Článek
Mnozí si určitě pamatují dobu, kdy Steve Jobs světu předvedl první iPhone. Telefon s dotykovým displayem a k němu AppStore… To se psal rok 2007.
Počin to byl vpravdě vizionářský — Apple se otevřel úplně nový trh, který v současnosti generuje miliardy USD a živí statisíce developerů…
Dnes tak má každý uživatel na svém chytrém telefonu nainstalovány vyšší desítky aplikací. Pravdou ale je, že z toho velikého počtu bude s nějakou pravidelností používáno 10–15 aplikací. A z nich opravdu každodenně 5–8. Zdá se, že lidé nemají kapacitu využívat desítky/stovky aplikací. Apple to určitě tuší a tak nepoužívané appky „stahuje“ zpátky na cloud…
Aplikace na nás ale útočí ze všech stran…
Nové a nové aplikace se snaží získat něco málo z našeho „mentálního“ prostoru. Občas se některé podaří získat „download“ a někdy dokonce i „trial“. Ale s „frekvencí“ už to je bídnější. Z pohledu developera appky je vítězstvím dosažení jakéhokoliv app revenue. Strategie mohou být různé —nízká „regálová“ cena appky nebo chytře zvolenou možností „in-app“ nákupu. Nebo prostým „prodejem lidského času“ spojeným s reklamami.
Ale co na to uživatel?
Koncoví uživatelé jsou aplikacemi „na všechno“ unaveni.
Každý produkt/služba z jejich reálného světa se snaží vytvořit své digitální dvojče ve světě virtuálním. Když už se uživatel nechá přesvědčit a aplikaci si stáhne, musí najít „dodatečný“ čas na „objevení“ toho, jak se aplikace používá a co „umí“. Mnoho z uživatelů ale dodatečný čas věnovat nechce, obzvláště nemá-li před sebou jasně zformulovanou vidinu hodnoty, kterou mu app dokáže nabídnout — od úspory času/peněz/nervů po zprostředkování proměny „sebe sama“. A tak se na mobilech hromadí ohromné množství stažených a zapomenutých aplikací. Aplikací, které prohrály svůj digitální (binární) boj, který je svou podstatou „bitový“ — prohrál=0; vyhrál=1. Digitální vítěz tak bere většinu trhu…
Uživatelé ale nevnímají takový trh přes kategorie jako výrobci, ale přes hlavní obrazovku svého mobilu. To je ten trh, kde se střetávájí všechny ty útočící appky. Tam se potkává aplikace hypermarketu s aplikací na počasí, aplikací na sociální sítě a třeba benzínové pumpy nebo banky. Na hlavní obrazovce jsou soustředěny ty nejčastější appky, napojené na nejčastější potřeby uživatele. A ty se zase tak často nemění…
Uživatelé si začínají uvědomovat, že aplikaci na kde co opravdu nepotřebují. Začínají víc a víc toužit po tom, abych těch pár nejčastěji využívaných „integrovalo“ ty méně používané.
Zdá se, že se pomalu mění trend.
