Článek
Mahulena Bočanová dlouhé roky mluvila o tom, že její život stojí hlavně na lásce k dceři. Márinka přišla na svět ve chvíli, kdy měla herečka pocit, že se jí konečně daří skloubit osobní život s prací. Jenže po narození se ukázalo, že jejich cesta nebude úplně jednoduchá. Dcera má lehkou formu autismu a Mahulena s ní postupně objevovala svět jiným tempem a s jinými prioritami. Největší oporou měl být tehdy partner Viktor Mráz, muž, s nímž se poznala ještě před tím, než se vzali. Láska byla silná a svatba roku 2001 vypadala jako začátek klidného rodinného života.
Realita ale dopadla jinak. Manželství se rozpadlo a oba dlouho říkali, že zůstali přáteli. Dokonce působili jako dvojice, která to i po rozchodu zvládá s elegancí. Hovořili o tom, že spolu komunikují kvůli dceři téměř každý týden a že mezi nimi není žádné napětí. Po letech se ale ven dostaly informace, které ukázaly, že to nebylo tak jednoduché. Na sociálních sítích herečky se objevila část soukromé komunikace a bylo jasné, že situace kolem péče i financí se začala komplikovat.
Podle toho, co se tehdy objevilo v médiích, se Mahulena snažila upravit režim setkávání otce s dcerou a zároveň navrhla navýšení výživného. Částka, o níž žádala, byla výrazně vyšší než předtím a vyvolalo to napětí mezi rodinami. Do mediálního prostoru pronikl také dopis, který měl pocházet z okolí Viktora Mráze a který reagoval na nový návrh. Sama herečka později řekla, že zveřejnění bylo omyl a mrzelo ji, že se osobní komunikace dostala ven. Bylo zřejmé, že tehdy šlo o období, kdy se snažila najít způsob, jak zajistit dceři to nejlepší, i když to znamenalo konflikt.
Márinka je dnes dospělá žena, přesto její každodenní potřeby odpovídají věku malého dítěte. Vyžaduje nepřetržitý dohled a klidné prostředí. Mahulena ji bere všude, kde je to možné, aby žily normální život a nebály se mezi lidi. Popisovala momenty, kdy byla na dceru pyšná, třeba během pobytu v nemocnici, kde se chovala statečně a s velkou odolností. Tyto drobné okamžiky jí připomínají, že mají spolu pevné pouto, které zvládá i těžší dny.
Herečka si nikdy nestěžovala. Nikdy nepůsobila jako člověk, který se cítí uvězněný v cizím osudu. Přijala roli mámy na plný úvazek a naučila se, že když je ona vnitřně klidná, přenese se to i na její dceru. Žijí spolu ve velkém domě se zahradou, místě, které se stalo jejich bezpečným útočištěm. Zároveň přemýšlí o budoucnosti. Ví, že nebude moci dceru doprovázet navždy.
Proto už dnes plánuje, co bude dál. Ráda by svůj dům časem předala organizaci, která by v něm vytvořila chráněné prostředí s pečovatelskou službou. Představuje si, že až jednou nebude mít sílu zvládat vše sama, přestěhuje se do malého pokojíku na kraji zahrady. Tam by v klidu dožila s vědomím, že Márinka je v bezpečí a má kolem sebe lidi, kteří jí rozumějí a postarají se o ni tak, jak to dělala celý život její máma.
Zdroje:
