Článek
Jinak to ve škole nejde! Někdo to musí řídit a někdo se holt učí. Jde jen o to, jak se to pojme. Křik a nadávky nejsou jistě na místě, zvláště pak od učitele. Co však s nepřizpůsobivými žáky? Řeknete si, že jich jistě není ve třídě mnoho. Možná? A co inkluze, není tak trochu důvodem, proč výuka někdy vázne, děti nezaujme a pak jsou roztěkané a zlobí. Kdepak, chyba je jen na straně pedagoga … To je zaklínadlo současnosti a snímá stín pochybností z rodičů i dětí. Ti jsou přeci neomylní a ví nejlépe, co děti potřebují ke vzdělávání.
Děti jsou obrazem rodiny, ze které pochází a jejich chování ve škole, je formováno výchovou v rodině, zásadami, které přebírá od svých vzorů a ze sociálního prostředí. No, a jsme u toho, proč jsou děti vulgární a někdy nevzdělávatelné. Rodiny jsou různé a děti ve škole tudíž velmi rozdílné.
Je opravdu úkolem učitele předělávat děti, které jsou nevychované rodinným prostředím? Děti nepřipravené na vzdělávací proces jsou problém rodičů, ne pedagoga. Rodič je zodpovědný za své dítě až do jeho dospělosti a není dobré tuto zodpovědnost přenášet na učitele. Pokud rodič nezvládne svou roli ve výchově dítěte, při které je potřeba občas zvýšit hlas a být i důsledný a neústupný, pak těžko očekávat, že ve škole půjde vše hladce a příjemně.
A nyní je už každému jasné, proč učitel občas zvýší hlas a občas zvolí i méně vhodné slůvko. On dělá práci za rodiče, kteří to odflákli a pak si stěžují.
Myslíte si, že je jednoduché, učit současnou mládež? Ne, je to boj o přežití! Společnost je nemocná. Postrádá pozitivní vzory chování, motivaci k práci i učení.
Zamyslete se nad svými dětmi dřív, než je začnete obhajovat a než začnete soudit práci učitelů. Je velmi těžká, i když to tak nemusí na první pohled vypadat.
