Článek
Hala náhle ztichne, jako by kolem někdo stáhl zvuk. Na ledové ploše zůstane jen mladý Američan, který se rozjede vpřed, odrazí se a ve vzduchu vykrouží čtyři a půl rotace. Dopadne lehce na pravou nohu a publikum instinktivně zadržuje dech. Pro něj nejde o trik pro pobavení, tahle náročná kombinace je běžnou součástí jeho jízdy. V milánském Forum di Assago působí jeho program přesně a čistě, žádný pohyb nepůsobí náhodně a celé vystoupení vyzařuje jistotu, která se u tak mladého sportovce často nevidí.
Po krátkém programu se Ilja Malinin dostal do čela olympijské soutěže. Je mu teprve jednadvacet, ale mezi trenéry a odborníky už se mluví o tom, že posunul hranice techniky dál než kdokoli před ním. Jako jediný muž v historii předvedl na velké soutěži čtverný axel, skok, který se dlouho bral spíš jako úvaha na papíře než reálný prvek. Podařil se mu poprvé v sedmnácti letech a od té doby ho zařazuje tak přirozeně, až to působí skoro samozřejmě.
Talent, který přepisuje dějiny
V Miláně patří Malinin k nejvíce sledovaným účastníkům her. Jeho příběh je také ukázkou toho, jak může vypadat spojení dvou kultur a dvou bruslařských přístupů v jednom člověku. Narodil se na začátku prosince roku 2004 ve Fairfaxu ve Virginii a vyrůstal na předměstí Washingtonu. Bydleli v klidné čtvrti, kam se lidé vracejí po práci za tichem a rodinným životem, ale doma se stále mluvilo rusky. Jeho rodiče Tatiana Malininová a Roman Skorniakov pocházejí z bývalého Sovětského svazu, ona z Novosibirsku, on ze Sverdlovsku.
Ilja Malinin se prosadil mezi elitou. Americký reprezentant s ruskými kořeny sbírá úspěchy.
Oba byli výborní krasobruslaři a po rozpadu SSSR reprezentovali Uzbekistán na olympijských hrách. Roman startoval dvakrát, Tatiana jednou. Do Spojených států se přesunuli koncem devadesátých let a začali tam novou kapitolu jako trenéři. Syna ale do stejné cesty netlačili, protože dobře věděli, kolik dřiny, cestování a psychického tlaku vrcholové bruslení obnáší.
Malý Ilja proto vyzkoušel spoustu aktivit. Věnoval se gymnastice, hrál fotbal, tenis i basketbal, jezdil na skateboardu a věnoval se parkuru. Na led se postavil až kolem šestého roku, a to podle rodiny z vlastní touhy. Rodiče k tomu přistupovali opatrně, protože tušili, že pokud u bruslení zůstane, čeká ho cesta plná náročných kroků.
Ruština byla jazykem domova. Mluví jí plynně, ale sám říká, že psaní a čtení zvládá líp v angličtině, protože celý život vyrůstá v USA. V Rusku nikdy dlouhodobě nepobýval, přesto byla tamní kultura a rodinné zvyky přirozenou součástí jeho dětství. Dědeček z maminčiny strany, Valerij Malinin, byl také krasobruslař a dodnes trénuje v Novosibirsku. Odtud se odvíjí důraz na čistý odraz, pečlivou techniku a detailní kontrolu každého pohybu.
Podle odborníků dokazuje nemožné
Tradiční ruská škola bruslení dlouho stavěla na nekonečném drilu a tvrdé disciplíně. Skok byl především technický úkol, který je potřeba vybrousit k dokonalosti. Emoce šly stranou. Americký přístup bývá volnější, víc podporuje osobnost sportovce a to, jak dokáže zaujmout fanoušky i média. Ilja se pohyboval mezi oběma světy. Doma se řešila technika a čistota provedení, na stadionu se přidával výraz a schopnost odvyprávět příběh skrze jízdu.
Později řekl, že se cítí asi z části jako Rus. Na mezinárodní scéně reprezentuje Spojené státy, prošel americkým systémem a studuje na George Mason University. Podle komentátorů je ale v jeho jízdě jasně vidět rukopis ruské školy, především v síle odrazu, kompaktních rotacích a pevném technickém projevu.
Mimo led působí jako úplně obyčejný mladý muž. Hraje Minecraft, staví modely závodních aut z lega a rád tráví čas se svými dvěma kočkami, které dostal po zisku titulu mistra světa. Zlato z týmové soutěže symbolicky věnoval rodičům a sdílel to na sociálních sítích. Jeho matka některé závody raději vynechává, protože každý skok prožívá tak intenzivně, že by to v hledišti těžko rozdýchala. Otec je u soutěží častěji, ale drží se spíš stranou.
Malinin nemá problém přiznat, že cítí tlak. Zvlášť pod olympijskými kruhy. Přesto se dokáže v rozhodující chvíli odhodlat k risku. V jedné z jízd přidal prvek, který je v krasobruslení citlivým tématem už desítky let. Před zaplněnou arénou, kde seděl i tenisový šampion Novak Djoković, předvedl legální salto vzad a dopadl čistě na jednu nohu. Reakce publika byla okamžitá a silná. Po soutěži novinářům řekl, že cítil, že tohle je jeho chvíle a že do ní musí jít naplno.
Salto vzad bylo dlouhodobě zakázané
Salto vzad má ve světě krasobruslení dlouhou a komplikovanou historii. V roce 1976 ho Američan Terry Kubicka jako první ukázal na olympijských hrách v Innsbrucku. Později vyprávěl, že tehdejší atmosféra připomínala výbuch nadšení. Diváci byli šokovaní i okouzlení zároveň. Krátce poté ale Mezinárodní bruslařská unie prvek zakázala kvůli riziku poranění hlavy.
Kubicka také zpětně uvedl, že jeho trenérka Evy Scotvoldová utrpěla při tréninku tohoto prvku vážné zranění hlavy a on se to dozvěděl až po svém vystoupení na olympiádě. I proto se salto řadí mezi zakázané prvky, podobně jako slavná gymnastická salta Korbut a Thomas. Dlouho se objevovalo spíš v exhibicích a show. Teprve v posledních letech se začalo mluvit o tom, že by se mohlo vrátit i do oficiálních jízd.
ISU proto zákaz v roce 2024 zrušila, kdy z pravidel odstranila kategorii „somersault‑type jumps“ jako nelegální prvky. Dnes je tedy salto vzad opět legální, ale nemá vlastní technické body. Pouze může ovlivnit umělecké hodnocení a nesmí ohrozit bezpečnost.
Ilja Malinin dnes stojí přesně na místě, kde se setkává minulost s budoucností. Spojuje odvahu s precizní přípravou a ukazuje, kam až může současný bruslař dojít, když se technika propojí s odhodláním. Diváci mu za to vstávají a svět si zvyká na to, že i během soutěžní jízdy může přijít moment, který promění běžný závod v malé sportovní zemětřesení.
Zdroje:
