Článek
Auto není kuřárna mimo pravidla
Za volantem osobního auta neplatí jednoduchá věta „kouřit se nesmí“. Český zákon o silničním provozu nikde neříká, že řidič běžného osobního vozu nesmí během jízdy držet cigaretu. To je rozdíl proti telefonu. Ten je v ruce výslovně zakázaný, pokud jde o telefonní, hovorové nebo záznamové zařízení.
Zákon ale současně ukládá řidiči povinnost věnovat se plně řízení a sledovat situaci v provozu. A právě sem cigareta může spadnout. Ne proto, že by byla stejná jako mobil, ale proto, že umí zaměstnat ruku, oči i hlavu v nevhodný okamžik. Stačí hledat zapalovač, sklepávat popel, řešit žhavý uhlík v klíně nebo se leknout propáleného čalounění. V tu chvíli už nejde o kouření, ale o nepozornost.
Sankce pak není automatická za samotnou cigaretu. Podstatné je, zda řidič porušil povinnost řídit bezpečně a plně se věnovat provozu. U obecného porušení povinnosti podle hlavy II zákona může ve správním řízení padnout pokuta od 2 000 do 5 000 korun. Na místě je sazba mírnější, do 1 500 korun. Titulek s pěti tisíci tedy dává smysl jen pro správní řízení, ne jako běžná bloková částka za každé potáhnutí.
Mobil je tvrdší liga, cigareta širší past
Mobil má dnes jasný režim. BESIP uvádí, že za držení telefonu nebo jiného záznamového zařízení při řízení hrozí 4 body, pokuta na místě 2 500 až 3 500 korun a ve správním řízení až 10 000 korun. U cigarety taková zvláštní sazba ani bodový postih jen za držení neexistuje.
To ovšem neznamená, že je neškodná. Telefon je právně tvrději uchopený, protože spojuje několik nebezpečných věcí najednou: řidič se dívá pryč, drží něco v ruce a mentálně řeší zprávu, hovor nebo aplikaci. Cigareta obvykle nebývá tak dlouhá mentální zátěž. Její riziko je jiné: přichází nárazově a často právě ve chvíli, kdy by řidič potřeboval obě ruce a klid.
Odborná literatura k rozptýlení za volantem pracuje s jednoduchým principem. Nebezpečné není jen to, co zákon výslovně jmenuje, ale každá činnost, která odvádí pozornost od řízení. Přehled Monash University Accident Research Centre upozorňuje, že některé studie spojily kouření při řízení se zvýšeným rizikem nehody; důvodem může být fyzické rozptýlení i zhoršená pozornost při manipulaci s cigaretou. Monash University přitom řadí rozptýlení řidiče mezi širší problém, do něhož patří nejen telefony, ale i běžné činnosti v kabině.
Někde zákon kouření za volantem říká přímo
U osobního auta je kouření hlavně otázkou pozornosti. U jiných případů je zákon přísnější. Řidič nesmí při jízdě kouřit na motocyklu, mopedu ani jízdním kole. Dává to logiku: tam cigareta přímo soupeří s ovládáním stroje, stabilitou a schopností rychle reagovat.
Zvláštní pravidla platí také pro profesionální přepravu lidí. Řidič vozidla hromadné dopravy osob nesmí ve vozidle kouřit a za jízdy nesmí jíst ani pít. Řidič taxislužby a příležitostné osobní silniční dopravy nesmí při přepravě osob ve vozidle kouřit. Tady už nejde jen o jeho soukromý komfort, ale o cestující, profesní odpovědnost a bezpečný provoz služby.
Zapomenout se nesmí ani na odhozený nedopalek. Zákon řidiči zakazuje vyhazovat předměty z vozidla. Cigareta vyhozená z okna proto není jen odporný zvyk, ale další možný problém, zvlášť v suchu, koloně nebo u krajnice plné trávy.
Rozumné pravidlo je prostší než paragraf
Kdo si zapálí na prázdné rovné silnici a cigaretu odloží bez hledání zapalovače po podlaze, pravděpodobně neudělal totéž jako řidič píšící zprávu. Jenže provoz se nemění podle toho, co je pohodlné. Křižovatka, přechod, kolona, dálnice v dešti nebo děti na zadních sedadlech nejsou vhodné místo pro žhavý předmět v ruce.
Nejčistší rada proto nezní dramaticky, ale prakticky: zapalte si až po zastavení. Ušetříte si zápach v autě, propálenou sedačku, nervózní manipulaci i vysvětlování policistovi, proč jste místo volantu řešili popel. Cigareta není mobil. Ale když kvůli ní přestanete řídit, zákon už ten rozdíl nemusí řešit s takovým pochopením.








