Článek
Začalo to nevinnou větou: Chtěla bys mít dítě? A chtěla bys ho se mnou? Nepředpokládala jsem takovou otázku, zvlášť když jsme s přítelem pouhé čtyři měsíce spolu. Zprvu jsem ale byla zavalena emocemi, pocitem radosti a vlastně i úlevy, že přišla řeč na dítě a že s tím začal on. Zřejmě si mě váží a má mě skutečně rád, řekla jsem si nejprve. Uplynulo několik dnů a po návalu emocí jsme si večer sedli a začali jsme nad rolí mladých rodičů reálně uvažovat.
Studuji psychologii a příští rok dokončím bakalářské studium, tedy alespoň pokud vše půjde hladce, ale dosavadní výsledky tomu nasvědčují. U přítele již druhým měsícem bydlím, ale stále jsem se nevzdala pokoje v bytě, kde bydlíme s kamarádkou a dělíme si náklady na dvě poloviny. Přítel je o pět let starší a po ukončeném studiu pracuje jako juniorní analytik v jedné z firem velké auditorské čtyřky, kde si vydělává zhruba 40 tisíc čistého. Já si přivydělávám jako koordinátorka uměleckých akcí a pracovala jsem i jako copywriterka na zkrácený úvazek. Snažím se soustředit na studium, což mi příliš možností k výdělku nenabízí. Ke svému kapesnému tak přidám maximálně 15 tisíc korun a nežiju si v žádném přepychu, ale zvládám to.
A tak jsme si zcela střízlivě a upřímně začali představovat naší budoucnost, pokud bychom byli tři. Nikdy bych si neodpustila situaci, kdy bych neodhadla naše vlastní možnosti a přivedla na svět dítě bez vědomí, že jsme jej schopní náležitě zajistit a umožnit mu hezký život včetně náležité péče. Oba máme rodiče často mimo Prahu a moji i partnerovi rodiče aktivně pracují, nelze tak příliš spoléhat na babičky a dědečky. Na výchovu bych zůstala kvůli partnerově pracovním vytížení většinu času sama.
Potřebná, ale neúprosná excelová tabulka
Začali jsme počítat. Prvně se sestěhujeme a já se vzdám pokoje v bytě s kamarádkou, čímž ušetřím 12 tisíc korun měsíčně a z mého současného příjmu 25 tisíc z kapesného a práce mi zbyde vše. Dobře, ale to lze započítat jen ve chvíli, kdy jsem schopná pracovat. Na druhé straně mne rodiče rozhodně nenechají ve štychu a tak jsem od nich započetla dvojnásobnou podporu, aniž bych mámě prvně o našem plánu vůbec říkala. Sobecky jsem si říkala, že by mohli dát i víc, ale takto člověk dlouhodobě uvažovat nemůže a měla bych s vyšším vyžíráním rodičů i morální problém. Oni takovou podporu neměli a vše si vybudovali sami, proč bych tedy nezvládla to samé.
A tak jsme dospěli k základu příjmů, který vyšel na rovných 75 tisíc korun měsíčně. Rodičovský příspěvek přidal dalších 15 tisíc k podpoře mé rodiny a mzdě partnera. Přemýšleli jsme i nad variantou navýšení jeho příjmu, což lze očekávat zhruba za rok a půjde o zhruba dalších 10 tisíc hrubého, takže 7 až 7,5 tisíce čistého.
Teď si zřejmě věšina řekne, vždyť se mají dobře a je to vlastně pravda. Jenže při počítání nákladů na rodičovství včetně započtení běžných rizik byla excelová tabulka neúprosná.
Příjmy bychom měli, teď ty náklady. Přítel má pronajaté 1+kk 37 metrů na pražském Žižkově za 22 tisíc korun i s poplatky a energiemi, což dnes odpovídá reálným cenám a jeho nájem je jeden z těch nižších v lokalitě. 1+kk by ale nešlo a v bytě se i ve dvou někdy cítíme jak v kleci, pokud bychom byli tři, potřebovali bychom alespoň 50 metrů i kvůli tomu, abych se po porodu nezbláznila a měla alespoň minimum prostoru.
Zde už jsme na minimálně 25 až 27 tisících. Nájmy se dají sehnat i za zhruba 20 tisíc korun, poplatky ve starší zástavbě ale včetně energií a internetu částku navýší, vzali jsme střední odhad. Pak tu máme provoz. Nežijeme si nad poměry ale protože můj partner pracuje běžně 10 hodin denně, utratí zhruba 200 korun za jídlo, já budu na podobné částce, možná trochu nižší. OK, počítáme 10 tisíc za měsíčně včetně obědů, dovážky a potravin obecně, kvůli rezervě násobíme x 1,2. Alespoň dvakrát až třikrát měsíčně bychom ale rádi z bytu odešli a dali si večeři nebo oběd venku. Taky rádi zajdeme do kina nebo na koncert a v dnešní době rozhodněnejde o levnou záležitost. To máme zhruba 5 tisíc korun.
Oblečení si nakupujeme v second handech, osobně bych už za předraženou konfekcí nešla a mám pár obchůdku, kde vyloženě ráda trávím čas. Přítel to má podobně a nijak zvlášť neutrácí, to máme tak zhruba 2 tisíce měsíčně. Pak je tu Netflix, permanentky do posilovny a Spotify. Oba jsme na hudbě závislí a rádi se na něco večer podíváme, to máme kompletně 1 800 za oba, protože po porodu posilovnu pár let neuvidím, s tím jsem smířená. Skoro bych zapomněla na Ondrovo auto, které si částečně financoval sám a splácí 2 700 Kč měsíčně ještě další tři roky.
Tak jsme spočítali nás dva a mezisoučet naší excelové tabulky ukázal náklady ve výši 50 tisíc korun. To utratíme a to nezahnujeme jakoukoli jednorázovou investici, například že kuna překouše Ondrovi v autě turbo nebo si jeden z nás bude muset koupit nový telefon. K tomu ale později. Pokud bych čerpala rodičovskou a vytáhla z našich dalších 10 tisíc měsíčně, zbyde nám 25 000 Kč.
Až teď se dostáváme k situaci, kdy skutečně budeme tři a to také něco stojí. Díky zkušenosti mé švagové, která má tříletou dcerku, vím dost dobře o jaké jde náklady. Kočářek, postýlka, přebalovačka, plíny, vajíčko do auta, oblečení, postupně přesnídávky a to zdaleka není všechno. Podle švagrové stojí dítě prvního půl roku zhruba 12 tisíc měsíčně, zvlášť pokud nebudu schopná kojit, což je náš genetický problém v rodině. Pak to bude horší, umělé mléko není nejlevnější. OK, počítáme 15 tisíc, budeme šetřit jak to půjde.
No a ve chvíli sečtení všech výše uvedených nákladů jsme se dostali do poměrně nepříjemné situace. Začali jsme přemýšlet: Co když se něco stane?
Ušetříme 10 tisíc s odřenýma ušima. Stát se může spousta nepříjemností
Mimopražští opět mohou vzdychat a říkat si, taková nána si stěžuje - dovolím si oponovat, výše popisuji pouze realitu dnešní Prahy a pokud se odstěhujeme na Černý most, ušetříme dva až tři tisíce a Ondra stráví hodinu jen dopravením se do práce. To mi opravdu nepomůže. Počítali jsme to poctivě, konzervatině a zahrnuli jsme jen minimální možné náklady.
Tabulka nám v tu chvíli jasně sdělila, že nevymodlím-li od našich ono dvojnásobné navýšení kapesného, jsme na nule. Uspěju-li, ušetříme 10 tisíc korun a to zahrnuji i Ondrovo povýšení očekávané zhruba na přelomu roku 2025/2026.
Dovolená? Na takový luxus můžeme zapomenout a to neřeším zahrničí, nýbrž prostý výlet do Českého Krumlova. Neřeším ani jednorázovou investici do kočárků, postýlek, vajíček a podobných nutných propriet, bez kterých se neobejdeme. Odejde nám notebook, telefon, auto? Jsme v háji. Budeme na kolenou prosit rodiče, aby nám poslali peníze a doufat, že je budou mít. Neřešíme ani situaci, kdy porostou nájmy, nebo nedej bože opět zdraží poplatky za odpady, vodu a podobně.
Nebudu článek příliš natahovat. Výsledkem naší excelové tabulky bylo, že dokud Ondra nevydělá zhruba o 20 tisíc více, můžu na roli mladé matky zapomenout a budu raději dál studovat. Kdyby můj muž onemocněl nebo přišel o práci, dostaneme se do existenční krize i s příjmem, který by většině venkova stačil na pohodlný život. Odstěhovat se z Prahy ale nemůžeme, já tu mám školu a Ondra práci.
Po pečlivé úvaze jsme si tak raději rodičovství rozmysleli a po boku dalších mladých budeme raději budovat kariéry, dokončovat studium a vyhlížet lepší budoucnost, kdy narození dítěte a související náklady ufinancujeme.
Doplňkové zdroje:
