Článek
Německo, které je považováno za nejdisciplinovanější zemi, pokud jde o fiskální řízení, se rozhodlo pro radikální krok – snížit svou úvěrovou brzdu. Po období stagnace chce nastupující vláda obnovit postavení země investicemi do klíčových segmentů hospodářství – od infrastruktury až po průmysl. Zatímco na jednu stranu je tento plán pozitivní pro růst nejen Německa, ale i dalších evropských zemí, na druhou stranu bude veřejný dluh narůstat, což je v rozporu s pravidly Evropské unie (EU).
Miliardy díky uvolněným omezením
Přísná fiskální pravidla pomohla Německu zmírnit dopady kritických situací, jako byla finanční krize v roce 2008 nebo pandemie koronaviru, avšak v posledních letech vedla k hospodářskému úpadku. Za účelem obnovení konkurenceschopnosti největší evropské ekonomiky a na pozadí geopolitického napětí většina německých politiků dne 18. března 2025 schválila uvolnění fiskální brzdy, která sleduje poměr veřejného dluhu k HDP. Úprava zahrnuje vyjmutí výdajů na obranu, které tvoří více než 1 procento HDP, z dluhových omezení, rozšíření roční úvěrové marže ve výši 0,35 procenta HDP i na spolkové země (doposud ji měla pouze vláda), včetně zřízení fondu ve výši 500 miliard EUR. Investice by měly být v následujících dvanácti letech využity na vylepšení infrastruktury, jako jsou silnice, školství, zdravotnictví a energetický sektor. Od roku 2009 mají spolkové země povinnost udržovat deficit ve výši 0,35 procenta HDP ročně. Konzervativní přístup vedl k tomu, že v roce 2023 se Německu dařilo udržet veřejný dluh na úrovni necelých 63 procent. Pro srovnání – tato úroveň byla výrazně pod průměrem EU, který činil 91,6 procenta, přičemž například v Itálii to bylo více než 134 procent a v Řecku dokonce 163,9 procenta.
Proti pravidlům
Podle deníku Financial Times by mohla spolková země zvýšit poměr dluhu až na 86 procent, aniž by to mělo negativní ekonomický dopad na hospodářský růst. Uvolnění dluhové brzdy vede ke zvyšování veřejného dluhu, což je opačný scénář oproti tomu, co nařizuje Evropská unie. Podle aktualizovaných pravidel, která vstoupila v platnost v dubnu loňského roku, musí země, jejichž veřejný dluh přesáhl 60 procent, předložit plán na jeho postupné snižování při zachování tříprocentního deficitu.
Dopad na EU
Podle portálu Vanguard by mohl deficit Německa do příštího roku vzrůst na 1,5 procenta při rozumném základním scénáři, čímž by se zvýšil HDP celého bloku přibližně o 0,4 až 0,5 procentního bodu. Navíc rozhovory o potenciálním schválení dluhové reformy vedly na začátku března k výraznému nárůstu výnosů z 10letých německých dluhopisů. Pokračující růst může být negativní pro další snižování sazeb v Evropě a může ještě více zadlužit země jako Itálie a Řecko.
Nastartování dynamiky v Evropě
Na druhou stranu je třeba zmínit i pozitivní aspekty. Uvolnění finančních prostředků a jejich správná alokace může přinést ekonomické benefity Německu. Vyšší investice do kritických sektorů podpoří výrobu, poptávku po německých produktech v zahraničí a tím i růst exportu. Stejně tak profitují i obchodní partneři země, kteří mohou zaznamenat vyšší poptávku po svých produktech. Například HDP Česka, jehož vývoz a dovoz z Německa v minulém roce tvořil 32, respektive 21 procent, by se podle ekonoma portálu Patria Finance, Jana Bureše, mělo mírně zvýšit o asi 0,5 procenta. Poradce pro národní bezpečnost ČR, Tomáš Pojar, podle ČTK očekává největší přínos v automotive, zbrojním a stavebním sektoru. Pozitivem by to mohlo být i pro Slovensko, jehož největším obchodním partnerem je Německo s 21 a 17 procentním podílem na vývozu, respektive dovozu. Výjimka týkající se obranných výdajů může pozitivně ovlivnit německé firmy jako Rheinmetall, největšího výrobce v sektoru obrany, nebo průmyslového giganta ThyssenKrupp. Výzvou pro Německo by však z dlouhodobého hlediska mohla být cla ve výši desítek procent uvalená Donaldem Trumpem na Evropskou unii. Kvůli nim německý ministr financí, Jörg Kukies, odhaduje pokles
