Článek
Určitě to znáte z učebnic: Když roste inflace, centrální banka zvýší úrokové sazby. Zdraží se úvěry, lidé i firmy méně utrácejí, ekonomika zchladne a ceny přestanou růst.
Jenže co když v dnešním světě vysoké úroky ekonomiku naopak stimulují a přilévají olej do ohně? 🔥
Přesně to znázorňuje tzv. Kelton Curve (Keltonové křivka) z dílny ekonomky Stephanie Kelton. Ukazuje na tzv. perverzní (obrácený) efekt vysokých úrokových sazeb:
👉 Jak to funguje?
Pokud má ekonomika v systému obří objem veřejného dluhu nebo přebytečných rezerv, vysoká úroková sazba znamená jediné — stát a centrální banka začnou do finančního sektoru vyplácet stovky miliard korun na úrocích.
Místo toho, aby vysoké úroky peníze z oběhu stahovaly, fungují jako obří státní dotace. Tyto zbrusu nové peníze z úroků končí na účtech bank, fondů a velkých investorů, kteří je dále utrácejí nebo investují. Boj s inflací tak v praxi generuje nový pro-inflační stimul!
🇨�� Proč je to u nás v ČR ještě extrémnější než jinde?
Česko má sice státní dluh v poměru k HDP relativně rozumný, ale máme obrovskou odchylku: ČNB v rozvaze drží obří přebytek likvidity komerčních bank (důsledek minulých devizových intervencí).
Když ČNB drží vysoké úrokové sazby (2T repo), vyplatí českým komerčním bankám za tyto úložky desítky miliard korun ročně. Jsou to bezpracné čisté příjmy, které končí v ziscích bank a posilují finanční sektor.
🛠 Jaké je z pohledu Moderní měnové teorie (MMT) řešení?
Podle MMT je potřeba tento nefunkční kruh rozseknout dvěma kroky:
1️⃣ Vynulovat (nebo zásadně snížit) základní sazbu ČNB a zrušit úročení nadbytečných rezerv bank.
Centrální banka musí přestat vyplácet desítky miliard bankovnímu sektoru.
2️⃣ Přenést řízení inflace z ČNB na vládu (fiskální politiku).
Poptávka se nemá krotit plošným zdražováním úvěrů pro běžné lidi a firmy, ale cílenými daněmi a škrty ve státních výdajích tam, kde se ekonomika reálně přehřívá.
⚠️ Jaká by to mělo rizika a následky? (Upřímný pohled)
Kdyby ČNB zítra srazila sazby na nulu, nepřišlo by to bez následků:
Prudké oslabení koruny: Kapitál by kvůli úrokovému rozdílu utíkal do eur a dolarů.
Dovozní inflace: Slabší koruna by okamžitě zdražila dováženou ropu, plyn a zboží ze zahraničí.
Proč je přesto nutné systém změnit?
Trvalé dotování bank skrze vysoké úrokové sazby ČNB paralyzuje reálnou ekonomiku (drahé hypotéky, drahé úvěry pro české firmy), zatímco finančnímu sektoru posílá miliardové zisky z veřejných zdrojů. Měnová politika se stala rukojmím.
Předat kontrolu nad inflací z rukou ČNB do rukou vlády je sice politicky nepohodlné, ale z dlouhodobého hlediska je to jediná cesta, jak přestat řešit inflaci rozdáváním státních peněz bankám.
