Článek
Předpokládám, že jsem si opatřil nežádoucí výjimečnost v postoji k odletu pana prezidenta Petra Pavla na dovolenou ve volebním období (viz1/). Kdekdo na vládní straně i mezi opozicí projevoval pohoršení a masově zazníval názor, že si tím prohrál hru o znovuzvolení. Odpůrci znovuzvolení přímo jásali. Pan prezident sjednotil národ způsobem, o který určitě nestál.
V článku „Prezident hazardér“ (viz1/) jsem se snažil dokázat, že se nic hrozného nestalo. Nevěřil jsem, že tato událost sehraje významnou úlohu ještě ve volbách v r.2028. Kamenovali ho všichni mimo mne, ale na rozdíl od nich jsem vyjadřoval nespokojenost s jeho riskováním životem ježděním na motorce. Docela vážně si myslím, že po dobu výkonu úřadu prezidenta republiky by měl být na sebe opatrný, aby předešel možnosti zmatků, které by vypukly v případě jeho vážné nehody.
Nečekaný návrat z Maroka způsobil, že jásajícím odpůrcům jeho znovuzvolení splasklo. Byla to ale jen první reakce. Např. již Jan Schneider (viz2/) se v tomto ohledu vyjádřil skepticky. Ani já si nemyslím, si pan prezident návratem jednoznačně zvýšil naději na úspěch ve volbě prezidenta. Dokonce si myslím, že na část jeho potenciálních voličů by mohlo působit záporně poodkrytí jeho společenského pozadí. Zřejmě patří k společenským vrstvám, pro které jsou matky samoživitelky, důchodci a jiná chudina obtížným hmyzem. Nikdo z té chátry by si odskok z Maroka do Černoučku a zpět nemohl dovolit. Leckoho napadne otázka po výši nákladů a po zdroji jejich úhrady. To obrazu Petra Pavla v očích běžných voličů asi neprospěje. Na povrch vyvřela jeho závislost na neznámých sponzorech, která dostala konkrétní podobu a zatlačila do pozadí nezávislost přímo voleného prezidenta, zatímco hypotetickou závislost na voličích nechala spadnout do propadla. Mýtus nezávislého prezidenta se vypařil. Jisté je pouze, že je nezávislý na oligarchovi Andreji Babišovi. Soukromě si myslím, že pan prezident uskutečnil neefektivní investici: když už byl v Maroku, měl tam zůstat. Hluk kolem jeho „úletu“ by za pár dní nahradily jiné roztomilosti a nakonec by zcela vyšuměl. Jeho manželka zachovala chladnou hlavu a nevrátila se. Ženy bývají v krizových situacích praktičtější.
Tím nechci říci, že by mi jeho případné znovuzvolení vadilo. Samozřejmě mě od něho jako občanského aktivistu odpuzuje vzor Václava Klause, jehož vztah k agendě milosti prezidenta republiky považuji za příkladný. A vzpomínám na jeho chování k občanským aktivistům. Osobní projednání žádosti o milost s prezidentem nebo jeho spolupracovníky bylo samozřejmé, i když jen občas vedlo k vyhovění. Došlo i na pracovní součinnost: s osmnáctistránkovým článkem jsem mezi autory sborníku č.52/2006 „Soudcokracie v ČR: fikce, nebo realita ?“ (viz3/) Tomu předcházely obsáhlé diskuse s panem prezidentem. Nemohu přijmout stav, v němž si nemohu s prezidentem projednat návrh, jehož vyřízení je v jeho výlučné kompetenci, o jehož odmítnutí nakonec neobdržím vyrozumění. Za vlády generála Petra Pavla je občanská společnost pouze fikce. Ale Václav Klaus zřejmě kandidovat nebude, takže generálovým konkurentem nebude. Ovšem Petr Pavel si při výkonu funkce jinak vede důstojně, je pracovitý a projevuje určité politické názory, jež mi jsou blízké, takže možná…
V r.2023 jsem byl voličem Andreje Babiše a případně bych jím mohl zůstat. Jeho zvolení prezidentem bych považoval za přirozené vyvrcholení jeho politické kariéry. Současně ho dlouhodobě podporuji v trestní věci „Čapí hnízdo“ a odmítám jeho šikanování opozicí kvůli domnělému střetu zájmů. On sám mnou opovrhuje, ale jako občanský aktivista nemohu být jiný než věcný a musím potlačit nechuť a držet se skutkových zjištění. Ale nemohl bych hlasovat pro nikoho, kdo by si přál podlehnutí Ukrajiny ve válce s Ruskem, a hlavně, kdo by se připojil k úsilí zločinných státních zástupců a ministra spravedlnosti o zajištění beztrestnosti pro pachatele brutálního vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových v jesenickém penzionu. Takový zásah proti principům právního státu se zde od 17.listopadu 1989 do dneška nekonal a účast na něm by neměla hyzdit minulost uchazeče o úřad prezidenta. Ovšem Andrej Babiš se zatím tváří, že o „jesenickém skandálu“ nic neví, takže spíš má naději, že bych v případě jeho kandidatury proti ní brojil stejně jako kdysi proti kandidatuře Petra Pavla, kterého jsem vnímal jako marketingový produkt s neznámým zázemím. Nezdá se mi pravděpodobným, že Babišovi podržtaškové před ním utajili mé stížnosti zmocněnce poškozených. Nechápu proto, proč se dosud nerozhodl vyčistit Augiášovy chlévy v resortu spravedlnosti.
Podpora Andreje Babiše mi tehdy vynesla dost nepříjemností, ale přežil jsem je a určitě bych přežil nepříjemnosti kvůli odporu proti jeho zvolení. V mém věku mám jistotu, že protivenství nebudu snášet dlouho. Dovolím si luxus nezávislého jednání na základě zdravého selského rozumu.
ODKAZY:
1/ můj blog 9.10.2026: Prezident hazardér
2/Parlamentní listy 10.10.2026: Jan Schneider, Snaží se vyždímat maximum…
3/můj blog 11.10.2026: Faksimile „Soudcokracie“
