Článek
Je mnoho článků, jak špatně se chovají k zákazníkům v obchodě, jak už u pokladny, tak celkově.
Co se tak na to celé podívat z druhé strany?
Pracuji v jednom obchodním řetězci u pokladny. A někdy je to opravdu horor jak se mnoho zákazníků chová. Už mi to nedala o rozhodla jsem se toho naspat. víc.
Mnoho zákazníků si myslí, že žena za pokladnou není člověk, ale jejich sluha. Tolik urážek, co slýchám skoro každý den, je až hrůza. A z toho přijde pár opravdu hodných lidí. Potom je svět mnohem hezčí. Ale těch špatných je hodně. Jak chce zákazník úctu k němu, tak i my u pokladny nebo obsluha chceme úctu nejenom k nám, ale taky k naší práci. Jsme taky matky od rodiny a chceme cítit, že naše práce má smysl.
Kolikrát se mi stalo, že zákazníci si na mě vybili svoje mindráky. Tak, že začali doslova křičet, jak mu to markuji. On měl přece postavenou smetanu a je polehlá. A chce, abych mu skládala zboží za pás přesně tak, jak to měl, na pásy. Jenom to opravdu nejde. A nenechal si nic vysvětlit. Pak i vyhrožoval, jak si mě poddá někde. Takových je hodně. A to není jediný případ. Další paní mě doslova peskovala, co mám a nemám dělat jak markovat. Znám svoji práci. Další případ byl, kdy zákazník mi s úsměvem oznámil, že snědl jablko a mám ho započítat. Ale jak, když nevím, jak bylo velké. Podle zákona, co není zaplaceno, se nesmí konzumovat. Takové opravdu drzé chování a co teď prý s tím udělám. Bylo mi mockrát do breku, jak jsou lidi na sebe zlý. Pořád se sama sebe ptám, kde se to v lidech bere, taková nenávist voči druhému. Ono se to dobře někomu nadává, kdo se nemůže bránit. A je chyba zaměstnavatele, pokud se neumí zastat svých zaměstnanců. Naopak musíme plnit určité normy a to znamená určitý počet položek namarkovat za minutu. A potom se opravdu není jak bránit. Z jedné strany nadávající zákazník o rychlém markování, na druhé straně nadávající zaměstnavatel s hrozbou výpovědi, pokud nebude výkon.
Má někdo podobnou zkušenost jako já? Nebojte se ozvat, když budeme ticho, nikdo nás nebude poslouchat a bude tohle pořád dál a mnohem horší. A teď k vám, zákazníci, nemůžete si dovolit vše. Pokud se k vám chováme slušně jako k lidem, chceme to stejné.
Tak se zkuste vžít do naší kůže a nebo jít na jeden den místo nás. Potom uvidíte, jaké to je.
