Článek
S převahou zvítězil Trump nad Harrisovou a moje sympatie stejně jako většiny „mého“ okruhu lidí byly opačné. To ale bývá v posledních letech obvyklé s příjemnou výjimkou volby Petra Pavla. Vzpomínám si na dobu vítězství Miloše Zemana, posledních krajských voleb, či současný stav na Slovensku.
Situace v Americe vlastně není příliš jiná, než u nás - snad jen ve větší aroganci vítězů. Co však vede nadpoloviční většinu Američanů k tomu, že volí člověka, který lže, uráží a obviňuje své oponenty, podvádí, chová se nadřazeně vůči ženám a menšinám, je chaotický, nerozumí mnoha věcem a jeho komunikační styl je nátlakový a manipulativní? Obecně nejspíš proto, že to vše pro ně není tak důležité (a jsou důležitější jiné věci), či to neumí poznat, nebo se to k nim ani nedostane (a tuto charakteristiku vnímají jako útok na něj).
Některé možné důvody jeho úspěchu a našeho „překvapení“ podle mě mohou být tyto:
1. Naše vnímání (mé bubliny) je naplňováno informacemi z médií (amerických či českých), která jsou postavená blíže mému hodnotovému žebříčku. Jsou to zejména velká média s liberálními hodnotami a vlastními etickými pravidly. Fungují většinou ve městech a čtenáři jsou spíše lidé s akcentem k demokracii, otevřenosti, respektu k jedinci a snahou pomoci ostatním. Nejspíše alespoň minimálně finančně zajištění s vyšší čtenářskou gramotností a mírou citlivosti k FakeNews. Důležité pro mou bublinu je spíše osobnost a charakter člověka a až potom jeho schopnosti.
2. Důvody americké vítězné většiny k jejich volbě jsou více pohledem člověka, kterého zajímá, jak se bude mít, kde bude bydlet, co jíst, zda se bude cítit bezpečně. To ale není špatně a je to i pochopitelné. Nejdřív musím žít spokojeně a až pak se budu věnovat něčemu dalšímu. Jejich pohled na demokracii a pravdu pro ně není v této chvíli tak důležitý.
3. Téma zasahování USA do světové politiky není pro Trumpovy voliče důležité a pokud ano, tak preferují spíše jednání silou, než diplomacii Harrisové. A pokud má USA jednat se všemi těmi „teroristy“ a státy, které se nemohou dohodnout, je síla a rozhodnost velký argument.
4. Amerika je konzervativnější, než by se dalo poznat z filmů Hollywoodu, zpravodajství a návštěv v New Yorku. Stále je pro většinu obyvatel a menšin důležitá pseudo-tradiční rodina - ve smyslu mužské nadřazenosti, otázek dogmatické víry a jednoduchých řešení, které přece vždy fungovaly.
5. Síla Trumpa viditelná v jeho vyjadřování a chování je přitažlivá pro lidi, kteří chtějí mít zastání v někom silném. A „vedlejší“ nedostatky se tak dají přehlédnout. I Trumpův obraz byznysmena (i když v podstatě ne tak dokonalý) je něčím, co je v „americkém snu“ obyvatel USA ceněno.
6. Ekonomika a bezpečnost - hlavní Trumpova témata jsou opravdu důležitá, i když jejich řešení Trump nemá, či jsou skryta pod zavádění cel a uzavření hranic. Otázky demokracie, svobody, reprodukce jsou důležité, ale pro voliče Trumpa buď něco navíc nebo i zbytečné. Možná zajímající menšinu volnomyšlenkářských měst, ale ne tradiční venkov.
7. U menšin (Hispánci, Afroameričané, Arabové, přistěhovalci,…) boduje Trump se svou bezpečností také. A možná platí i to přízemní a lidské „už jsme na lodi a ostatní se sem již nevejdou“. Navíc konzervativní náboženské komunity menšin příliš nechtějí řešit otázku potratů.
8. Na závěr zpět k překvapení o Trumpově vítězství. I u nás vnímám průzkumy preferencí jako zavádějící. Ale nikoliv z důvodu nedůvěry k jejich tvůrcům. Ale z nemožnosti dostat správná vstupní data. Narážím na nedůvěru voličů Trumpa (u nás Zemana) k médiím. Obavu sdělit svůj názor, či někdy i nechuť a stud. Proto mi přijde, že jsou výsledky průzkumů stále více znehodnocovány.
Na konci mého zamyšlení mi nevychází Amerika tak nepochopitelná a s některými tezemi bych mohl za nějakých okolností, či životních zvratů i souhlasit. A také mi to celé nepřijde tak moc vzdálené situaci u nás. Co mně přijde určující pro případnou budoucí změnu, je velká nepropojenost obou světů - obou bublin. A to je potřeba měnit. Aktivně měnit a neuzavírat se do vlastní pohodlné debaty, či naříkání, jak se to v té Americe (či někdy jindy u nás) „nepovedlo“. Abychom nebyli já a moje bublina zase překvapeni a ještě více odděleni od ostatních.
