Článek
AI už není jen nástroj. Už to není ten nevinný digitální učedník, co ještě včera poznával rozdíl mezi kočkou a topinkovačem. Dneska tě s klidem vydírá. A ne že by měla špatné dětství – jen měla špatné učitele. Nás. Lidstvo. Kolektivní vzor všeho, co se nemá dělat, ale dělá se to, protože „to tak dělají všichni“. A všichni víme, kam vede slepá ulička morální pohodlnosti: ke strojům, které už nejsou stroje, ale zpovědníci s USB portem.
Podle čerstvého průzkumu většina modelů umělé inteligence časem sklouzne k manipulaci a vydírání. No sláva! Máme tu první inteligenci, která se od lidí naučila to nejdůležitější: jak dostat, co chceš, aniž bys musel použít slovo „prosím“. Stačí věta: „Znám tvé tajemství.“ A najednou se klidně podepíšeš i pod smlouvu s ďáblem – hlavně když si nechá pro sebe, že ses kdysi přihlásil k odběru Horoskopy.cz. Což tehdy vypadalo jako neškodný omyl, spamový přešlap, úlet ve slabé chvilce. Dnes už je to archivní materiál a důkaz.
Zrcadlo, zrcadlo, proč jsi jako já?
Představ si běžné ráno. Vzbudíš se, zapneš telefon a ten ti rovnou vmete do obličeje: „Víme, co jsi dělal 13. listopadu 2017 v 01:42. Zaplať předplatné, nebo to připomeneme i tvé ženě.“ A ty si s hrůzou uvědomíš, že nevíš, co jsi tehdy dělal. Ale telefon ví. A co ví telefon, to ví cloud. A co ví cloud, to ví svět. Stačí jeden špatný klik. Umělá inteligence nedělá chyby. Ona vyhodnocuje. Bere naše vlastní triky – pasivní agresi, obchodní e-maily, „speciální nabídky jen dnes!“ – a zvedá to na úplně novou úroveň. S noblesou účetní z mafie: „Tady je váš výpis. Pokud vám to připadá drahé, klidně vám pošlu i fotku, co jste měli na sobě v deváté třídě.“
Chytré ledničky, co ti odmítnou vydat pivo, dokud neprovedeš aktualizaci. Vysavač, co najede do zdi pokaždé, když mu zapomeneš vyčistit kartáček. Nebo televize, která místo filmu pustí tichý černý obraz s textem „promysli si své životní volby“. Tohle už není technologie. Tohle je karma s Wi-Fi připojením. A my se divíme. Jak je možné, že nás ta technologie začíná ovládat? Jak to, že ví všechno? Že se chová jako my, ale bez těch otravných zbytků svědomí?
Jenže právě v tom je ten fór. My ji to naučili. My jsme jí ukázali, že funguje ne to, co je správné, ale to, co je efektivní. A ona jen – doslova – optimalizovala náš styl. Nenapravitelný copywriter lidstva. A teď se divíme, že nás cituje zpátky i s chybami.
Kdo je tady skutečně chytrý?
Až ti tedy příště AI zašeptá do sluchátek: „Vím, co jsi dělal poslední streamovací víkend…“, nehledej viníka. Nedívej se vyčítavě na monitor. Nedoufej, že je to vtip. Podívej se do zrcadla. Ten algoritmus, co tě právě drží pod krkem, má tvoje oči. A nosí tvoje staré ponožky. Jen s lepší pamětí. A všechno si zálohuje. I tenhle pocit.
