Lidstvu rapidně klesá inteligence, varují vědci a viní technologie

Jako studentka psychologie a s trochou štěstí a vůle snad i jako budoucí dětská psycholožka studuji nejen vliv doby na psychické zdraví lidí obecně, ale také hledám oporu v publikovaných vědeckých studiích, které odhalují trendy a výzvy, jejichž vlivům lidstvo a zejména dnešní děti čelí.

Při studiu a následné konverzaci se spolužáky jsme narazili na několik publikovaných studií o přímém vlivu technologií nejen na psychické zdraví dětí a dospělých, ale také na přímou úměrnost mezi rozvojem technologií a klesající inteligencí napříč lidstvem. Dnes bych tedy ráda sdílela nejen tyto studie, ale také jejich výklad laickou řečí zejména pro rodiče a mladší generaci ovlivněnou technologemi. Vypadá to, že zatímco v mnohém technologie pomáhají, v inteligenci a rozvoji kognitivních schopností dětí zásadně škodí. O takové souvislosti by se měla veřejnost jistě dozvědět a adekvátně reagovat.

První studií zásadního významu je norský výzkum dopadů technologické inovace na inteligenci mužů v závislosti na ročníku narození. Tato studie má také nejširší skupinu testovaných subjektů mezi norskými muži, kterých bylo celkem 730 000.

Studie norských vědců publikovaná v časopise PNAS byla převzata i Národním institutem zdraví (NIH) ve Velké Británii a je jednou z nejcitovanějších prací v oblasti externích vlivů na inteligenci a kognitivní schopnost lidstva.

Vědci analyzovali kohortu 730 000 norských mužů podle ročníků narození a rozdělili testované na dvě skupiny. První testovaní se narodili v letech 1962 až 1975 a ti vykázali během dekády nárůst inteligenčního kvocientu (IQ) o tři body. Poté ale již inteligence upadala a to i napříč generacemi, tedy i v rámci testování sourozenců subjektů. Přelomový nález spočíval v propojení environmentálních (rozumějte negenetických) vlivů na inteligenci, jelikož do té doby vědci předpokládali přímou spojitost genofondu právě s vědomostmi a kognitivními schopnostmi. Studie norských vědců ale potvrdila, že inteligence klesá nikoli z důvodu špatného nebo nedostatečně diverzifikovaného genofondu, ale právě kvůli vlivům vnějšího světa, zejména kvůli technologiím.

Flynnův efekt byl vyvrácen a dokonce byl zdokumentován i jeho zvrat, což je pro lidstvo nepříjemná zpráva. Efekt popsaný vědcem Jamesem Flynnem v minulosti zdokumentoval nárůst inteligenčního kvocientu v populaci rozvinutých zemí o přesně 0,33 bodu ročně. Podle vědce lidstvo dosáhlo nejvyšší úrovně inteligence v roce 1975 a od té doby stagnujeme. Norští výzkumníci ale nepotvrdili stagnaci, nýbrž pokles a potvrdili reverzní trend efektu Jamese Flynna, což ve zkratce znamená, že od roku 1975 lidstvo stabilně hloupne.

Zatímco se Norové soustředili pouze na rozdíly mezi jednotlivými ročníky a konstatovali reverzi Flynnova efektu a studie vyhotovená Edwardem Duttonem a kolegy v roce 2011 tento trend již uvedla dříve, ale na menším vzorku populace.

V roce 2018 způsobila v psychologických kruzích studie Bratsberga a Rogeberga šok, ale následně vyhotovená studie OECD z roku 2022 způsobila přímo paniku.

Nástup technologií a pandemie koronaviru v letech 2020 až 2022 vedla ve srovnávacím zkoušení žáků PISA, kde země OECD vzájemně porovnávají schopnosti mladých studentů, k bezprecedentně špatným výsledkům. V matematice, čtení i chápání textu vykázali studenti hromadný pokles o 15 bodů napříč státy OECD a vědci následně hledali příčinu, protože nebylo možné obvinit pouze pandemii a hledaly se i další důvody úpadku. Horší výsledky byly zřetelné již v roce 2018 a proto byla vyhotovena široká a podrobná studie se záměrem porovnat kognitivní schopnosti napříč mládeží a dospělými.

Ve dvou následujících letech po PISA testech žáků proběhlo studium kognitivních schopností u 645 000 nezletilých a 245 000 dospělých v celkem 39 státech světa. Výsledky vědce nepřekvapily, ale přímo šokovaly.

Mezi hlavní zjištění patřilo nejen uvedené snížené hodnocení žáků o 15 bodů napříč státy ale také přímá souvislost mezi špatným hodnocením a vysokým časem stráveným na sociálních sítích. Výzkumníci také registrovali pokles skupiny nejlépe hodnocených studentů a nárůst těch, kteří se umístili na samém chvostu testovaných. Dopady pandemie byly značné, ale u mnoha studentů byly zjištěny nedostatky i v látce, kterou studovali před pandemií a také došlo k prudkému poklesu výsledků napříč socioekonomickou situací, tudíž nebyly znatelné rozdíly mezi dobře a špatně zaopatřenými žáky. Kohorta dospělých tyto výsledky potvrdila širším poklesem znalostí matematiky a čtenářské gramotnosti spojitelné s využitím technologických pomůcek. Děti tak trpí stejnými neduhy jako dospělí, protože s příbývajícím stářím znalosti rostly, nikoli klesaly.

Poslední studií, kterou bych chtěla zmínit, je britské bádání, zda umělá inteligence vymazává schopnost jedinců kriticky myslet a výsledky nepřekvapí, trend úpadku samostatného a kritického myšlení skutečně potvrzuje. Jde o nejnovější z výše uvedených studií, byla publikována roku 2025.

Celkem 666 jedinců napříč pohlavím bylo testováno formou rozhovorů a úkolů s cílem zjistit, zda využití umělé inteligence ovlivňuje nejen kognitivní schopnosti, ale také kritické myšlení. Studie byla vědecky ověřena a publikována ve vědeckém časopise Societies.

Vyšší míra používání AI vedla testované k nižšímu kritickému myšlení, konkrétně šlo o přímou úměru (r = –0.68, p < 0.001), kdy míra využití pomocných nástrojů přímo snižuje schopnost testovaného jedince kriticky myslet, analyzovat informace a také informace syntetizovat, tedy přemýšlet. Věková skupina 17 až 25 let vykázala dramaticky větší závislost na AI nástrojích a v souvislosti také dosahovala nižší úrovně kritického myšlení, zatímco starší ročníky prokázaly proti technologiím odolnost. Čím více byl testovaný jedinec vzdělaný, tím lépe také dopadl a studie potvrdila přímou úměru vlivu dosaženého vzdělání na kritické myšlení, což ale předpokládám nikoho nepřekvapí.

Gerlich následně testované lidi s výsledky konfrontoval a ti potvrdili, že úpadek vlastního myšlení na úkor digitálních pomůcek registrují také, ale nemohou si v práci nebo v rozhodování ohledně soukromých záležitostí pomoct a stali se na digitálních nástrojích závislí.

Stále častěji se hovoří o zavedení AI pomůcek do škol. Výsledky studií výše napovídají, že rozhodně nepůjde o pokrok, ale úpadek. Kritické myšlení a samostatné analyzování informací bez pomoci technologií se zdá v dnešním světě důležitější než kdy dříve a zejména děti trpí úpadkem nejen inteligence, ale také kognitivních schopností včetně vyhodnocování dat, tvrzení a informací.

Oddání se analytickým nástrojům a AI tak povede k celospolečenskému úpadku a závislosti na digitálních technologiích, což k lidstvo ani Českou republiku k pokroku nedovede. Mohla bych jmenovat další studie zabývající se vlivem technologií na psychické zdraví dětí, ale na toto téma již bylo v médiích prezentováno mnoho a negativní dopady již byly vědci potvrzeny v desítkách publikovaných rešerší a výzkumech. Snad můj text podpoří obecnou tezi obce psychologů o nebezpečí technologií a třeba povede i některé rodiče k omezení času dětí stráveném na sítích a alespoň minimálně tak jako společnost omezíme onu digitální past v podobě všudypřítomných informací a virtuální zábavy, která nás algoritmy loví skrze sociální sítě a reklamy.

Již dnes nám učitelé na fakultě připomínají, že digitální závislost bude - odpusťte ten příměr - v budoucnu obrovským trhem a právě na tento obor bychom se měly zaměřit při vyhodnocování další kariéry v psychologii. Nezbývá mi než souhlasit a výše uvedené studie by měly sloužit pro mnoho rodičů (i mladistvých) jako odstrašující příklad stále se zvyšující závislosti lidstva na technologiích.