Víkend v Karlových Varech: horké prameny a překvapení na každém kroku

Jedeme na výlet, nebo rovnou na víkend? A kam tentokrát? Co třeba do Karlových Varů Karlovy Vary jsme měli v hlavě tak trochu zaškatulkované jako město lázeňských hostů, hotelů, kolonád a důchodců s pohárkem v ruce. Jenže realita je úplně jiná. Pokud máte rádi výlety, kde se pořád něco děje, Karlovy Vary rozhodně stojí za návštěvu.

Je to město, které vás bude nutit pořád zvedat hlavu. Leží totiž v hlubokém údolí řeky Teplé a z obou stran ho obklopují kopce. Na nich najdete rozhledny, vyhlídky, lesní cesty, altány a další místa, kam se můžete vydat, když už vás přestane bavit chodit po kolonádě.

A chodit budete. My jsme za náš pobyt nachodili přibližně 15 kilometrů. Takže jestli někdo tvrdí, že lázeňský pobyt znamená jen popíjení vody a odpočinek, u nás tomu tak rozhodně nebylo.

Karlovy Vary jsou samozřejmě především lázně. Město je známé svými minerálními prameny a v historickém centru najdete hned několik nádherných kolonád. Celkem je zde možné ochutnat 15 léčivých pramenů. Právě kolonády jsou jedním z důvodů, proč je procházka Karlovými Vary tak příjemná. Projdete kolem řeky Teplé, obdivujete historické domy a přitom můžete každou chvíli zastavit a ochutnat další pramen.

My jsme samozřejmě také ochutnali, a jak chutná karlovarská minerální voda? Podle nás trochu jako vývar z železných hřebíků, ale je léčivá, takže jsme statečně pili dál. Někoho prý pořádně pročistí, někomu udělá dobře a třeba i vás přestane něco trápit. Každopádně nám neuškodila. Kdyby vám voda nechutnala, pořád je tady druhá možnost, lázeňské oplatky. Ty na vás opravdu číhají skoro na každém rohu, a protože jsme si nechtěli nechat ujít žádnou místní specialitu, ochutnávali jsme, až jsme jich během víkendu snědli hromadu.

Hlavním symbolem Karlových Varů je samozřejmě Vřídlo. Není to jen nějaký obyčejný pramen. Vřídlo je pořádný přírodní gejzír. Voda má v podzemí teplotu kolem 73 °C, vyvěrá v množství až 2 000 litrů za minutu a díky tlaku dokáže vystříknout až do výšky kolem 12 metrů. My jsme se na něj šli podívat hned dvakrát. Proč dvakrát? Protože když už jste v Karlových Varech, prostě se k němu stejně budete vracet.

Právě tady jsme narazili na jednu zajímavost. Pokud si myslíte, že takové množství vody musí pohánět nějaké obří čerpadlo, tak ne. Sílu mu dává samotná příroda. A podle nás je právě tohle na Vřídle nejzajímavější. Stojíte před gejzírem horké vody a uvědomujete si, že pod vámi pracuje něco, co člověk nijak neovládá.

Vřídlo bylo poprvé zachyceno už v 16. století, takže vlastně stojíte na místě, kam lidé chodí pro léčivou vodou už stovky let. Nad jeho vývěrem se v průběhu staletí vystřídalo několik staveb. Dnešní Vřídelní kolonáda je funkcionalistická stavba z roku 1975. 

Jednou z nejvýraznějších staveb ve městě je Mlýnská kolonáda. Je dlouhá, mohutná a na první pohled působí opravdu honosně. Postavena byla v letech 1871 až 1881 podle návrhu architekta Josefa Zítka, kterého můžete znát také jako autora Národního divadla v Praze. Na atice kolonády najdete dvanáct soch představujících jednotlivé měsíce roku. Přesně tady si člověk uvědomí, že Karlovy Vary nejsou jen lázně. Jsou to vlastně takové malé architektonické muzeum pod širým nebem.

Když už budete v centru, rozhodně bych nezůstávala jen kolem kolonád. Karlovy Vary jsou ideální právě v tom, že můžete během jednoho dne kombinovat město, historii, přírodu i trochu technických zajímavostí. My jsme se vydali až ke slavnému Grandhotelu Pupp a pokud vám jeho název něco říká, není to náhoda, natáčel se zde například film Casino Royale s Danielem Craigem nebo Poslední prázdniny. My jsme se samozřejmě dovnitř na „filmovou premiéru“ nedostali, ale prošli jsme se kolem a právě v jeho blízkosti jsme úplnou náhodou objevili ještě jednu zajímavost, lavičku Václava Havla, taková malá zastávka, kterou jsme vůbec neplánovali, ale o to víc potěšila.

Kromě historických budov a krásné architektury máme rádi také technické památky. Takže když jsme zjistili, že Karlovy Vary mají něco opravdu zajímavého i v tomto směru, bylo jasno. Museli jsme se projet Lanovkou k hotelu Imperial. Spojuje lázeňské centrum s hotelem a její historie sahá až do roku 1907. Trať vede tunelem ve skále a překonává opravdu pořádný sklon. Sklon dosahuje až přibližně 49 stupňů. Jízda je krátká, vlastně dost krátká, ale právě proto je to docela zábava. Za chvíli jste nahoře a můžete si říct: „Tak tohle jsme právě jeli lanovkou uvnitř kopce.“

A ještě jedna zajímavost. Lanovka Imperial je označována za nejstrmější a druhou nejstarší tunelovou lanovku v Evropě. Takže i když trvá jízda doslova jen pár minut, rozhodně není obyčejná.

Na Karlových Varech nás baví právě jejich různorodost. Můžete ráno vyrazit na kolonádu, ochutnat několik pramenů, dát si oplatku, pokračovat kolem historických domů, dojít ke Grandhotelu Pupp a potom se vydat lanovkou do kopce.

A pokud vám to pořád nestačí, můžete pokračovat po okolních stezkách a vyhlídkách. Karlovy Vary jsou totiž sevřené mezi kopci a právě ty ukrývají další místa, která stojí za návštěvu. Třeba rozhlednu Dianu a spoustu lesních cest a vyhlídek a také jeden ze symbolů města kamzík.

A tak jsme zjistili, že Karlovy Vary rozhodně nejsou jen o lázeňských procedurách, županech a popíjení vody. Je to město, kde můžete chodit, objevovat, ochutnávat, obdivovat architekturu a pořád nacházet něco dalšího. A co si z našeho víkendu odvážíme? Asi pořádnou dávku nachozených kilometrů, spoustu oplatek, ochutnávku vody, která chutná opravdu zvláštně, pár nových zajímavostí a hlavně pocit, že Karlovy Vary stojí za to vidět na vlastní oči.

Takže pokud přemýšlíte, kam na víkend, máme pro vás jeden tip: Sedněte do auta a vyrazte do Varů. Jen si vezměte pohodlné boty, ty kilometry se totiž nenachodí samy.