Článek
Blíží se komunální volby a kampaně míří do finále. Se svým volebním klipem už se „vytáhli“ Motoristé Sobě. A jak vypadá? Asi tak, jak byste od téhle strany čekali. Nic konstruktivního se z něj nedozvíte, o laciné provokace bez jakéhokoliv vtipu není nouze, třebaže se „drsným humorem“ hájí Oto Klempíř.
V klipu zazní slova o pirátské a zelené diktatuře. Dokonce dojde k jakési vzpouře a pomyslné defenestraci, při níž se vyhazují Piráti z oken. A závěr pak tvoří asi jediná věc, s níž lze souhlasit. „Hrozní jsme, no,“ zní na konci klipu, což tak nějak vystihuje pocity, které asi bude mít z celého videa každý soudný člověk.
Volební klip odpovídá počínání Motoristů ve vládě
Motoristé jsou stále poměrně mladou a novou stranou. Ostatně za sebou mají první parlamentní volby a hned se dostali do vlády. I za tak krátké období ale ukázali, co jsou vlastně zač.
Petr Macinka, Oto Klempíř, Filip Turek, Igor Červený či Boris Šťastný stihli za svých pár měsíců vládnutí natropit tolik kontroverzí, že by to vydalo minimálně na jednu hodně dlouhou knihu.
Stačí připomenout Macinkovu slibovanou kohabitaci či určování cennosti jiných politiků. Turek pro změnu mluvil o deratizaci či parazitech, navíc byl účastníkem nehody a celkově je suverénně nejdiskutovanější postavou Motoristů.
Červený zase dostává coby ministr úkoly od vládního zmocněnce Turka, tedy alespoň to Turek tvrdí, což tak nějak vypovídá o mnohém.
Klempíř a jeho výstupy? Skoro škoda komentovat. Ale nabízí se připomínka jeho neustále odkládané změny financování veřejnoprávních médií. A Šťastný? To byla zábava, když slavnostně odhaloval ceduli s textem, že chůze do schodů je zdravější než používání výtahu…
Samá velká témata, že ano? Podle politických kroků by šlo Motoristy hodnotit velmi složitě. Respektive snadno, ale hodnocení by to nebylo dobré. Slibované hlídání Andreje Babiše? Nějak to nevychází. Skvělý rozpočet bez schodků? Inu, jen „těsně“ to nevychází.
Zato rozdmýchávání pomyslných kulturních válek, šíření neslušného chování a plnění médií hodně kontroverzními kroky či výroky? To jde téhle partě fenomenálně.
Motoristé se možná poučili, raději neslibují nic
Těch slibů, co zatím ve vládě nezvládají splnit, není málo. Možná proto se Motoristé poučili a tentokráte k plakátům přistoupili jinak. Místo slibů přicházejí pouze s tím, že jsou hrozní a že mají odvahu jít proti srsti. Co to znamená? Co si pod tím představit?
Kdoví. Možná zkrátka jen i v komunální politice uvidíme spousty Motoristů, kteří budou šířit papalášské manýry, slibovat kohabitace, nepůjde se s nimi na ničem domluvit a jejich případným slibům se bude jen těžce dát věřit.
Respektive abychom Motoristům nekřivdili, na svých webových stránkách něco málo slibují. Konkrétně funkční dopravu podle potřeb lidí, ne podle ideologických zákazů, bezpečná města, odpovědné hospodaření a prostor pro práci. Co to znamená? Kdoví. Žádné přesné kroky se nedozvíme, pouze fráze, za něž si může dosadit kdokoliv cokoliv.
U toho odpovědného hospodaření ale musíme doufat, že nebude tak odpovědné jako v případě jejich angažmá ve vládě. To by bylo značně nemilé.
A slib Motoristů, že rozhodně nejdou zapadnout a dělat stafáž? Nic proti, ale tohle působí jako slovník vzpurných puberťáků, ne kohokoliv zodpovědného. Tím bychom se ale dostali k tomu, jak si Motoristé vedou ve vládě. Zkrátka se točíme v kruhu.
Vyhazovat oponenty z okna? Paradox, navíc neakceptovatelný
Musíme se ale vrátit ještě k jedné věci. Dělat si z politických konkurentů legraci? Na to už jsme si zvykli, vlastně to lze vnímat jako běžnou součást předvolebního boje. V posledních letech už jsme si i zvykli na nějaké ty osobní útoky v kampaních na konkrétní osoby či strany.
Ovšem vizualizovat fyzickou likvidaci oponentů vyhazováním z oken? To není svébytný politický marketing, ale jen další zoufalý pokus o šokování za každou cenu.
Klempíř to může obhajovat rádoby „drsným humorem“, ale v podstatě to je jen maskování absolutní programové prázdnoty.
Když Motoristé nemají v ruce reálná řešení každodenních problémů českých, moravských a slezských měst a obcí, nedokáží nabídnout smysluplné návrhy, tak nabízejí alespoň cirkus. A čím agresivnější a hlasitější ten cirkus je, tím spíš překřičí fakt, že král je vlastně úplně nahý.
Každopádně tento způsob kampaně nebezpečně posouvá hranice toho, co je ve veřejném prostoru ještě přijatelné. Nemluvě o tom, jak je to celé paradoxní. Strana, která se neustále ohání svobodou slova a heroickým bojem proti jakési domnělé diktatuře, volí vizuál hrubé síly vůči těm, s nimiž nesouhlasí.
Ale pokud budou Motoristé vyhazovat Piráty z okna podobně, jako hlídají Babiše, není se čeho bát.
Každý volič by si měl uvědomit, že v pozici toho, s kým nesouhlasí Motoristé, může být jednoho dne i on sám. Ale to je na každém z nás. Kdo chce kam, pomozme mu tam.
Pokud vám mé texty dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politických absurdit a sdílíte můj názor, že veřejný prostor si zaslouží víc než jen laciné provokace, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že z ní nebudu sponzorovat žádné růžové kostýmky pro politiky, a už vůbec ne pochybné marketingové kampaně. Půjde čistě na silnou kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu s argumenty v ruce mohli téhle politické prázdnotě čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
