Článek
Právě archeologii byl věnován poslední díl podcastu Westcast, jehož hostem byl právě Pavel Vařeka. Začít jsme nemohli ničím jiným než posledním výzkumem, který vedoucí plzeňské Katedry archeologie vedl. Nejen regionálními médii jeho jméno zarezonovalo před několika týdny v souvislosti s archeologickým výzkumem v plzeňském Borském parku, kde po osvobození Plzně v květnu 1945 a v následujících měsících stála americká polní nemocnice. „Ta se zapsala do dějin města i tím, že po konci války pomáhala léčit i civilní obyvatelstvo například penicilinem, který jinak nebyl k dispozici,“ říká Pavel Vařeka. Zeptat jsem ho však musel i na to, k čemu je dobrý archeologický výzkum, když přece polní nemocnice na kraji Plzně z doby před 80 lety musí být dokonale zdokumentovaná.
To jsem se ale mýlil. Mnoho informací o ní totiž historici neměli a třeba přesná lokalizace ženské části areálu byla velkou neznámou. Pavel Vařeka však jako highlight tohoto výzkumu uvedl, že se podařilo najít dva odznaky sester, které zřejmě tuto část areálu lokalizovaly a odborníci je považují se skutečně důležité nálezy.
Rozsáhlou oblast zájmu Pavla Vařeky ale najdete i mimo hranice krajské metropole. Souvisí s tím, o čem hovoří možná nejčastěji, což je archeologie totalit. Archeologie totiž už dávno není jen hledání starověkých a středověkých artefaktů, jak nakonec dokládají i první dva odstavce tohoto článku. Archeologové dnes bádají i v dějinách minulého století. Právě v oblasti totalit pak mohou přinést řadu důkazů, které doslova leží pod zemí. Práce archeologa se tak trochu blíží práci kriminalisty.
Přesně to je i případ dalšího důležitého výzkumu, který Pavel Vařeka před několika lety vedl. Šlo o práce v prostoru bývalého tzv. Cikánského tábora v Letech u Písku. Tento výzkum ještě před jeho začátkem kritizovala řada politiků. Nejprve bylo totiž třeba zrušit velkovepřín, který v 70. letech na stejném místě, kde umírali Romové a Sintové v šílených podmínkách, vybudovali soudruzi, kteří si s pietou příliš hlavu nelámali. Někteří dnes opoziční politici před lety argumentovali proti rušení vepřína tím, že vznikne národohospodářská škoda, archeologové nic nenajdou a nakonec na tomto místě nic nebude. Minimálně v posledních dvou tvrzeních se mýlili. Dnes tu stojí Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, jehož muzejní část z velké části čerpá právě z výzkumů, které tu vedl Pavel Vařeka.
Našlo se tu toho skutečně hodně. Důležité ale bylo už to, že se podařilo prostor koncentračního tábora lokalizovat i přes to, že byla lokalita z velké části v 70. letech přebagrována. Archeologové tu našli spoustu předmětů denní potřeby, ale třeba i části svatých obrázků a podobně. Často jde o klíčové doklady romské kultury, které by se jinak vůbec nezachovaly.
A když byla řeč o kriminalistice, archeologové pod vedením Pavla Vařeky dokázali odhalit i jednu defraudaci. V táboře byly extrémně nevyhovující umývárny, které měly být rozšířeny. Podle dokladů opravdu rozšířeny byly, resp. měly být. Existují doklady o nakoupeném materiálu i o provedení stavby. Archeologové ale našli základy umýváren ve stavu před rozšířením. Někdo tak zřejmě vykázal a nechal si proplatit práci a materiál, který evidentně prostavěn nebyl.
Pokud vás archeologický výzkum tábora v Letech u Písku, v Plzni nebo třeba v Itálii a ve střední Asii zajímá, určitě si poslední díl Westcastu nenechte ujít:
zdroje:
