Článek
Jindřich Opper, ve světě známý také jako Henri Opper de Blowitz, odešel z domova už v patnácti letech. Během cest po Evropě se naučil několik jazyků a postupně se usadil ve Francii, kde se začal věnovat novinářské práci. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1871, kdy se stal spolupracovníkem britského deníku The Times. A to přesto, že angličtinu tehdy neovládal dokonale.
Od roku 1875 působil jako pařížský zahraniční zpravodaj tohoto prestižního listu a rychle si vybudoval pověst mimořádně schopného reportéra. Proslul nejen rychlostí a přesností svých zpráv, ale také schopností dostat se k nejvlivnějším osobnostem své doby. Vedl rozhovory s klíčovými státníky a politickými lídry 19. století, mimo jiné s říšským kancléřem Ottou von Bismarckem, císařem Napoleonem III., španělským králem Alfonsem XII. či papežem Lvem XIII. Právě díky těmto rozhovorům je dnes považován za jednoho z průkopníků moderního interview.
Vrchol jeho novinářské kariéry přišel v roce 1878 během Berlínského kongresu. Opper de Blowitz se tehdy dokázal dostat k textu Berlínské smlouvy a zveřejnil jej v The Times v den, kdy byl dokument teprve oficiálně podepisován. Tento novinářský „husarský kousek“ mu přinesl mezinárodní uznání a téhož roku byl oceněn Řádem čestné legie.
Jindřich Opper de Blowitz zemřel v roce 1903 v Paříži, ale jeho odkaz přetrval. Jeho životní příběh dodnes inspiruje nejen historiky a novináře. Svědčí o tom i skutečnost, že v roce 2015 uvedlo pražské Divadlo pod Palmovkou divadelní hru Henri de Blowitz, která kombinuje skutečné události z jeho života s fikcí.
Rodák z Blovic tak i po dvou stech letech připomíná, že odvaha, jazyková zdatnost a schopnost ptát se mohou otevřít dveře do světa a někdy ho i změnit.
zdroje:
