Článek
Nejde o dálniční známku ani technickou
Německá zelená plaketa, známá jako Umweltplakette, není dálniční známka. Není to ani potvrzení o technické kontrole. Je to emisní označení vozidla, které rozhoduje o tom, jestli smíte vjet do nízkoemisní zóny.
A právě tady čeští řidiči často chybují. Do Německa přes hranice vjedete bez plakety úplně normálně. Problém nastává až ve chvíli, kdy zamíříte do města označeného jako Umweltzone. Německé ministerstvo životního prostředí jasně uvádí, že plaketa není potřeba pro samotný vstup do Německa, ale pro vjezd do nízkoemisních zón.
To je rozdíl, který dokáže prodražit výlet do Berlína, Mnichova, Kolína nad Rýnem nebo jiného velkého města. Řidič si řekne, že má platnou českou technickou, eurovou emisní normu splňuje a auto je v pořádku. Jenže německá hlídka nebo městská kontrola řeší něco jiného: jestli je správná plaketa nalepená na čelním skle.
Pokud není, argumenty o dobrém stavu auta moc nepomohou.
Cizinci výjimku nemají
Některé řidiče pořád překvapí, že pravidla platí i pro auta registrovaná mimo Německo. Přitom ADAC upozorňuje, že zahraniční vozidla potřebují pro vjezd do německých ekologických zón stejnou plaketu jako domácí auta. Kdo ji nemá a v zóně ho kontrola chytí, riskuje pokutu 100 eur.
Německý Umweltbundesamt navíc připomíná, že od roku 2012 smějí do tamních existujících ekologických zón jen vozidla se zelenou plaketou. Červené a žluté nálepky jsou v praxi minulost. Aktuálně má Německo podle úřadu 35 nízkoemisních zón, i když řada měst už své zóny v posledních letech zrušila.
Pro řidiče je podstatné hlavně to, že zóna se pozná podle dopravní značky Umweltzone a dodatkové tabulky s povolenou plaketou. Pokud je tam zelená, potřebujete zelenou. Ne dobrý pocit, ne český techničák v přihrádce, ne vysvětlení, že jedete jen do hotelu.
Zelená nálepka musí být na skle.
Plaketa stojí málo. Pokuta mnohem víc
Na celé věci je nejabsurdnější poměr ceny a rizika. V Německu se plaketa běžně pořizuje za několik eur u registračních úřadů, technických organizací a emisních pracovišť. Oficiální stránka města Berlín uvádí cenu 5 eur při nákupu na úřadě a 6 eur při online objednávce přes městský systém. Soukromí prodejci si účtují víc.
TÜV SÜD nabízí plaketu pro zahraniční vozidla za 17,50 eura včetně DPH a upozorňuje, že při objednávce potřebuje doklady k vozidlu. V Česku ji lze pořídit například přes pobočky a e-shop DEKRA, případně u některých STK, které tuto službu nabízejí.
Tohle není položka, kvůli které by stálo za to riskovat pokutu. Zvlášť když plaketa platí v celém Německu a časově není omezená. Musí jen odpovídat registrační značce auta. Pokud se značka změní, je potřeba nová.
A pozor na další omyl: nestačí mít plaketu doma v obálce nebo ve schránce e-mailu. Kontrola potřebuje vidět nálepku na čelním skle. Německý systém není postavený na tom, že řidič bude na místě lovit potvrzení v mobilu.
Starší diesel může narazit úplně
Většina novějších aut zelenou plaketu získá bez dramatu. Horší to může být u starších dieselů nebo aut s nejasnou emisní normou v dokladech. U zahraničních vozidel se při klasifikaci vychází z doložené evropské emisní normy, případně z roku první registrace. Pokud vůz požadovanou emisní skupinu nesplní, zelenou plaketu nedostane.
To je nepříjemné hlavně pro majitele starších aut, kteří jedou do Německa jednou za čas a pravidla neřeší. Na dálnici se nic nestane, u hranic také ne. Jenže při cestě do centra města už může být pozdě.
Německá ekologická plaketa není žádná velká byrokratická tragédie. Právě proto je škoda ji podcenit. Stojí pár stovek, dá se vyřídit dopředu a ušetří nepříjemné vysvětlování v cizím jazyce.
Češi mířící do německých měst by si proto měli zkontrolovat nejen trasu, parkování a cenu hotelu, ale i malé zelené kolečko na čelním skle. Protože v Umweltzone nerozhoduje, jestli vaše auto kouří, nebo nekouří.
Rozhoduje, jestli má správnou plaketu.
