5 nejkrásnějších pro nás nezapomenutelných míst, která jsme navštívili

Jsou krásná místa, a pak jsou místa, která si člověk zapamatuje navždy. Ne proto, že jsou na seznamu nejnavštěvovanějších památek nebo mají nejvíce hvězdiček na internetu, ale protože se k nim vážou vzpomínky, emoce a chvíle, které už nejdou zopakovat. Každý máme svůj vlastní seznam, náš vypadá právě takhle.

Pokud bych měla vybrat místo, které pro nás znamená úplný začátek našeho cestování autem, byl by to právě Svatý Jan pod Skalou. Není to jen krásná obec schovaná mezi vápencovými skalami v Českém krasu. Je to místo, kde jsme poprvé přespali v autě. Dnes už je to pro nás úplně běžná součást cestování, ale tehdy to bylo něco nového. Měli jsme trochu respekt, trochu nervozitu a obrovské nadšení.

Ráno jsme vyrazili na vyhlídku nad klášterem. Cesta vede poměrně prudce do kopce, ale ten výhled za to rozhodně stojí. Když jsme stáli nahoře na skále a dívali se dolů, naše auto vypadalo jako malá hračka. Právě tehdy jsme si řekli, že chceme takhle cestovat častěji.

Svatý Jan pod Skalou býval významným poutním místem. Podle legendy zde v 9. století žil poustevník svatý Ivan, který obýval jeskyni pod vysokou skálou. Místo má zvláštní klidnou atmosféru, kterou člověk pocítí hned po příjezdu.

Každý máme nějaké místo, které chceme jednou vidět na vlastní oči. Pro mě to bylo Bilbao. Ne kvůli fotbalu ani moři, ale kvůli Guggenheimovu muzeu. Viděla jsem ho na fotografiích snad stokrát a vždy mě fascinovalo, jak může budova vypadat jako obrovská kovová socha.

Když jsme před muzeum konečně dorazili, chvíli jsem jen stála a dívala se. Fotografie totiž vůbec nedokážou zachytit jeho velikost ani to, jak se titanové desky mění podle světla. Každý krok kolem budovy nabízí úplně jiný pohled.

Bilbao nás ale překvapilo jako celek. Z bývalého průmyslového města se stalo moderní centrum architektury, umění a kultury. Vedle historických ulic tu stojí futuristické stavby a všechno dohromady funguje překvapivě harmonicky.

Guggenheimovo muzeum navrhl slavný architekt Frank Gehry. Budova je pokrytá více než 33 tisíci titanovými deskami, které se díky slunci během dne neustále mění. Otevření muzea v roce 1997 doslova změnilo celé město. Tento úspěch je dnes známý jako Bilbao efekt, kdy jedna ikonická stavba nastartuje rozvoj celého města.

Cestou domů ze Španělska jsme si řekli, že se ještě zastavíme v San Sebastiánu, byla by obrovská škoda ho vynechat. Jakmile jsme přišli na promenádu, bylo jasno. Tohle místo je výjimečné. Zátoka La Concha má téměř dokonalý tvar půlměsíce. Tyrkysové moře, jemný písek, zelené kopce a elegantní historické domy vytvářejí obraz, který vypadá skoro jako pohlednice. Jen jsme seděli na pláži, pozorovali moře a říkali si, že bychom tu klidně vydrželi celý den.

Pláž La Concha je pravidelně zařazována mezi nejkrásnější městské pláže Evropy. San Sebastián je navíc považován za gastronomické hlavní město Španělska. Na počet obyvatel zde najdete jednu z nejvyšších koncentrací restaurací oceněných michelinskými hvězdami na světě. Malá hádanka na závěr. Poznáte, ve kterém známém španělském seriálu se toto město objevilo?

Prahu milujeme a vždycky budeme. Ale Vídeň nás doslova ohromila. Přišlo nám, že je tu všechno větší. Širší ulice, vyšší budovy, větší náměstí i monumentálnější památky. Největší zážitek pro mě byl katedrála svatého Štěpána. Přicházíte úzkými ulicemi historického centra a najednou se před vámi otevře pohled na obrovskou gotickou katedrálu. Je to okamžik, který si člověk zapamatuje. Stála jsem před ní s hlavou zakloněnou nahoru a říkala si, jak něco takového mohli lidé postavit před stovkami let.

Katedrála svatého Štěpána je symbolem Vídně už více než 700 let. Její jižní věž měří téměř 137 metrů a na střechu bylo použito přes 230 tisíc barevných glazovaných tašek, které vytvářejí znak císařského dvouhlavého orla.

Poslední místo možná někoho překvapí. Není to pláž ani velkoměsto, je to Macocha. Když stojíte na okraji propasti a podíváte se dolů, člověku se skoro zatají dech. Nejen kvůli hloubce, ale také kvůli zvláštní atmosféře, kterou to místo má. Je nádherné a zároveň trochu děsivé. Člověk si tu uvědomí, jak neuvěřitelnou sílu příroda má.

Propast Macocha je se svou hloubkou 138,7 metru nejhlubší propast svého druhu v České republice. Je součástí Moravského krasu a na jejím dně protéká podzemní říčka Punkva. Právě díky ní můžete absolvovat jednu z nejkrásnějších plaveb na lodičkách v Česku. Název Macocha pochází ze staré pověsti o maceše, která podle legendy shodila svého nevlastního syna do propasti. Když zjistila, že přežil, sama do propasti skočila. Právě odtud vzniklo její ponuré jméno.

Když se ohlédnu zpátky, uvědomuji si, že si nepamatuji jen památky nebo výhledy. Pamatuji si ten pocit, když jsme poprvé usínali v autě. Radost ze splněného snu v Bilbau. Klid při pohledu na zátoku v San Sebastiánu. Úžas nad velikostí vídeňské katedrály s respekt, který ve mně vyvolala Macocha.

Právě to je podle mě na cestování nejkrásnější. Nejde o to, kolik kilometrů člověk ujede nebo kolik zemí navštíví. Jde o vzpomínky, které si přiveze domů a ty nám už nikdo nevezme.

Použité zdroje

Fotografie použité v článku jsou z mého vlastního archivu a byly pořízeny během našich cest.