Článek
Umělá inteligencese stává dobrým sluhou, ale může se stát i zlým pánem. Filozof Sokrates tvrdil, že vše potřebuje mít své meze. A UI zatím žádné meze nemá! A to není dobře. Čekat na to, až budou velké problémy a pak je řešit, to by bylo pozdě. To my šachisté neděláme. Snažíme se problémům předcházet, předvídat několik tahů dopředu. Kdyby tak politici hráli šachy a zkušenosti z nich aplikovali v praxi! UI je novým nástrojem tvorby, založené na slučování z bohatství informačních zdrojů, které dnes poskytuje informatika. Autorství nahrazuje jakýmsi manažerstvím při využití nejrůznějších pramenů, které zamlžuje a anonymizuje.
Prvním krokem, ještě před stanovením mezí, by měla být identifikace UI. Abychom prostě věděli, co stvořila, na čem spolupracovala. Neměl by to být problém. Prostě to, co vytvořila, označit značkou UI (nebo anglicky AI). Vhodné by bylo přidat ještě malé logo. Například siluetu počítače.
Ve druhé etapě je třeba jasně vymezit případy, kdy UI nesmí být použita (například diplomové práce, volební kampaň, texty a melodie písní, poezie, umělecká fotografie, literatura, malířství, sochařství, prostě vše, kde je chráněno a honorováno skutečné autorství). Už dnes mají autoři problém se uživit vlastními pracemi, protože se jich bez úhrady zmocňují nejrůznější „šíbři“, kteří je kopírují a šíří na vlastní účet. Originalita je tak zneužívána příživnickými kumulátorya kopisty. UI to může ještě zkomplikovat tím, že nový útvar vznikne spojením několika nebo mnoha útržků různých děl, aniž jejich autorství bude přiznáno a původními tvůrci povoleno.
Když použiji pro svůj článek nebo práci - materiály někoho jiného, tak to v článku uvedu. Toto UI nedělá Proč? Je to opravdu vykradač originálů?
Na soutěžích krásy jsou některé úpravy těla povoleny, jiné nikoliv. Jsou tedy stanovena pravidla – podmínky. Podobnost s UI není náhodná.
Pokud nebudou využívání UI stanoveny zákonné podmínky, může to vést až k anarchii v umění, ve vědě i v publicistice. A dále jen k další formě zneužívání lidí skutečně kreativních k obohacování nejrůznějších „počítačově gramotných šikulů“.
Bezbřehost a nebezpečnost UI (ChatGPT)je možno dát také do souvislosti s impulzem ksoučasným politickým problémůmna Slovensku.
UI má také velkou spotřebu elektrické energie, což je v době klimatických změn docela problematické.
Nedá se už věřit fotce, dokonce ani videu,
s důvěrou to jde dál z kopce, omezme toho mizeru!
Na tahu jsou tedy zákonodárci. Třeba si najdou, mezi obstrukcemi, i čas na řešení problematiky UI a na stanovení pravidel.
Zdeněk Joukl, s přispěním Martina Říhy
