Článek
Ve světě, kde se technologické fenomény dostávají do popředí, roste význam surovin známých jako kovy vzácných zemin. Neodym, praseodym, dysprosium nebo terbium možná zní exoticky, ale bez nich by nejezdily žádné elektromobily, nelétaly by bojové stíhačky a nenabíjeli bychom si své chytré telefony. Zatímco investoři rádi sledují cenovky technologických titulů, skutečný boj se odehrává o to, kdo ovládne tuto základní surovinovou desku technologií, a prozatím je odpověď jasná.
Čína: Tichý monopolista
Podle dostupných údajů, které zprostředkovala americká geologická služba, Čína pro rok 2024 kontrolovala 69 % světové těžby vzácných zemin a téměř polovinu světových zásob. Mezinárodní energetická agentura k této statistice přidala a ve svém prohlášení zdůraznila, že 90 % rafinace čtyř klíčových magnetických prvků je také pod kontrolou Číny. V přímé úměře k těmto číslům pochopitelně roste vyjednávací síla Číny. V dubnu a prosinci loňského roku dominantní země zavedla nová vývozní omezení na sedm kovů vzácných zemin, včetně terbia a ceru, jež se používají hlavně v elektromobilech a vojenském vybavení.
Nová povolení
Poslední informace však naznačují určité uvolnění situace, které nastalo jen několik dní po obchodním příměří mezi Čínou a USA. Dne 5. května 2025 informoval čínský zpravodajský portál Caixin o licenčních povoleních pro tři přední společnosti na vývoz magnetů vzácných zemin.
Automobilky ve stínu surovinové nerovnováhy
Výrobci elektromobilů se kromě geopolitického soupeření potýkají také s neměnnými konstrukčními a technickými požadavky. Konvenční jednomotorové bateriové elektrické vozidlo (BEV), obsahující 1,7 kg magnetických součástí, vyžaduje přibližně 550 gramů kovů vzácných zemin, zatímco hybridní vozidlo založené na baterii NiMH může obsahovat až 4,5 kg kovů vzácných zemin, zejména lanthanu.
Pro lepší pochopení problematiky je nutné tyto hodnoty porovnat se spalovacími vozy. V této kategorii je výskyt vzácných zemin pouze 140 gramů, což jasně ukazuje, že přechod na elektromobilitu prohlubuje závislost Západu na Číně.
Problém se vzácnými zeminami se navíc netýká pouze osobních automobilů. Každá stíhačka F-35 potřebuje více než 400 kg kovů vzácných zemin, což z těchto surovin dělá i strategickou záležitost ve zbrojním sektoru.
Recyklace jako naděje
Spojené státy si jsou těchto rizik dobře vědomy a první kroky k vyrovnání sil byly podniknuty v září loňského roku, kdy investovaly 4,2 milionu USD do startupu s názvem Rare Earth Salts. Snaží se extrahovat kovy vzácných zemin z vyřazených produktů, jako jsou zářivky. Toyota naopak vyvíjí alternativní technologie s nižším obsahem vzácných prvků.
Pomalý proces
Druhým, částečně pozitivním faktorem je, že první generace BEV se brzy začne recyklovat, což by mohlo potenciálně vytvořit nový tok surovin. Problém? Recyklace je energeticky náročná, nákladná a pomalá, což znamená, že úplná nezávislost z hlediska dostupnosti surovin je ještě daleko. Recyklací baterií se samozřejmě zabývala i Evropská unie, která stanovila, že do konce roku 2025 by měla účinnost recyklace dosáhnout 65 %, přičemž do konce roku 2030 by se tato úroveň měla zvýšit na 70 %. [1] Hodnoty se mohou na první pohled zdát vysoké, ale dobrou zprávou je, že společnosti jako Hydrovolt, jejichž zbývající akcie koupila společnost Nork Hydro, již nyní dosahují podle zástupců společnosti recyklační účinnosti 95 %.
Pro investory
Zatímco v současné době je pozornost investorů zaměřena především na vývoj obchodních tarifů, dalším rizikem, a zároveň příležitostí, je závislost západních zemí na Číně. Společnosti, které dokážou zajistit stabilní alternativní zdroje kovů vzácných zemin, investovat do recyklace nebo vyvinout nové složení baterií, mají na své straně rozhodně konkurenční výhodu. Pro investory to znamená sledovat nejen designéry a výrobce elektromobilů, ale také těžební společnosti nebo startupy zabývající se recyklační technologií.
[1] Výhledová prohlášení jsou založena na předpokladech a současných očekáváních, která mohou být nepřesná, nebo na současném ekonomickém prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v jakýchkoli výhledových prohlášeních.
