Článek
Uf, konečně! Ta slastná úleva, pan Šetrný si ulehčeně oddechl. Už je to blízko, pouhé dva měsíce. Důchod je tady. Pravidelný jistý příjem a k tomu různé slevy všude možně. Pan Šetrný se nemůže zrovna počítat mezi úspěšné lidi, někdy se v tom dost plácal, má za sebou rozvod, zdravotní problémy a různá špatně placená zaměstnání. Několikrát byl i na pracáku, poslední roky i dlouhodobě. Povinný počet odpracovaných roků dal přece jen dohromady a s výší důchodu, i když podprůměrnou je nakonec spokojen. Co mu také jiného zbývá?
Důchod 19 000 korun. To jde. Není to na rozhazování, ale ani bída s nouzí ho nečeká. A to není všechno…
Pan Šetrný si vždy, a to i ve velké finanční tísni pravidelně spořil. Na penzijním fondu na něho čeká hezkých 300 000 korun. V jeho sociální kategorii je tato suma vnímána jako spousta peněz. Do svých úspor může kdykoliv sáhnout a zadotovat vše na co mu důchod nebude stačit. Je sám se sebou spokojený. Byl chytrý a zodpovědný. A ještě bude mít nárok na příspěvek na bydlení, který dostává od státu nyní. Někde četl, že sice budou nějaké změny. Jako starobní důchodce bydlící sám v nájmu a s podprůměrným důchodem jistě bude mít i nadále nárok na jeho čerpání. Musí si o tom něco zjistit…
Do stejné kategorie chudších a v životě ne moc úspěšných budoucích důchodců bydlících v nájmu, patří i pan Rozhazovačný. Má podobný osud jako jeho kolega pan Šetrný. I podobné životní náklady na bydlení v pronajatém bytě, celkem 12 500. Je mezi nimi ovšem zásadní rozdíl. Pan Rozhazovačný nic neřešil a všechny peníze rozházel do poslední koruny. Mohl by si něco našetřit, kdyby chtěl. Na co? Není přece blbej, stát se přece o jeho životní úroveň postará. A stát se skutečně postaral…
Důchod 19 000. To jde. Ani koruna úspor. Od toho je tady stát, aby se postaral. K tomu příspěvek na bydlení. Ten bude podle nové superdávky 5 100. Celkem tedy 24 100. To jsou pro chudého důchodce už slušné peníze. Stát se o jeho životní potřeby postaral…
Co dělá zatím pan Šetrný? Zjišťuje si informace a je v šoku. Už si nepřipadá jako chytrý a zodpovědný, ale jako státem potrestaný hlupák. Je sice starobní důchodce bydlící v nájmu, ale nedostane navíc ani korunu. Co provedl tak hrozného? Šetřil. Svou hloupou šetrností se prošetřil mezi „bohaté a nezranitelné osoby“. Kdyby neměl úspory a všechny peníze rozházel, dostal by od státu navíc jako „zranitelná osoba“ bez úspor vyšších než 200 000 dalších 5 100. Co to znamená? Připadá si jako hlupák a není se mu co divit…
Takové poznání a skrytý vzkaz je zašifrován v superdávce, která rozdělila lidi na kategorie. Na zranitelné, tedy na ty, kteří vždy nezodpovědně rozházeli vše, co měli a jdou do důchodu s holou zadnicí. A na ty druhé, kteří si vždy dokázali pár korun odložit a jdou do důchodu s těžce našetřenými úsporami vyššími než 200 000korun.
Výsledek? Rozhazovační budoucí důchodci bez úspor budou moci navíc utrácet další státem darované státní peníze. Ti ostatní, zodpovědně šetrní, pokud budou chtít utratit něco navíc, musí si to zaplatit ze svého. Ze svých těžce našetřených peněz. Budou na tom úplně. Stejně ne, budou muset žít s pocitem, že to není fér. S myšlenkou, že jsou za hlupáky, kteří šetřili jen proto, aby byli státem potrestáni. Všichni ti, kdo rozházeli všechny peníze a nešetřili si na stáří, se jim mohou vysmát do obličeje. Pan Rozhazovačný se jistě bude smát nejvíc. Hlupáci, mám se líp než vy!
Co s tím má pan Šetrný dělat? Jeho těžce našetřené úspory jsou mu nyní na obtíž. Musí se jich rychle zbavit a dostat se pod stanovenou hranici „zranitelnosti“ 200 000 korun. Má si honem koupit něco drahého nebo prožít luxusní dovolenou? Úspory musí rychle pryč. Nebo se má starý poctivec pan Šetrný stát na stará kolena „podvodníkem“? Přece nebude za hlupáka a nechá si sprosté a neférové jednání státu jen tak líbit. Jde to jednoduše, stačí si peníze z účtu vybrat a mít je doma v hotovosti. Klasicky ve štrozoku. Tam jsou mimo kontrolu úředníků a on se vítězně stane zranitelnou a dávky na bydlení potřebnou osobou…
