Legendy NHL - Desítka těch nejlepích

Věčná otázka v jakémkoliv sportovním odvětví. Spousta odborníků tvrdí, že se nedají porovnávat sportovci z různých epoch daného sportu. Tentokráte se pokusím sestavit ty nejlepší hráče v dějinách NHL. kdysi například renomovaný časopis The Hockey News pasoval na nejlepšího hráče dějin Bobbyho Orra.

Vybrat opravdu toho nejlepšího hráče všech dob je za více než stoletou historii NHL vcelku velký „oříšek“. Jelikož co člověk to jiný názor. Já se dle svých dlouholetých zkušeností pokusím sestavit žebříček opravdu těch nejlepších z nejlepších.

Jestli v současné době je jednoznačně nejlepším hokejistou Connor McDavid, který svými statistikami se dokáže měřit s hokejisty, kteří vládli v 80. letech minulého století. Tak před dekádou zase kraloval Sidney Crosby. Nutno podotknout, že v dějinách NHL má i český hokej významnou stopu a to především díky dvojici Dominik Hašek a Jaromír Jágr.

O tom, kdo je nejlepší nerozhodují jen statistiky a počty získaných individuálních trofejí. Tento žebříček vezmu spíše jako top 10 hráčů, kteří zanechali nejvýraznější stopu a zásadním způsobem změnily styl hry. Ovšem vybrat opravdu jen 10 borců je nadmíru těžké.

Již dlouhá desetiletí se spekuluje zda je lepší Wayne Gretzky či Bobby Orr. Já jsem nakonec na první pozici umístil prvně jmenovaného. „The Great One“ jak je Gretzkému po právem přezdíváno vlétl do NHL nevídaným způsobem. Zásadním způsobem změnil styl hry jelikož do hry vnesl eleganci a nové myšlenky.

Navíc na sebe strhával pozornost již od útlého věku. Kdy již jako 12 letý dokázal vyprodat halu a hrál s o tři roky staršími vrstevníky. Během své kariéry zboural prakticky všechny ofenzivní rekordy NHL. Navíc překonal i svůj vzor Gordieho Howea. Jako jediný hráč v historii dokázal několikrát pokořit 200 bodovou hranici v základní části.

V polovině 80. let nastala dynastie Edmontonu Oilers, kteří vystřídali na trůnu „Ostrovany“ z Islanders. Gretzky ačkoliv o sobě vždy tvrdil, že nebyl vyloženým střelcem z počátku kariéry sázel branky jak na běžícím páse. Vytvořil přes 50 rekordů, které má v držení dodnes. Ovšem on vždy tvrdil, že raději připravoval šance pro své spoluhráče. O čemž svědčí i fakt, že když mu již trochu „zvhl“ střelecký prach dokázal v průměru hromadit neuvěřitelné 2 asistence na utkání.

A právě on byl tím hráčem, který dokázal udělat spoluhráče kolem sebe ještě lepšími. Z jeho nahrávek těžil především Jari Kurri a Mark Messier. V letošní sezoně sice tento velikán přišel o svůj střelecký rekord 894 branek v základní části, o který jej obral Rus Alexander Ovečkin. To nic nemění na tom, že Wayne Gretzky je nejlepším hráčem nejen své doby, ale i celé historie NHL.

Tento hráč naprosto zásadním způsobem změnil styl hry defensivních hráčů. Orr ukázal, že „beci“ nemusí jen zarputile bránit. Naopak dokázal svou ohromnou rychlostí tvořit hru a častými útočnými výpady byl i nesmírně produktivní a to ještě bravurním způsobem zvládal i svou hlavní práci jež byla defensivní činnost.

O čemž svědčí i fakt, že byl 8 sezon po sobě zvolen nejlepším obráncem ligy a získal tak Norris Trophy. Navíc jako jediný obránce v historii dokázal i dvakrát vyhrát produktivitu celé soutěže. Doslova to „nastřel“ hráčům jenž měli v popisu práce střílet branky. Především díky němu a jeho parťákovi Philu Espositovi dokázali Bruins v 70. letech dvakrát získat Stanley Cup.

Bohužel tomuto borci vypověděli službu kolena a již v 31 letech musel ukončit kariéru. Mimochodem stejný osud potkal i ostrostřelce New York Islanders Mikea Bossyho. Orrova čísla dokázal v historii zopakovat již jen jediný obránce. O dekádu později Paul Coffey jenž spadal do dynastie Edmonton Oilers.

Gordie Howe hrál v NHL ještě i po padesátce! Tento hráč jako první v historii pokořil v základní částo hranici 800 branek a 1800 bodů. Než jej o jeho rekordy připravil právě Gretzky. Ovšem svým stylem hry nebyl vyloženě hráč, který jen tvoří hru. Dal by se v dnešní době tak trochu přirovnat k silovým útočníkům jako byl Eric Lindros či Alexander Ovečkin.

Úchatná je jeho dlouhověkost. V polovině 70. let ukončil angažmá v NHL kdy měl za s sebou již hodně přes čtyři křížky a odskočil si na 6 sezon do nově vzniklé konkurenční WHA (World Hockey Asociation), kde si zahrál společně se svými syny Markem a Martym! Aby se po rozšíření NHL vrátil na jednu sezonu v 51 letech!

Tento hokejista byl po právu nazýván „korunním princem“ NHL. Jestli někdo mohl pomýšlet na překonání do té doby naprosto nepředstavitelně vysoko nasazené laťce, kterou určil Wayne Gretzky, byl to právě tento hokejista. Ovšem po celou jeho kariéru ho narozdíl od svého předchůdce omezovali zdravotní problémy. Díky, kterým dokonce dvakrát přerušil kariéru.

Přesto ačkoliv nikdy v základní části nedokázal odehrát naprosto kompletní sezonu dokázal o pouhý jeden bodík zaostat za 200 bodovou hranicí a jeho 85 branek v sezoně je dodnes třetí nejlepší střelecký počin historie. Slabý celek Pittsburgh Penguins jenž ho v roce 1984 draftoval z první pozice dokázal dvakrát dotáhnout až ke Stanley Cupu.

Ve své době to byl jediný hráč, který i přes častá zdravotní omezení dokázal přerušit nadvládu Gretzkého. Během své kariéry vynechal přes 900 utkání v základní části – což je prakticky 11 sezon! A přesto zanechal za sebou stopu jako málo kterých hokejistů.

Legenda Montrealu Canadiens! Jednalo se o ryzího střelce. Jako první hráč v historii NHL pokořil hranici 50 branek v sezoně a 500 branek v kariéře. v sezoně 1944/45 navíc dokázal vstřelit 50 branek v 50 utkáních. Takový počin se v historii NHL povedl již jen Gretzkému, Lemieuxovi a Brettu Hullovi.

Richardových 50 branek v sezoně bylo plných 16 osamocených. Až v 60. letech se našel jiný střelec a to konkrétně Bernie „Boom“ Geoffrion, který jako druhý v historii dokázal tuto metu zdolat. Richard nikdy nedokázal vyhrát kanadské bodování. Většinou končil na druhé příčce za Gordie Howeem. Ovšem hned v pěti sezonách byl nejlepším střelcem. Právě na jeho počest se od sezony 1998/99 uděluje Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce základní části. S Montrealem celkem osmkrát získal Stanley Cup.

Další člen slavné dynastie Edmontonu Oilers. Messier nikdy nevynikal tím, že by vyhrál kanadské bodování či atakoval čelo střelecké tabulky. Přesto se za svou předlouhou kariéru v NHL řadí do top 10 jak mezi střelci tak i v historickém bodování.

Je jediným hokejistou v dějinách NHL, který dokázal jako kapitán dotáhnout svůj celek ke Stanely Cupu. V roce 1990 po odchodu Wayna Gretzkého nejprve dotáhl Edmonton k zisku pátého Stanley cupu. A o 4 roky později ukončil více než 40 leté čekání na zisk této trofeje v celku New York Rangers. Pro jeho vůdčí schopnosti se dnes uděluje trofej na jeho počet Mark Messier Leader Ship Award. Navíc na počátku 90. let byl dvakrát zvolen nejužitečnějším hráčem ligy.

Mike Bossy byl základním stavebním kamenem dynastie New York Islanders, která na počátku 80. let slavila zisk čtyř Stanley cupů v řadě. Ovšem zdraví mu dovolilo odehrát jen 10 sezon v NHL. Přesto se nesmazatelným počinem zapsal do historie NHL.

V devíti sezonách v řadě dokázal překonat hranici 50 branek! To se nikdy nikomu již nepodařilo. Za celou kariéru tuto metu dokázal devěkrát překonat již jen Wayne Gretzky a Alexander Ovečkin. Za zmíněných 10 sezon dokázal nastřílet neuvěřitelných 573 branek a s průměrem 0,762 branky na utkání nebylo v nHL lepšího střelce. To co předváděl Richard ve 40. a 50. letech tak Bossy v 80. letech posunul o level výš.

Do tohoto výběru nutno podotknout jsem uvažoval koho z české dvojice sem umístit. Zda Jágr či Hašek. Nakonec z toho vítězně odešel druhý jmenovaný. Dominik Hašek odcházel do NHL až v pozdějším věku z pozice nejlepšího brankáře „starého kontinentu“. Ovšem první roky byli pro českého brankáře krušné. Jasně se přesvědčil, že v NHL toto nic neznamená, a že v zámoří se na evropské hráče a obzvláště brankáře dívali skrze prsty.

V chicagu, kde dělal tehdy dvojku Edu Belfourovi si moc nezachytal a působil v nižších soutěžích. Zlom nastal trejdem do Buffala Sabres. Zde se během pár sezon vypracoval mezi nejlepší brankáře celé historie NHL. A z pohledu Blackhawks udělal tento tým v 90. letech jeden z nejhorších trejdů v historii.

Haškovi stačila jediná sezona aby z pozice jedničky vystrnadil Granta Fuhra. Stárnoucí brankář jenž rovněž patřil do dynastie Oilers. Poté sledoval jak podprůměrný celek Hašel vytáhl až do finále Stanley Cupu v roce 1999. Během působení v tomto celku Dominik Hašel posbíral veškerá individuální ocenění. A především změnil styl chytání v NHL. Každý si jistě vybaví styl „motýlek“.

Navíc tak jak se říká „umetl“ cestičku svým evropským následovníkům. Celkem šestkrát získal Vezinovu trofej, ta je určena nejlepšímu brankáři sezony a hlavně v roce 1997 a 1998 obdržel Hart Trophy. Tedy nejcennější individuální trofej pro nejužitečnějšího hráče sezony. Navíc jako jediný brankář v historii NHL na toto ocenění dosáhl dvakrát.

Vytoužený Stanley Cup ovšem slavil až v celku Detroit Red Wings. Jeho nezapomenutelný styl chytání, kdy v počátcích jeho kariéry o něm tvrdily, že se „plácá“ na ledě byl však nadmíru efektivní o čemž svědčí zisk jeho první Vezinovi trofeje ze sezony 1993/94, kdy stlačil po desítkách let průměr inkasovaných branek po dvě branky na zápas. Navíc vynikal skvělou procentuální úspěšností zákroků.

Phil Esposito začínal kariéru v Chicagu. Zde ovšem nevynikal. Tak jako Stan Mikita či Bobby Hull. Zlom nastal při příchodu do Bostonu. Kde naprosto skvěle zafungovala chemie Orr – Esposito. Tímto spojením dokázal Boston narušit nadvládu Montrealu. A V letech 1970 a 1972 dovedli tito dva hráči celek z Bruins ke Stanley Cupu.

Esposito zde začil nejlepší léta kariéry. Celkem pětkrát ovládl kanadské bodování. A v sezoně 1970-71 zaznamenal rekordních 152 bodů za 76 branek a 76 nahrávek. Tuto rekordní bilanci později pokořil až Wayne Gretzky. Celkem čtyřikrát dokázal překonat hranici 60 branek za sezonu. A z historického hlediska patří mezi desítku nejlepších střelců NHL.

NHL ke svému 100 letému výročí v roce 2017 zveřejnila 100 nejlepších hráčů historie NHL. A upřímně vybrat pouhou desítku těch nej je i pro ty nejvíce povolané v NHL velmi obtížné. Zde jsem váhal mezi těmito kandidáty : Jaromír Jágr, Bobby Hull Guy Lafleur, Marcel Dionne, Alexander Ovečkin, Patrick Roy a právě McDavid.

Posledně jmenovaný se již po 10 odehraných sezonách řadí mezi elitu historie NHL. Ostatně Bobby Orr a Mike Bossy zanechali významný odkaz po stejně dlouhé době. McDavid hraje asi v nejtěžší éře hokeje než výše zmiňované legendy. A přesto dokáže dosahovat neuvěřitelných čísel jako jeho předchůdci. Brankáři dávno neinkasují tolik branek. Ovšem McDavid má rovněž za sebou již 150 bodovou sezonu. Navíc již osmkrát pokořil 100 bodovou hranici.

Tom že má i ve sbírce Hartovu trofej a to hned tříkrát nikoho nepřekvapí. Ovšem k dokonalosti mu chybí jediné. Jestliže Messimu bylo předhazováno, že se svou Argentinou neměl titul MS, tak McDavid doposud nedovedl Edmonton k vytouženému Stanley Cupu. Connor má před s sebou ještě minimálně 8 sezon tento „neduh“ dohnat. Ovšem již v dnešní době boduje s lehkostí jako kdysi Lemieux a Gretzky.

Samozřejmě každý má svůj výběr top legend úplně jiný. Zde se jedná o můj pohled. Jelikož NHL sleduji již tři dekády a pamětníci jistě zavzpomínají na dobu teletextu, kdy se k nám zpravodajství z NHL moc nedostávala. Budu rád v komentářích za vaše postřehy a vaše Top 10.

Autor: David Sobola