Článek
I když spolu fyzicky už nesdílíte lože ani stůl, vztah dál žije.
Je stále ve tvém životě.
A blokuje tvé štěstí.
I když si myslíš, že to máš dávno za sebou.
Jak se projevuje vztah–nevztah v každodenním životě?
Ač spolu nejste, stále se na něj ohlížíš.
Skrýváš nový vztah, aby se „necítil špatně“.
Aby byl klid.
Ve skutečnosti nejsi singl.
Tvoje partnerství s ex je sice neoficiální, ale pořád trvá.
Toužíš po novém vztahu,
ale podvědomě si k tělu nepouštíš jiné muže –
z ohledu na bývalého.
A pokud se objeví někdo laskavý, klidný, milý,
pravý opak „nebožtíka“,
je to předem ztracené.
Tvůj nervový systém potřebuje drama.
„Hodný kluk“ ti nedá to, co minulá láska –
intenzitu, napětí, známý chaos.
A tak každý další potenciální ženich
zmizí jako pára nad hrncem.
Nevyřešená minulost stojí ve dveřích
a nikoho nepustí k tvému srdci.
Čekáš, až:
- pochopí
- omluví se
- pustí tě
Ale mezitím v tobě dál doutná pocit provinění.
Podvědomý program běží tiše, ale vytrvale:
„Takhle se hodná holka nechová.“
A ty chceš být milována.
Přijímaná.
Viděná.
Jenže skutečné uzavření nikdy nepřijde zvenčí.
Musí přijít od tebe.
Čekání tě drží v šachu.
Cítíš se zodpovědná za jeho bolest.
Zase ta vina.
A s ní závislost.
Sebetrestáš se.
Nedovolíš si být spokojená.
Nedovolíš si být šťastná.
