatel by si s takovou směsicí neporadil. Mohl by být jakkoli zkušený, své práci oddaný, mohl by mít i jednoho asistenta, nebo dva, chcete-li, a stejně by musel rezignovat, pokud by tedy sám nebyl zničen. Žádný rozumný ředitel zoologické zahrady by však toto nedopustil, protože je to nesmysl.
A představte si, že přesně to udělali naši moudří odborníci ve školství - nacpali do jedné třídy nadaného žáka, dále žáka inteligentního a pracovitého, inteligentního a líného, průměrného, podprůměrného, žáka problémového. Potud to tak bylo vždy a vždy si s tím školy nějak poradily. Ale díky inkluzi přišli ještě další - žáci bez znalosti českého jazyka, těch přibylo pětinásobně, žáci s tělesným hendikepem, žáci s poruchami chování, s poruchami učení, s psychiatrickými diagnózami, s poruchami autistického spektra, s lehkým mentálním postižením atd. Jak chcete ve třídě vzdělávat žáka, který vám nerozumí? Jak chcete žáky něco naučit, když ve třídě je hluk, když tam mluví asistent se svým svěřencem, když žáci s poruchami chování neustále něco vykřikují, ignorují pokyny, jsou vulgární k ostatním spolužákům i k dospělým, autisté tlučou hlavou do lavice? Jak se v takovém zmatku asi cítí taková „normální“ Maruška, která se chce vzdělávat? Jak může někdo logicky uvažující tvrdit, že učitel se musí individuálně věnovat všem? A když to nezvládá, tak tam nemá co dělat? Pojďte, vy všichni odborníci, neschopným učitelům tento zázrak předvést!!!
Hodně se mluví o alarmujícím psychickém stavu dětí a mládeže. Chudák ta Maruška, ta původně veselá, chytrá holčička příjemných rodičů, kteří společně věřili, že ji základní škola poskytne odpovídající vzdělání. Po dvou letech pobytu ve třídě je naše Maruška zralá na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, protože trpí úzkostnými stavy, bojí se do školy, v noci špatně spí a ráno předstírá nevolnost. V poradně dostane papír, nějaký stupeň podpory, v krajním případě asistenta. Vy rodiče máte vyhráno, protože o žáka bez papíru se ve škole nikdo nestará. Kdo nemá papír z poradny, je tzv. normální, tak ten si musí poradit sám.
Strašné, ne? Mohou za tento stav učitelé? Ne, protože jejich názory a varovnými slovy se nikdo nezabýval. Kdo byl proti inkluzi, byl líný, zkostnatělý, nemoderní učitel.
Dnes ti stejní odborníci, politici, kteří stáli u zrodu této katastrofy, mluví o revizi inkluze. Trochu mi připomínají pyromana, který založil požár a pak jej s nadšením hasí. Když je pyroman odhalen, je potrestán a musí zaplatit škodu. Kdo zaplatí za škodu napáchanou na našich dětech? Zřejmě učitelé, viďte?
