Proběhla konference Vítej v Česku

Konferenci zahájila Jana Merunková, ředitelka yourchance a autorka projektu Vítej v Česku. Krátce shrnula okolnosti vzniku projektu a celkové výsledky za dva roky práce. Podtrhla zde důležitost spolupráce s MŠMT v úvodní fázi realizace. Následně se věnovala tématu potřeby kontinuální finanční podpory všem integračním aktivitám ze strany státu. Poděkovala také Nadaci České spořitelny, která se na tomto poli jako soukromý subjekt velmi angažuje. Krátce se k roli dárce a měřitelným dopadům vyjádřil i Jakub Mareš, místopředseda správní rady Nadace České spořitelny.

V první části konference následně vystoupila Anna Plechatá Krausová, rektorka NEWTON University, která se připojila k potřebě kontinuální podpory integračních aktivit a shrnula, jak se v této oblasti zapojuje jejich škola. Dále vystoupila Markéta Fišarová z IOMs aktuálními daty z regionů. Poukázala na fakt, že nejzatíženějšími regiony jsou kromě Prahy, zejména Plzeň, Tachov a v Karlovarském kraji Cheb. Následovalo vystoupení Eleny Savenkové, manažerky projektu Vítej v Česku. Ta shrnula výsledky projektu v detailnějším pohledu. Podle jejích slov projektem prošlo 3600 osob všech věkových kategorií. Zejména se zaměřila na téma právě probíhající podpory mládeže a mladých dospělých ve věku 15-23 let. Tato skupina je tou z dlouhodobého hlediska nejohroženější vůbec. Výsledky však ukazují, že individuální mentoring kombinovaný s psychologickým poradenstvím a řadou skupinových vzdělávacích aktivit, je jednou z nejefektivnějších cest, jak se k mladým dostat a ve vzdělávacím procesu je udržet. Poté mělo publikum možnost slyšet tři autentické příběhy žen, které se zapojily do české společnosti, ať už formou pracovní smlouvy nebo zahájením vlastního podnikání. V panelu vystoupila na žádost kolegů z týmu yourchance Elena Savenková, Julia Misťuk a sopranistka Olga Poltoraková, se kterou yourchance spolupracovala na organizaci koncertů tria banduristek z oděské filharmonie pod názvem Malvy v Praze 2023.

Po přestávce se slova ujal Pavel Bacík, ředitel SUZ, který o úspěších a výzvách v integraci pohovořil z pohledu zkušeného matadora a člověka, který vidí problematiku zapojení příchozích cizinců v širokém kontextu. Zapojil se i do následného panelu spolu s Kristýnou Abel Benešovou (UNHCR), Miloslavou Vlkovou (Modré dveře) a Elenou Savenkovou (yourchance). Velmi živou diskusi moderovala Markéta Fišarová, která na přípravě programu s realizačním týmem úzce spolupracovala a patří jí za to náležitý dík. Dopolední část uzavřela Vendulka Raymová z Bohemia Planners, která představila program mezinárodních stáží pro osoby s dočasnou ochranou. Za zmínku stojí, že oběd složený z ukrajinských specialit zajišťovala kavárna Zodiak, kterou si otevřely dvě absolventky projektu Vítej v Česku. Jak zmínila Jana Merunková, je to krásný příklad výsledků efektivního mentoringu.

Po obědě k diskusi zasedla mládež. Absolventi programu Vítej v Česku diskutovali o svých zkušenostech se zapojením se do české společnosti a konkrétních věcech, se kterými jim pomohl projekt jako takový. Panel vedla moderátorka a event manažerka zodpovědná za chod celé konference Lenka Zíková. A jak ze zpětných vazeb účastníků konference vyplynulo, odvedla skvěle nejen svou roli moderátorky, ale zejména zvládla perfektně svou roli organizátorky akce. Program pokračoval vystoupením Zdenky Effenberger z Unicef, která osvětlila téma „dvou Unicefů“ v ČR, což méně znalí této problematiky velmi ocenili, a představila projekt Cesty. Dále se mikrofonu chopila Lenka Janošková ze CPIC Pardubice a velmi konkrétně popsala fungování jejich centra. Hned poté se téma stočilo k tématu HR a zaměstnávání osob s dočasnou ochranou. K tomu se vyjadřovala členka UKRCHAM a ředitelka HR summit, Ludmila Didikh. A pak už si opět pozvala moderátorka Markéta Fišarová panel odborníků. K tématu vstupu na trh práce a zahájení podnikání v ČR se vyjadřovali: Tomáš Dombrovský (LMC), Lenka Vokáčová (ManPower), Pavla Janovská (Úřad práce), Milada Pavia (Univerzita Karlova), Jana Pokorná (MZdrČR). Z uvedených informací vyplývá, že Česká republika má tak velkou byrokratickou zátěž pro vstup do některých profesí, že hrozí odliv ukrajinských oborníků v těchto oblastech, přestože by jejich zapojení český pracovní trh velmi potřeboval. Ať už se jedná o to, že půjdou do jiných zemí, kde je byrokratický aparát nostrifikací a uznání dosaženého vzdělání menší, nebo se uplatní jinde, protože se začnou věnovat jiným, obvykle méně kvalifikačně náročným oborům. Příkladem dobré praxe by v tomto směru mohlo být Polsko, které například lékařům, zdravotním sestrám a farmaceutům vytvořilo vhodné integrační podmínky. Nicméně, jak opakovaně zaznělo, přes 70 % ekonomicky aktivních Ukrajinců je etablováno na pracovním trhu a v podnikání. Pro ČR to znamená, že vydává výrazně méně na podporu uprchlíků, než inkasuje z jejich ekonomického zapojení do české společnosti. Tuto část programu uzavřela svým vystoupením Lenka Švecová z VŠCHT, která mluvila o tom, jak se tato vysoká škola aktivně zapojila do integrace mládeže a mladých dospělých. Spolu s ní vystoupila jedna ze studentek a sdílela svůj pohled na to, jak celý proces pomoci studentům probíhal.

Po krátké pauze přišla ke slovu dvojice žen, které sdílely své příběhy. První z vystupujících, koučka a zároveň moderátorka, která provázela tento i předchozí panel příběhů, Oksana Haptyanová a Veronika Ryzhenko, spoluautorka první učebnice Vítej v Česku, která je dnes učitelkou a asistentkou pedogoga v Příbrami. Před tím, než Jana Merunková a Markéta Fišarová ukončily diskusní část konference a pozvaly svého speciálního hosta, vzala si Jana ještě krátce slovo, aby se naposledy rozloučila s Václavem Voříškem. Její díky mu zde nepatřily jako otci, ale ocenila tu dlouhých 24 let jeho dobrovolnické práce, z toho celých 14 let dobrovolnických prací pro yourchance. V závěru poděkovala za podporu a skvěle odvedenou práci na konferenci všem svým kolegům z realizačního týmu.

A poté byl už čas určen promítání filmu Marka Vítka názvem Charakter: Sportovec. Tento zkušený válečný novinář na jaře tohoto roku projel s kolegou Radanem Špronglem Ukrajinu od Lvova, přes Kyjev až do Charkova a zpět přes Oděsu a řadu dalších měst zpátky do Čech. Mapoval zde stav sportovišť a příběhy sportovců, kteří se rozhodli svou formu a svůj charakter nabídnout nejen v kláních sportovních, ale v bojích na život a na smrt. Podle dostupných informací ve válce na Ukrajině zemřelo více než 400 vrcholových sportovců, národních reprezentantů a olympioniků. Ti, co odešli na frontu dobrovolně, odcházeli od svých rodin často se slovy: „Kdo jiný, když ne já?“, jak řekl Marek v následné diskusi. Tato válka je jiná v tom, že jako válečný novinář do těch ostatních válek létal letadlem a bylo jasné, kde je frontová linie. Pro tento dokument jel z domova autem a válka byla všude kamkoliv přijeli.